reklama
 
 

Vojenská rozvědka podle spisu lákala ke špionáži slavného Masopusta

29. 5. 2012 13:30
Jako špion se podle spisu Masopust nakonec vůbec neosvědčil.

Inside sport - Vyhlásili ho českým fotbalistou století. Vstřelil gól ve finále MS 1962 v Chile. A jako první Čech převzal Josef Masopust i Zlatý míč France Footballu, udělovaný tehdy nejlepšímu hráči starého kontinentu.

Deník Insider ale objevil zcela novou, dosud utajenou kapitolu Masopustova života.

Tu, ve které ho ke spolupráci lákala Zpravodajská správa Generálního štábu.

Alespoň podle spisu 10558, který Insider objevil v Archivu bezpečnostních složek. Jako špion se podle spisu Masopust nakonec vůbec neosvědčil. Dokumenty z archivu ale pozoruhodně ilustrují léta uprostřed studené války, kdy rozvědčíci neváhali vtáhnout do svých tajných her ani slavné sportovce.

Masopust, tehdy major Československé lidové armády, se podle spisu stal terčem zájmu vojenské rozvědky koncem listopadu 1967, kdy vešlo ve známost, že má v úmyslu přestoupit z Dukly do belgického klubu Royal Grossing. "Mohl by tedy být využit k získávání poznatků o novém působišti NATO,“ poznamenal do jeho spisu podplukovník František Svoboda.

V již citovaném spisu se uvádí, že Masopust s touto spoluprací souhlasil. A byla mu přidělena přezdívka "Slalomář".

Podplukovníci František Svoboda a Ladislav Hůla, kteří dle spisu prováděli Masopustovo „verbování“ do rozvědky, se podle všeho ve fotbale vyznali. Spektakulární akce z mezistátního utkání proti Rakousku, kdy Masopust slavně obešel pět protihráčů i gólmana, dala totiž fotbalové terminologii nový pojem: Masopustův slalom. A odtud i krycí jméno „Slalomář“.

Dnes 81letý muž na otázku, zda ho zpravodajská služba vyzvala ke spolupráci a zda s ní souhlasil, odpovídá stručně. „Ne.“

Odmítá i další obsah spisu, v němž agent s krycím jménem „Palouk“ popisuje, jak „Slalomáře“ kontaktoval a úkoloval přímo v Belgii.

„Chodil jsem jen na ambasádu, kde jsme byli informováni o věcech, které se v Evropě děly, ale to nebyly schůzky osobní, s jednotlivcem, ale vždycky schůzka více lidí, tam se to probíralo,“ říká Josef Masopust, který jakoukoli vědomou spolupráci s rozvědkou odmítá.

Žádný Masopustem podepsaný „Závazek o spolupráci“ spis neobsahuje.

V posledním dokumentu, který spis obsahuje, a to s datem 31. ledna 1973, se každopádně píše: „SP (spolupracovník) Slalomář před výjezdem do ZP (zájmový prostor) Belgie plně souhlasil se spoluprací a přislíbil, že bude dělat vše, co je v jeho silách. Jeho pobyt v ZP však ukázal, že měl zájem o to, aby si vydělal co nejvíce peněz a nekompromitoval se zpravodajskou činností.“

Dále se zde uvádí, že s ním byly prováděny jen udržovací schůzky, „protože úkoly Slalomář neplnil“. Tento lednový dokument proto zaznamenává i ukončení spolupráce Zpravodajské správy s Josefem Masopustem.

Deník Insider se zeptal Pavla Žáčka, ředitele kanceláře Ústavu pro studium totalitních režimů, zda by bylo možné, aby rozvědka vedla spis o někom, koho by v něm označila za vědomého spolupracovníka a vykazovala záznamy o schůzkách, aniž by to odpovídalo pravdě. „Úplně vyloučit se to nedá, ale je to velmi nepravděpodobné. Systém jejich vnitřní kontroly tehdy fungoval poměrně spolehlivě,“ odpovídá Žáček.

Spis obsahuje i Prohlášení o mlčenlivosti k obsahu pražské schůzky se zástupci rozvědky z 11. března 1968, které nese podpis Josefa Masopusta. Možná se tímto podpisem cítí být vázán i dnes.

autor: Aktuálně.cz | 29. 5. 2012 13:30

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama