


Na začátku léta se Miroslav Hlaváč stane novým náčelníkem generálního štábu. Jeho nominaci vládě Andreje Babiše ve středu schválil sněmovní branný výbor. Jednomyslné rozhodnutí ukázalo, že Hlaváč je přijatelným hráčem i pro opoziční strany. Generál poslancům slíbil, že bude jiným velitelem než Karel Řehka. Do sporů s ministrem obrany Jaromírem Zůnou prý nepůjde, k politice se vyjadřovat nebude.

Dva a půl tisíce nových vojáků ročně, 32 500 mužů a žen pod kontraktem, 10 tisíc lidí v aktivních zálohách. Tak by měla česká armáda vypadat v roce 2030. Alespoň dle představ Miroslava Hlaváče.
Po středě mu zbývá poslední krok – souhlas prezidenta Petra Pavla. Ten už dříve oznámil, že s nominací souhlasí. Hlaváč tak 30. června na Den ozbrojených sil vystřídá Karla Řehku, jemuž k 31. srpnu končí smlouva s ozbrojenými silami, a velmi pravděpodobně pak zamíří do civilu.
Než ve středu ráno Hlaváčovu cestu posvětili i členové sněmovního výboru pro obranu, generál jim popsal své priority. Kromě personálu dává hlavní důraz na zbrojení.
Vedle rozběhnutých projektů chce do ozbrojených sil přivést nové tanky Leopard 2A8, kolové obrněnce jako náhradu za stárnoucí stroje Pandur II či plovoucí mosty.
Někteří poslanci, mezi nimi třeba bývalá ministryně Jana Černochová (ODS), Ivan Bartoš (Piráti) či Jiří Horák (KDU-ČSL), sice Hlaváčovy ambice chválili, ale zároveň upozornili, že nemají jistotu dostatku peněz v obranném rozpočtu na všechny akce. „Kde na to všechno vezmeme?“ obrátila se Černochová na Zůnu.
„Pan ministr (Zůna) nám dal úkol, že máme říci, jaké schopnosti potřebujeme budovat, následně na to bude financování,“ reagoval Miroslav Hlaváč. A potvrdil, že peníze se řešily i na nedávné schůzce s Andrejem Babišem na ministerstvu obrany. V co nejkratší době prý má resort premiérovi říct, kolik potřebuje.
Pokud se naplní současné plány a rozpočet ministerstva obrany by měl v roce 2027 činit 2,2 procenta HDP, tedy zhruba 160 miliard korun, bude podle Hlaváče jeho vize a projekty, na něž už dnes v řadě případů existují uzavřené rámcové dohody s dodavateli, možné plnit.
Během jednání branného výboru došlo i na diskusi o tom, jaký vztah bude ministr Zůna s novým náčelníkem generálního štábu mít. Jak totiž před několika dny prozradil Andrej Babiš, Zůna jako jediný během jednání vlády pro Hlaváčovu nominaci nehlasoval. V čele ozbrojených sil si představoval někoho jiného.
„Moc bych chtěl poprosit, ať ta komunikace probíhá standardně,“ prohlásil Jindřich Rajchl (SPD), který na středeční jednání branného výboru dorazil se zpožděním. „Stál bych o to, aby se náčelník generálního štábu nevyjadřoval k politice, jako tomu bylo v minulém volebním období,“ rýpnul si do nepřítomného Karla Řehky.
Rajchlova úvaha se ale nelíbila jihočeskému poslanci Janu Bartoškovi (KDU-ČSL): „Nemyslím si, že náčelník generálního štábu je tady od toho, aby držel hubu a krok.“
Miroslav Hlaváč pak namítl, že s Jaromírem Zůnou se znají dlouho. „Nehodlám problémy řešit veřejně,“ slíbil generál. „Pokud padne politické rozhodnutí, budu ho respektovat, já se nikdy k politice nevyjadřoval,“ dodal ještě Hlaváč. Za svůj úkol prý naopak považuje vysvětlování a obhajování vojenských doporučení politikům.



Finále Wimbledonu prohrála, přesto zanechala dojem, který v tenisovém světě jen tak nevychladne. Češka Karolína Muchová svým londýnským tažením jen posílila pozici jedné z nejoblíbenějších tenistek na okruhu. Její pozitivní pověst a všeobecná popularita v současnosti dosahuje mimořádných rozměrů, což ilustruje řada svědectví zahraničních expertů.












„Ačkoli je pro Japonsko z historických důvodů obtížné o tomto tématu diskutovat, debatě o jaderných zbraních se nevyhneme,“ prohlásil ministr obrany Šindžiró Koizumi a odpálil tím pomyslnou atomovou bombu. Země se dosud držela takzvaných tří nejaderných principů, podle nichž Japonsko nebude tento typ zbraní vyrábět, vlastnit ani dovolovat jejich umístění na svém území. Tomu je ale nyní konec.