10 otázek, zda je Česko připraveno na další vlnu pandemie. Zatím je tu několik slabin

Radek Bartoníček Martina Heroldová Radek Bartoníček, Martina Heroldová
31. 7. 2020 6:29
Česko potřebuje více testů, lepší trasování, kvalitnější práci hygieniků, hustější síť státních laboratoří. To je klíč k tomu, aby zvládalo boj proti pandemii koronaviru. Na problémy upozorňuje premiér Andrej Babiš i jeho kritici. Už z toho je zřejmé, že tento boj má vážné rezervy. Deník Aktuálně.cz zmapoval deset klíčových oblastí a obrátil se i na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.

Když se ve středu pustili hygienici v Jihočeském kraji do testování zaměstnanců firmy InTiCa Systems AG v Prachaticích, vše působilo jako na drátku. Přímo ve firmě stál stan, v němž hygienici během několika hodin odebrali vzorky stovkám lidí, dva mobilní týmy vzorky vzápětí odvážely na testování a hygienici slibovali, že výsledky budou co nejrychleji.

Právě tak by měl fungovat souboj s nebezpečnou i nevyzpytatelnou nákazou po celém Česku. Jenže: Jihočeský kraj je spíše výjimkou, vzorem pro ostatní. Na některých jiných místech přetrvávají problémy, které by mohly dostat Českou republiku do těžkých potíží, pokud by počet případů nákazy významně narostl.

"Těch problémů, které řešíme, je strašně moc," prohlásil premiér Andrej Babiš ve středu večer. Od prvního případu koronaviru v Česku už přitom uteklo pět měsíců a premiér a jeho vládní kolegové tvrdili, jak je země na další vlnu připravena.

Když se deník Aktuálně.cz zeptal ve čtvrtek ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, zda vláda nezaspala a neměla začít řešit různé problémy dříve, Vojtěch tvrdil, že o zaspání nemůže být řeč.

"Není to tak, že bychom se jenom dívali do zdi a teď najednou jsme začali něco řešit. Všechny věci řešíme průběžně, některé od března. Ovšem ani Řím nebyl postaven za den," reagoval Vojtěch. Hájil se například tím, že existuje systém elektronické žádanky, přes kterou se ve většině případů rychle dostává k odběrům kolem 95 procent všech lidí, kteří chodí na testování.

"Například tato žádanka není novinka, funguje nějaký čas a byla vyvinuta na našem ministerstvu zdravotnictví ve spolupráci s experty. Elektronizaci zdravotnictví děláme v přímém přenosu v průběhu několika měsíců, ve standardním režimu by se vytvářely tři roky. A ještě by to dělaly nějaké předražené IT firmy," tvrdí ministr zdravotnictví.

I přes jeho slova ale řada lidí, kteří onemocněli, poukazuje na to, že systém nefunguje dobře. Mluví o tom, že se marně obracejí na hygieniky či praktické lékaře s žádostí o pomoc, případně se dlouho domáhají odebírání vzorků či trasování těch, kteří by mohli být také nakaženi.  

Příští týdny a měsíce ukážou, jak na tom ve skutečnosti Česko je a jak Vojtěch s premiérem a dalšími členy vlády zemi na případnou druhou vlnu připravili. Systém boje proti koronaviru by prověřil až případný větší nárůst případů, těch je sice více oproti minulým týdnům, ale zatím ne takový jako v nejhorší krizi. 

Podle čtvrtečních ranních informací z webu ministerstva zdravotnictví ve středu přibylo v Česku 278 nových potvrzených případů nákazy, takže celkové číslo se přehouplo přes 16 tisíc lidí, kteří se nakazili koronavirem. Potvrzuje se také pravidelný nárůst nemocných. Ve středu šlo o druhý nejvyšší od června. Poslední zhruba dva týdny vytrvale roste také počet lidí aktuálně trpících covidem-19. Ve středu bylo případů 4290, což je nejvíce od 16. dubna.

Foto: Jakub Plíhal

Zapojení armády

Vzhledem k nedostatku lidí na hygienických stanicích přijde ještě více vhod armáda, o jejímž nasazení rozhodla vláda v pondělí. Například v pátek pošle armáda patnáct svých lidí do Alzheimercentra Jihlava, ve kterém je 40 klientů a 17 zaměstnanců pozitivních na nemoc covid-19. 

Do Jihlavy armáda pošle vojáky ze 42. mechanizovaného praporu Tábor a 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany Liberec. V centru budou zajišťovat přímou péči pod odborným dohledem místního personálu předběžně po dva týdny. "Specialisté z Liberce budou zabezpečovat odborné dekontaminační práce v zařízení," sdělila mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.

Nicméně klíčové bude zapojení armády do projektu chytré karantény. Její dva zástupci budou nasazeni v Integrovaném centrálním řídicím týmu - konkrétně generál Petr Procházka a plukovník Petr Šnajdárek.

Pokud jde o práci vojáků v terénu, budou pomáhat při vyhledávání lidí, kteří se setkali s nakaženými koronavirem a nedaří se je sehnat, budou pomáhat s organizováním odběrových týmů či zkoumáním odebraných vzorků.

 

Právě se děje

Další zprávy