Když v roce 1974 objevili archeologové kosterní pozůstatky Lucy, označili ji za nejstarší dochovanou fosílii pravěké ženy. V lednu letošního roku zazanamenala světová archeologie další významný úspěch.
V etiopském nalezišti u města Dakata 400 kilometrů severovýchodně od hlavního města Addis Abeba našli badatelé na začátku roku téměř kompletní pozůstatky tříleté dívky.
Dítě žijící ve stejné oblasti jako Lucy se před 3,3 milióny let pravděpodobně utopilo v nedaleké rozvodněné řece Awaš.
Selam patřila k předkům současného člověka
Nejstarší dochované ostatky dítěte mají pro archeology nevyčíslitelnou cenu. Výzkumný tým může z nálezu usoudit nejen, jak tehdejší děti vypadaly, ale i zda chodili vzpřímeně či zda měli dispozice pro pohyb po stromech.
Badatelé pojmenovali pravěkou dívku etiopským slovem pro mír - Selam. Stejně jako Lucy patří i Selam k druhu australopithecus afarensis. Tento druh je součástí přímé vývojové linie současného člověka a vyskytoval se na území východní a jižní Afriky před 4,4 až 1,7 milióny lety.
"Ostatky Selam jsou nejstarší a nejlépe dochovanou kostrou dítěte, která byla v celé historii paleoantropologie nalezena," řekl doktor Zeresenay Alemseged, vedoucí mezinárodního týmu vědců, kteří ve středu uveřejnili svůj objev v časopise Nature.
Austalopitékus mohl chodit po zemi i skákat po stromech
Archeologové mají k dispozici celou lebku, trup, lopatku a všechny končetiny. Některé části těla se stále spíše podobají kostem lidoopů, jiné však nesou již čistě lidské znaky.
Spodní část těla, z níž jsme dostali do rukou chodidlo a holenní i stehenní kost, jasně dokazuje, že se Selamin druh pohyboval vzpřímeně," uvedl Alemseged, který působí na Institutu vývojové antropologie Maxe Plancka v německém Lipsku.
"Některé části v horní polovině těla, mezi jinými paže a lopatka, však naznačují, že se australopitékové stále v lecčems podobali opicím. Díky dlouhým a zakřiveným prstům se například mohli snadno pohybovat mezi korunami stromů.
"Toto dítě nám pomůže lépe pochopit druh, ke kterému samo patřilo," sdělil Alemseged novinářům na tiskové konferenci v Addis Abebě.
Podle dokotora Simona Underdowna z oxfordské univerzity jde o velmi vzrušující objev. "Nález ostatků nás staví před mnoho nezodpovězených otázek o tom, proč a jakým způsobem jsme začali chodit vzpřímeně."
Usazeniny svědčí o možném utonutí
Analýza usazenin, ve kterých byly nalezeny ostatky děvčete, dovolila archeologům vytvořit obrázek jejího domovského prostředí. Selam žila v krajině lesů, občasně zaplavovaných luk a řek obklopených bujnou vegetací.
Podobu oblasti formovaly také vulkanické erupce. V takovém prostředí se mohlo dařit hrochům, krokodýlům a příbuzným pakoně hřívnatého.
Podle stavu vykopaných kostí dospěli vědci k závěru, že se dívčino tělo dostalo do hlíny právě během občasných povodní, které také mohly kdysi způsobit její smrt.
