


Jak už deník Aktuálně.cz uvedl, vojenská kariéra Romana Hyťhy je u konce. Osmačtyřicetiletý generál a blízký kolega Karla Řehky se však z armády nemusí klidit kvůli incidentu z loňského září, kdy jej v noci v baru pořezal mladší voják. Stejně jako některým dalším příslušníkům ozbrojených sil či důležitým úředníkům zabrzdilo Hyťhovi vojenskou profesi odebrání bezpečnostní prověrky. K důvodům mlčí.

Trvalo to téměř devět měsíců, než česká justice vyřešila případ z brněnského klubu Alterna. V noci na 26. září 2025 tam voják Martin Schejbal, příslušník 92. skupiny kybernetického boje, pořezal ruku Romanu Hyťhovi.
A i když Schejbal v úterý před soudem kompletně uznal svou vinu, a navíc bude muset generálovi zaplatit téměř půl milionu korun, Hyťha, blízký kolega Karla Řehky, z Brna v dobré náladě očividně neodjížděl. Už během jednání v síni prohlásil, že důvody sice nezná, ale chystá se prý jeho propuštění z armády. Což dal do souvislosti s bývalou ministryní Janou Černochovou (ODS).
„Národní bezpečnostní úřad mi nesvěřil tu důvěru, abych nadále mohl mít prověrky na přísně tajné, a my budeme nadále zjišťovat, proč přesně,“ řekl po skončení soudu novinářům. „Myslím, že v tom hrála určitou roli proti určitým generálům, které si vytipovala a neměla úplně ráda,“ řekl ještě Hyťha do kamer na adresu Černochové.
Nynější šéfka sněmovního výboru pro bezpečnost si ale taková slova nenechala líbit. „Předpokládám, že pan Hyťha není takový hlupák, aby si myslel, že ministr obrany nějakému vojákovi odebírá bezpečnostní prověrku. Prověrku odebírá ze závažných důvodů pouze a jenom Národní bezpečnostní úřad,“ nechápe Černochová generálova slova.
„Jestli pan Hyťha, kromě toho, že je dneska bez prověrky, chce i čelit soudnímu sporu se mnou, ať pokračuje v této lživé rétorice, já si to rozhodně líbit nenechám,“ prohlásila Černochová ještě pro Aktuálně.cz.
Byť se původně mohlo zdát, že Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) generálovu prověrku loni neprodloužil i kvůli probíhajícímu vyšetřování zářijového útoku a Hyťhově roli v celém incidentu, informace z posledních týdnů naznačují jiný příběh. Na základě nich redakce deníku Aktuálně.cz zrekonstruovala to, že oba případy mají pouze časovou souvislost.
Romanu Hyťhovi jako šéfovi Sekce zpravodajského zabezpečení Armády ČR totiž v listopadu 2025, v době, kdy už se řešil zářijový incident, NBÚ odebral jeho prověrku s nejvyšší úrovni „přísně tajné“. To znamená, že už nemohl pracovat s žádnou utajovanou informací.
Ministerstvo pak rozhodlo o jeho převelení do odboru pro válečné veterány a hroby. Tedy úplně mimo oblast bezpilotních prostředků, jejichž zavádění do výzbroje armády měl na starosti. Náplň jeho práce je dodnes neznámá. „Jelikož nezastává vedoucí pozici, více se k interním personálním záležitostem nebudeme vyjadřovat,“ oznámilo už dříve ministerstvo obrany.
Až doteď nebylo jasné, proč velmi blízký kolega Karla Řehky o zásadní osvědčení přišel. Jak vyplývá z několika rozhovorů s insidery, Hyťha se měl údajně provinit chováním, jež se prý příčilo základním pravidlům pro udržení prověrky.
„Stručně řečeno – nerespektoval pravidla pro nakládání s utajovanými informacemi,“ informoval novináře jeden ze seniorních důstojníků generálního štábu. Civilní úředník ministerstva obrany, který má dlouhodobě blízko k vedení resortu, připojuje, že Hyťha se údajně měl „prohřešit“ i při „mobilní komunikaci“ týkající se utajovaných skutečností.
Reportér deníku Aktuálně.cz proto oslovil Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). Právě ten má jako hlavní autorita správu a udělování prověrek na starosti. Jeho mluvčí Milan Radosta však nechtěl Hyťhův případ komentovat. I proto, že jde o živou věc.
„Vzhledem ke skutečnosti, že bezpečnostní řízení je v souladu (se zákonem) neveřejné, nemůže NBÚ podávat bližší informace k průběhu určitého bezpečnostního řízení nebo komentovat jednotlivé konkrétní případy, kdy je bezpečnostní řízení vedeno,“ řekl jen Radosta.
Reportér se s dotazem obrátil i na samotného Hyťhu. Jeho právní zástupce Radek Ondruš na otázky neodpověděl. Už dříve však novináři napsal, že Hyťha s redakcí komunikovat nebude, neboť prý „Aktuálně.cz o věci neinformuje objektivně“.
Ondruš, který u soudů pravidelně zastupuje příslušníky 601. skupiny speciálních sil, tím měl na mysli kauzu pořezání generála, již redakce hned loni v září otevřela. „Ty důvody jsou utajené, takže my sami nic vědět nemůžeme,“ prohlásil advokát v úterý na chodbě brněnského soudu k tomu, proč NBÚ odebral prověrku Hyťhovi.
O něco sdílnější v úterý byla bývalá ministryně Jana Černochová: „Podle mých informací odebrání/neposkytnutí bezpečnostní prověrky panu Hyťhovi vůbec nesouviselo s útokem nožem, ale s jinou, velice závažnou, věcí.“ A jedním dechem dodala, že na NBÚ nikdy vůči generálovi nepodala žádný podnět.
Novinář oslovil i Arneho Nekulu, dozorujícího státního zástupce. Ten ale oznámil, že během přípravy obžaloby osvědčení Romana Hyťhy a důvody jeho odebrání vůbec neřešil. „Bezpečnostní prověrky a řízení v těchto věcech jde zcela mimo trestní řízení, NBÚ v tomto směru žádné informace orgánům činným v trestním řízení neposkytuje,“ okomentoval to Nekula.
I když v minulosti někteří exponovaní vojáci získali svou prověrku zpátky, což je i případ nastupujícího náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče, jak v roce 2017 uvedl týdeník Euro, u Romana Hyťhy zatím tomuto scénáři nic nenasvědčuje. Což potvrzují i jeho slova před brněnským soudem o brzkém konci v ozbrojených silách.
Co se týče jednotlivých prověrek, jejich nejnižší úrovní je „vyhrazené“. Tu získávají na základě oznámení nadřízených třeba úředníci ministerstva obrany, aby mohli nahlížet do méně utajovaných dokumentů. Další úrovně osvědčení jsou pak „důvěrné“, „tajné“ a „přísně tajné“. Lidé, kteří pracují například v Severoatlantické alianci, pak navíc potřebují ještě i mezinárodně uznávané prověrky.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj považuje šéfa společnosti Naftohaz Serhije Koreckého za nejvíce připraveného kandidáta na premiéra vzhledem k nadcházející zimě, na kterou se Ukrajina čelící ruské invazi musí připravit. Uvedl to ve středu portál Cenzor.net, zatímco s Koreckým jednali poslanci ukrajinského parlamentu za vládní stranu Sluha národa.



Spojené státy příští týden v Íránu zaútočí na mosty a elektrárny, pokud Teherán neuzavře do té doby se Spojenými státy dohodu. Ve středu to podle agentur řekl americký prezident Donald Trump při vystoupení na stanici Fox News. Dodal, že američtí představitelé v úterý vedli s íránskými zástupci rozhovory.



Francouzský parlament ve středu definitivně schválil zákon, který nevyléčitelně nemocným pacientům za přísně stanovených podmínek umožní asistovanou sebevraždu, informovaly agentury AP, Reuters či AFP. Smrtící látku si bude moci podat pacient sám, nebo pokud toho nebude fyzicky schopen, bude to moci udělat lékař či zdravotní sestra.



U pobřeží východní Libye se převrátila loď se zhruba 60 migranty, nejméně 50 z nich zahynulo nebo se pohřešuje, uvedla ve středu podle agentury AP místní pobřežní stráž. Zemi původu migrantů, mezi nimiž byly i ženy a děti, neuvedla. Neštěstí se stalo v úterý blízko ostrova Bardaa severozápadně od města Tobruk. Deseti lidem se podařilo doplavat na ostrov a zachránit se.



Z pohledu kritiků Filipa Turka (Motoristé) je nynější dění kolem jeho dopravní nehody jednoznačné. Turek by měl skončit jako vládní zmocněnec a měl by zvážit i rezignace na mandát poslance. Když se ovšem deník Aktuálně.cz zajímal o názory jeho zastánců mezi Motoristy sobě i jinde, nejčastěji zaznívalo, že k žádnému trestu zatím důvod nevidí.