Byznys - Větší pokles dodávek ruské ropy do Česka, jak se jevil hrozbou zkraje týdne, se zdá být zažehnán.
Bylo by vlastně s podivem, kam se poděla všechna ta surovina, když Rusko vykazuje měsíc co měsíc rekordní těžbu. To platí už od dob Sovětského svazu. Například minulý měsíc (v březnu) se udržela produkce na novodobém maximu 10,6 milionu barelů denně, a Rusko tak opět potvrdilo pozici největšího světového producenta ropy před Saúdskou Arábií, kde březnová těžba dosáhla „jen“ 9,9 milionu barelů denně.
Ale není kouře bez ohýnku. Produkce ropy sice může zůstat neztenčena, ale distribuční cesty se mění. Právě tím mohou vznikat i výkyvy v tocích tradičního ropovodu Družba a spekulace o jistotě budoucích dodávek. Připusťme i možnost, že do problémů se dostanou obchodníci s ropou, ale i tato situace nesouvisí s těžbou, ale s tím, jak se ropa do Česka přepravuje.
Udržování lehké nejistoty kolem dodávek ropy proudící Družbou může nahrávat alternativním cestám ruské ropy do Evropy. Monopolní provozovatel ruských ropovodů a jedna z největší ruských firem, Transněfť, se nejspíš zhlédla v taktice jiné státní ruské firmy – plynárenského gigantu Gazprom. Ten od listopadu loňského roku vede plyn do Evropy rovněž severní cestou, plynovodem Nord Stream. Částečně se tak vyhýbá tranzitu plynu zeměmi oddělujícími Rusko od střední Evropy, kde takřka pravidelně začátkem kalendářního roku vznikaly obchodní konflikty a docházelo k přerušení toku plynu.
Podobně Transněfť otevřel letos v březnu nový ropný terminál v přístavu Usť-Luga na pobřeží Baltského moře a mnozí komentátoři tuto událost dávají do souvislosti s děním kolem Družby. Terminál provázelo určité zpoždění, německý parlament pak na začátku dubna požádal ruskou stranu o dočasné pozastavení dodávek s obavami před ekologickými škodami, jak probíhá testovací provoz a zátěžové zkoušky terminálu.
Evropa by si měla na nový terminál ale zvykat. Každý argument, i v podobě rizika dodávek ropovodem Družba, severní cestě pomáhá.
Stejně tak to je Transněfť, který navrhuje propojení severní a jižní trasy ropovodu Družba mezi Německem a Českou republikou, čímž by se dal zajistit transport ropy mimo Ukrajinu.
Státní Transněfť tak může sledovat dlouhodobou politiku snížení závislosti na tranzitních zemích, možná i určité snížení tranzitních poplatků (minimálně by se nemusel dělit) a upevnění pozice ruské ropy v Evropě ještě větší měrou.
