Sydney - Australská dívka po transplantaci jater změnila krevní skupinu a současně přijala část imunitního systému svého dárce. Podle lékařů se nic takového dosud nikdy nestalo.
Případ Demi-Lee Brennanové byl popsán v lékařském časopise New England Journal of Medicine.
"Nejdříve jsme tomu nevěřili," řekl deníku New Sydney Herald Stephen Alexander, jeden z jejích doktorů.
Nula, ale jaká?
Před šesti lety náhle vypukla u Demi-Lee, které je nyní patnáct let, nebezpečná forma žloutenky a hrozilo, že dívka během 48 hodin zemře.
Zdravotníkům se však podařilo nalézt dárce jater, kterým byl dvanáctiletý chlapec. Ten krátce předtím zemřel na poranění mozku.
"Transplantace jater jsou celkem rutinní záležitostí, ale tahle nebyla," řekl deníku Parramatta Sun Stuart Dorney, který operaci vedl.
Po transplantaci lékaři vpravili do těla Demi-Lee obvyklý koktejl imunosupresiv, tedy léků potlačujících imunitní reakci. Tak se u transplantací postupuje zcela běžně. Léky mají zajistit, aby tělo darovaný orgán neodmítlo.
Po devíti měsících od operace se stav dívky zhoršil. Doktoři provedli sérii testů a ke svému překvapení zjistili, že krevní skupina Demi-Lee, nula, změnila jednu svoji důležitou vlastnost, takzvaný Rh-faktor. Není tedy už Rh negativní, ale Rh pozitivní.
Doktoři si nejdřív mysleli, že se spletli, ale opakované testy změnu krve prokázaly.
Vetřelec zvítězil
Co je však ještě důležitější: Při zjišťování, jak se mohl Rh faktor změnit, lékaři zjistili, že většina imunitního systému dívky se změnila a podobá se imunitnímu systému dárce. Příčinou jsou buňky z jater malého chlapce, které pronikly do dívčiny kostní dřeně a rozšířily se v ní. V kostní dřeni mimo jiné vznikají bílé krvinky.
"Je to ta nejúžasnější věc," říká Dorney.
Za zhoršením stavu pacientky stál v té době její starý imunitní systém, který se pokoušel s novým vetřelcem bojovat, a situaci ještě zhoršovalo podávání imunosupresiv.
Po čtrnácti měsících od operace se tak lékaři definitivně rozhodli přestat Demi-Lee léky podávat a ona se rychle uzdravila. Od té doby žádné léky na oslabení imunity brát nemusí, což je u takovéhoto případu jedinečné. Lidé berou po transplantacích imunosupresiva zpravidla po celý život.
Dnes se Demi-Lee cítí zcela normálně.
Přijde revoluce?
"Je to, jako kdyby se to nikdy nestalo," říká. "Nemohu dostatečně vyjádřit díky dárcově rodině a doktorům, že mi dali tuhle druhou šanci k životu," říká.
Lékařům z dětské nemocnice ve Westmeadu či jiným vědcům zbývá vysvětlit, proč a jak se imunitní systém změnil a jestli by to šlo uměle napodobit. Pokud se jim to podaří, mohlo by jít o podnět k revoluci v transplantacích prováděných na celém světě.
