Byznys – Doba, kdy cestující mířící z Prahy do Ostravy mají ve špičce na výběr tři rychlíky za hodinu, nemusí již trvat dlouho. Ministerstvo dopravy poprvé přiznává, že přetíženost této železniční tepny mu začíná vadit. „Jsme skutečně na hraně,“ připouští náměstek ministerstva dopravy Karel Dobeš, pod něhož spadají železnice.
Na nárůst počtu rychlíků, který nastal po příchodu soukromých dopravců RegioJet a Leo Express, podle něj doplácejí zejména nákladní vlaky. „Nákladní soupravy musejí dát přednost rychlejším osobním vlakům, a tak jim cesta do Ostravy trvá někdy i půl dne. To pak samozřejmě poškozuje firmy, které čekají na své zboží,“ vysvětluje. Ministerstvo proto začíná hledat způsoby, jak situaci řešit. Výsledkem by mohlo být, že by se počet rychlíků na trase snížil.
Každou chvíli jiná barva
Z Prahy do Ostravy v současnosti každý den vyjede 37 přímých spojů. Polovinu vypraví České dráhy, zbytek soukromníci. V úseku z Prahy do České Třebové je navíc ještě doplňují vlaky jedoucí do Brna.
Že je provoz zvlášť u velkých měst na hraně, připouští i Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Podle ní však důvodem není zdaleka jen nástup soukromých přepravců. „Je to kombinace více faktorů. Zásadní vliv má také rostoucí příměstská doprava, výluky na dráze, tranzitní mezistátní doprava nebo mimořádné události. Rozhodně nejde jen o zvýšený počet předjíždění rychlejšími vlaky,“ říká mluvčí SŽDC Jakub Ptačinský.
Přetíženost dopadá například na velké logistické firmy. „Nedostatečnou kapacitu kolejí skutečně pociťujeme. Často má totiž přednost i malý osobní vlak,“ říká Tomáš Holomoucký, šéf české pobočky DB Schenker. Objem nákladů přepravovaných po dráze tak podle něj již ani nemůže dále růst.
Vůbec nejhlasitěji si ještě nedávno stěžovaly České dráhy. „Regionální doprava dostává neuvěřitelně na frak. Jízdní doba mezi Přerovem a Ostravou se prodloužila o půl hodiny, a to jen kvůli tomu, že tam každé čtyři minuty projíždí jinak barevný vlak, který má čtyři vagony,“ říkal v prosinci tehdejší šéf drah Dalibor Zelený. I když podle samotných jízdních řádů k takovému prodloužení nedošlo.
Řešení problémů s kapacitou tratí přitom mnoho není. Stát by teoreticky mohl postavit na trase třetí kolej, což by trvalo mnoho let. Kromě toho ale může provoz ovlivnit například zvýšením poplatků za pronájem kolejí.
Ministerstvo nicméně zdůrazňuje, že nechystá žádný útok na soukromé přepravce. „V současnosti analyzujeme, jakým způsobem té trati ulevit,“ vysvětluje Dobeš.
Zda bude chtít stát přímo zasáhnout, není zatím jasné. V polovině příštího roku by totiž měl vzniknout nový úřad, který bude z pozice nezávislého regulátora provoz sám koordinovat. „My se tuto věc zdráháme řešit, abychom nečelili kritice, že chceme jen zvýhodnit státního přepravce České dráhy,“ říká Dobeš. Podle něj je však možné, že stížnosti nákladních přepravců ministerstvo přimějí, aby věc vyřešilo samo.
„Pak bychom se nejspíš pokusili nějak domluvit se všemi, kteří na té trati jezdí,“ dodává.
„Ať uberou České dráhy“
Najít kompromis bude složité. České dráhy, které mají na trati nejvíce spojů, jakékoliv změny odmítají. „Na této trati provozujeme především spoje na objednávku státu nebo krajů. Tím zajišťujeme základní obslužnost České republiky a jednotlivých regionů,“ říká mluvčí drah Petr Šťáhlavský.
Podle něj navíc soukromí přepravci neposkytují všechny služby tak jako státní dráhy. „Buď obsluhují jen vybrané stanice jako Leo Express, nebo nedisponují bezbariérovými vozy jako RegioJet,“ dodává Šťáhlavský.
Naproti tomu soukromníci tvrdí, že pokud by někdo měl snížit provoz, mají to být České dráhy. „Ministerstvo zbytečně platí drahám dotace za rychlíky, zatímco my jezdíme bez dotací. Takže situaci si může vyřešit samo,“ tvrdí majitel Leo Expressu Leoš Novotný.
Stejně mluví i majitel RegioJetu Radim Jančura. „Pokud by fungovalo normální tržní prostředí, tak by počet spojů snižoval ten, který prodělává a komu odcházejí cestující. Což jsou České dráhy,“ argumentuje. A ve zpožďování nákladních vlaků, které dávají přednost rychlíkům, osobně problém nevidí. „Holt nákladní doprava musí chvilku počkat. Když třeba uhlí leželo miliardu let v podzemí, tak může ještě půl hodiny stát ve stanici,“ míní Jančura.
Vladimír Šnídl, Roman Šitner
