Známý chirurg popsal Hegerovy úspory v praxi: Tak dopadly na pacienty

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
22. 5. 2013 13:54
Chirurg Miloš Voleman otevřeně promluvil o tom, jak letošní úsporné tažení ministerstva zdravotnictví zasáhlo do provozu tuzemských nemocnic, jejich pacienty i personál. Rozhovor vedl Petr Holub.
Foto: Tomáš Kunc

Rozhovor – „To, co se budovalo několik let, se může zničit za pár měsíců. Pak bude zase trvat několik let, než se to vrátí zpátky,“ popsal situaci, která nastala po prvním lednu ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, tamní chirurg Miloš Voleman.

V rozhovoru pro Insider a Český rozhlas Plus jako první otevřeně promluvil o tom, jak letošní úsporné tažení ministerstva zdravotnictví zasáhlo do provozu tuzemských nemocnic, jejich pacienty i personál.

Data od profesních asociací ukazují, že největší pojišťovna VZP využila, co jí nabídla úhradová vyhláška ministra Leoše Hegera, a snížila platby nemocnicím v průměru o 5 až 7 procent. Po započtení inflace dosahuje reálný pokles v řadě nemocnic deseti procent. (V Insideru podrobně 17/5 - http://bit.ly/18PZmcK)

Týká se to i státních gigantů, jakým jsou Královské Vinohrady.

„Důsledkem úhradové vyhlášky je deficit rozpočtu 250 milionů. Nemocnice má roční obrat tři a půl miliardy, tak je to poměrně dost výrazné. Má to dopad i na chod nemocnice,“ tvrdí Voleman, který je v představenstvu České lékařské komory a patří k Hegerovým kritikům.

Musíte odkládat operace nebo šetřit i na něčem jiném?

Byla vyhlášena plošná opatření. Od Nového roku se platy snížily o 6,25 procenta. To byl ten zvláštní příplatek, který se zavedl v roce 2011. Potom mají jednotlivé kliniky a pracoviště na spotřební a zdravotnický materiál o deset procent méně. Některé provozy byly převedeny z pohotovostního do směnného režimu, aby se ušetřilo na přesčasech, a také se musely zavřít některá oddělení. Takže samozřejmě dopady tam jsou.

Kolik oddělení bylo zrušeno?

Konkrétně třeba na chirurgii byla uzavřena třetina standardních lůžek, takže nemocnice má místo tří oddělení už jenom dvě chirurgie. Jinak konkrétně ještě bylo uzavřeno 40 procent lůžek na neurologii, 20 procent lůžek na klinice anestézie a resuscitace, asi 15 procent lůžek na interní klinice a také jedno oddělení na plastické chirurgii.

Na všeobecnou chirurgii je dopad přibližně takový, že během března, kdy se to zavedlo, poklesl objem poskytované péče asi o čtvrtinu v meziročním srovnání.

Jsou to tvrdé regulační kroky, ale poznají je vůbec pacienti?

Nepoznají to pacienti v akutních stavech. Kapacity, které zůstávají, se využívají samozřejmě pro akutní stavy, to jinak nelze. Ale konkrétně pacientů se to dotkne, protože se muselo omezit množství plánovaných operací, čekací doby se tedy prodlužují, neřeknu konkrétně o kolik.

Stává se i to, že pokud jsou zbývající kapacity kliniky zaplněny, tak lidé přijdou na operaci a zjistí, že ji musíme zrušit. Musí se přeobjednat nebo eventuelně poslat do jiné nemocnice.

Jaké operace se odkládají?

Odloží se operace, kde lidé nejsou vystaveni nějakému většímu riziku. Nejtypičtější příklad je kýla, odstranění žlučníkových kamenů, křečové žíly. Těžko můžeme odložit operaci nádoru, i když se může stát, že se člověk nedostane konkrétní den do programu a musí den dva počkat. Záleží na diagnóze. Pro ty pacienty to je ohromně nepříjemné, ale znamená to obrovský stres i pro zaměstnance.

V čem je stres pro zaměstnance? Koneckonců mají méně práce.

Představte si, že začnete sloužit, je půl čtvrté odpoledne a přitom není volné ani jedno lůžko. Máte před sebou šestnáct hodin služby, musíte přijmout všechny pacienty, kteří jsou v akutních stavech, a už dopředu tušíte, že bude obrovský problém, kam případně ty lidi uložit.

Stává se, že se pacienti stěhují na lůžka klinik, které jsou aktuálně volné, třeba z chirurgie na urologii nebo na oční. Z interny nebo z neurologie se dokonce stěhují na onkologii. Jenom si představte, že ležíte na neurologii s plotýnkou a v noci vám řeknou, že potřebují vaše lůžko a že vás přestěhují na onkologii.

Pokud jde o úspory materiálu, kde jsou znát nejvíc? Nakupujete horší materiál?

To nejsem schopen přesně říct, ale ten trend vidíme už dlouho. Kupuje se podle ceny, to znamená, že kvalita není taková. Úplně konkrétní příklad je oblečení pro operační sály. Dnes už se používá jednorázové, to se dělá vlastně z papíru. Problém levnějšího pláště je v tom, že v něm člověk dlouho nevydrží. Jsou to drobné věci, které se kumulují.

Používají se jednorázové rukavice, ale problém je v tom, že ty levné se trhají. Nevím, jak se třeba ortopedi vyrovnávají s nákupem osteosyntetického materiálu a kloubních náhrad, ale my máme problém v tom, že se materiál nakupuje v nejnutnějším rozsahu. Aby se nakupovalo do zásoby, nebo aby měl člověk nějaký výběr, to už asi vůbec nehrozí.

Jakou část personálu postihly škrty nejvíc?

Významně se to dotklo zvláště středního zdravotnického personálu. Zavřela se třeba oddělení, kde bylo dlouhodobě málo sester, které měly spoustu přesčasů. Když se oddělení uzavře, sestry se přesunou na jiná oddělení. To znamená, že tam sestry už nemají tolik přesčasů a ušetří se i na výplatách, protože se přesčasy nebudou muset proplácet. Sestry tak přišly o tisícové sumy měsíčně, třeba o čtyři nebo pět tisíc.

U doktorů je to jinak, ti mají služby placené zvlášť a úspory je tolik nepostihly.

Omezily mzdové škrty výkonnost nemocnice?

Převedením anesteziologických sester z pohotovostního do směnného provozu se také ušetřilo. Tím, že se střídají ve směnách, tak mají jen základní plat bez příplatků za služby. Problém je v tom, že z dvaceti anesteziologických týmů, které se každé dopoledne v celé nemocnici postavily, se jich postaví už jenom šestnáct.

Otevírá se méně operačních sálů a i ti zredukovaní pacienti se nedají protlačit přes operační sály. Dá se říct, že nemocnice je přeplněná, ale její výkonnost klesá.

Když se ovšem bude nemocnice držet úsporné cesty, tak potřebnou čtvrtmiliardu ušetří. Souhlasíte?

Jestli se povede ušetřit, to nevím, to se musíte zeptat ředitele nebo ekonomické náměstkyně. Úsporná opatření byla zavedena z toho důvodu, aby byl finanční propad co nejmenší. Ale do dalšího problému se třeba dostanete ne hned, ale později z jednoho prostého důvodu. Pokud začnete šetřit a redukovat provoz, ošetříte méně pacientů, a tím snížíte i platbu od pojišťovny. Předpokládaná platba, která měla být tak jako tak nižší, může klesnout ještě dál. Nikdo neví, jestli se ta sestupná spirála zastaví a jestli se vůbec zastaví.

Když máte o 25 procent méně pacientů, pak může být vyúčtování dost tristní.

Petr Holub

 

 

Právě se děje

Další zprávy