Vesnice uhájila pole za 1,5 miliardy, trenér Hadamczik ho nedostane

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
23. 9. 2014 22:53
Pole se zásobami písku obtékají vesnici Bělá, kolem které proto už roky krouží zájemci o těžbu. Jedním z nich byl v roce 2005 i Hadamczik. Tehdy ještě vystupoval sám za sebe – přesvědčil starostu k podpisu smlouvy, že obec souhlasí, aby státní Pozemkový fond pole Hadamczikovi převedl.
Foto: Tomáš Kunc

Kdo-Kde-S kým - Trenér Alois Hadamczik zažívá nepříjemnou prohru – tentokrát ale ne na hokejovém ledě, ale jako obchodník v realitách.

V pondělí soud rozhodl, že státu zůstanou pole na Opavsku, která ukrývají ložiska písku za 1,5 miliardy korun. Právě tyhle cenné pozemky chtěl bývalý reprezentační kouč získat. A to tak, aby zůstal v pozadí: využil k tomu nastrčenou čtyřiaosmdesátiletou restituentku.

Opavský soud ale převod zarazil s tím, že na papíře sice jde o obyčejná pole, ve skutečnosti by se stát velmi levně zbavil výnosného písku. „Žalované pozemky mají přidanou hodnotu nerostného bohatství,“ zdůvodnil místopředseda soudu Tomáš Kamradek.

Restituentka s koučem v zádech

Pole se zásobami písku obtékají vesnici Bělá, kolem které proto už roky krouží zájemci o těžbu. Jedním z nich byl v roce 2005 i Hadamczik. Tehdy ještě vystupoval sám za sebe – přesvědčil starostu k podpisu smlouvy, že obec souhlasí, aby státní Pozemkový fond pole Hadamczikovi převedl.

Dohoda se ale i kvůli odporu lidí z vesnice zhroutila a Hadamczik prohlásil, že o investici na česko-polském pomezí ztratil zájem.

Před dvěma lety ovšem na pozemky podala žalobu restituentka Jarmila Gallusová, jejíž rodině komunisté sebrali a zastavěli jiná pole. A Gallusová – s takzvanými restitučními nároky v rukou – zažalovala stát o vydání polí v Bělé. Právě tyhle státní poukázky na náhradní pozemky jí dávaly velkou šanci na úspěch. Jak ale Hospodářské noviny už před dvěma lety vypátraly, za Gallusovou stál opět Hadamczik. Gallusová sama přiznala, že o sporu nic neví – vše prý svěřila synovi, který se domlouvá přímo s hokejovým trenérem. „Já ani nikdo z mojí rodiny ty pozemky nechceme. Paní Gallusovou jsem nikdy neviděl,“ popíral přesto Hadamczik.

Mezi restituentkou a koučem jsou však i jiná obchodní pouta. Většinu z dalších pozemků získaných od státu, například u dálnice v Ostravě nebo zajímavou stavební parcelu v Opavě, Gallusová obratem převáděla na Hadamczikova syna Marcela.

Vše se odehrávalo i v době, kdy ve vedení Pozemkového fondu seděl ředitel Radim Zika (ODS), Hadamczikův dobrý známý z hokeje. Zika například vyplatil Hadamczikově dvaadvacetileté přítelkyni 270 tisíc coby ekonomické poradkyni. „Byla to pitomost,“ připustil Zika později.

„Trenéra jsem v televizi přepínal“

Rozsudek opavského soudu, že pozemky s pískem zůstanou státu, ještě není pravomocný. Spor bude nejspíš ještě řešit odvolací soud. Ale i tak je pravděpodobné, že výrok zůstane stejný. S privatizací polí totiž nesouhlasí ani dnešní vedení Státního pozemkového úřadu, dříve Pozemkového fondu.

Vydání polí se brání i obec Bělá. „Jednolitý názor zastupitelstva je, že se tady nikdy písek těžit nebude. A nezmění se ani po volbách,“ potvrdil starosta Karel Krupa.

Mimochodem, v době, kdy Hadamczik kvůli písku s obcí poprvé jednal, se starosta a trenér spřátelili. Jenže pak, vzpomíná Krupa, ho prý Hadamczik začal tlačit, aby obec zrušila podmínku, že pokud Hadamczik pole získá, nesmí na nich 20 let těžit. Hadamczik to popírá. Kamarádství každopádně rychle skončilo. „Když hráli naši, radši jsem se díval s manželkou na něco romantického. Stoupal mi tlak,“ řekl starosta.

Hadamczik nebyl sám, kdo o bělské pozemky usiloval. Hned po pondělním rozsudku se ke starostovi objednal na schůzku další dlouhodobý zájemce – firma patřící bývalému správnímu řediteli Lesů ČR a členu ODS Tomáši Dzikovi.

Starosta nicméně opakuje, že všechny těžaře odmítne. Naopak už jedná s pozemkovým úřadem, který dá parcely zdarma Bělé na stavbu ochrany proti přívalovým dešťům.

Vojtěch Blažek

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Egypský soud potvrdil trest smrti pro 12 členů Muslimského bratrstva, podílely se na krvavých demonstracích v roce 2013

Nejvyšší soud v Egyptě v pondělí potvrdil trest smrti pro 12 významných členů Muslimského bratrstva za podíl na demonstracích v roce 2013, které skončily smrtí stovek demonstrantů a několika policistů. Proti verdiktu není možné se odvolat. Trest oběšením ještě musí potvrdit prezident Abdal Fattáh Sísí. S odvoláním ne egyptské soudní zdroje o tom informovala agentura Reuters. Pondělní rozsudek i rostoucí počet poprav v Egyptě za Sísího vlády kritizuje organizace Amnesty International.

Muhammad Mursí se v červnu 2012 stal prvním demokraticky zvoleným prezidentem Egypta, byl kandidátem Muslimského bratrstva. Jeho vládu v roce 2013 ukončila armáda, na protest proti jeho svržení lidé vyšli do ulic. Policisté rozehnali dva protesty Mursího stoupenců, o život tehdy přišlo několik set demonstrujících. Rozlícený dav pak vtrhl do policejní stanice na káhirském předměstí Kardása a zabil tam 13 policistů.

Další zprávy