Edinburgh – Pokud Skotové rozhodnou ve čtvrtečním referendu o odtržení od Velké Británie, bude na tom jejich hospodářství v prvním roce samostatnosti hůře než v jakékoliv zemi Evropské unie. Alespoň co se týká dluhu, který by měla vláda vůči obyvatelům.
Rozpočtový schodek by totiž podle tamního nezávislého Institutu pro fiskální studia měl v roce 2015 činit 6,9 procenta skotského hrubého domácího produktu. S podobným číslem přišel i britský hospodářský institut CEBR, který počítá s deficitem 6,4 procenta HDP.
Evropská komise přitom předpovídá, že nejhorší výsledek v EU budou mít Kypr a Španělsko (obě země 6,1 procenta HDP), třetí nejvyšší deficit v Irsku má činit „jen“ 4,2 procenta HDP.
Ropa nevyřeší vše
Důvodů je podle ekonomů několik. V první řadě se Skotsko bude muset potýkat s klesajícími daňovými příjmy z prodeje ropy, navzdory faktu, že by mu po geografickém rozdělení mělo připadnout 91 procent těchto peněz. Zatímco loni celá Británie získala 10,8 miliardy dolarů, do roku 2017 by to mělo být jen 5,5 miliardy USD, to znamená zhruba polovina.
„V průběhu příštích čtyřiceti let bude mít skotská vláda z ropy jen nějakých 6,25 miliardy liber ročně. Loňský rozpočet Skotska přitom činil 65 miliard liber. Takže ropné příjmy pokryjí jen nějakých deset procent skotského rozpočtu,“ varuje ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda.
„Samozřejmě by tu také byly počáteční náklady spojené s nezávislostí,“ uvádí CEBR, který je odhaduje na 2,4 miliardy liber.
Nejhorší doba od války
Kabinet by si tedy musel na veřejné výdaje vypůjčit. „Z našich výpočtů vyplývá, že nová vláda by musela vydat dluhopisy za zhruba 9 miliard liber,“ doplňují experti z CEBRu.
Podle nich bude následujících pět let ekonomicky patřit mezi nejtěžšímu období Skotska od konce druhé světové války. Stejně tak varují, že by země mohla začít novou kapitolu své existence dokonce v rukou Mezinárodního měnového fondu.
„Pokud nezávislé Skotsko bude pokračovat v zavádění výdajových škrtů, které pro něj ministr financí George Osborne načrtl na dalších pět let, mohlo by se do roku 2019 dostat na 2,9 procenta,“ doufá ale Institut pro fiskální studia.
Podle Kovandy bude v první řadě záviset na tom, zda bude skotská vláda ochotná škrty podniknout. „Výroky šéfa Skotské národní strany ale působí spíše tak, že slibuje, kudy chodí. Jeho motivace je jasná – chce nezávislost, chce vstoupit do historie, a za tím účelem je ochoten naslibovat skotské veřejnosti modré z nebe,“ komentuje.
Záleží na porci, kterou Skotsko zdědí
Valně by na tom nebylo Skotsko ani, co se týká vládního dluhu – lépe se má v příštím roce vést devatenácti zemím Evropské unie. Podle britského Národního institutu pro ekonomický a sociální výzkum by se skotský dluh příští rok dostal na 86 procent HDP.
Vyšší podíl dluhu na produkci by kromě zadlužených zemí jižní Evropy měly pouze Irsko (120,4 procenta HDP), Belgie (101,5 procenta HDP), Francie (96,6 procenta HDP) a zbytek Velké Británie (92,7 procenta HDP). Pro srovnání, v Česku to má být 45,8 procenta HDP.
V tomto případě však bude rozhodující, jak se Skotsko s Británií dohodnou na rozdělení současného dluhu – to znamená, jaký podíl Skotsku připadne. Jestliže by zdědilo dluh odpovídající jeho populaci, tak by se jednalo o 8,4 procenta dluhu celého království a 55 procent skotského HDP.
Navíc hraje roli, za jakého stavu by část dluhu Spojeného království zdědilo. „Pokud by se tak například mělo stát bez existence měnové unie s Británií, skotský dluh by zřejmě astronomicky vzrostl, některé údaje hovoří o tom, že postupně až na úroveň 300 procent HDP,“ uvádí Kovanda.
Všechna čísla, která se nyní objevují v souvislosti se skotskou ekonomikou, je ale podle něj třeba brát s rezervou. Není totiž například jasné, jak by byly vyplácené starobní důchody.
„Nejpravděpodobnější je, že by 1,2 milionů skotských penzistů nadále vyplácel Londýn. Nahlížel by je jako své důchodce, kteří žijí dlouhodobě za hranicemi, podobně jako třeba anglické nebo velšské seniory, kteří se rozhodli stáří strávit v portugalském nebo španělském letovisku,“ říká ekonom.
Rozchod v přímém přenosu
Stejně tak záleží na tom, kolik bude Skotsko muset věřitelům platit na úrocích. „Za předpokladu, že by šlo o podobnou sazbu jako ve Velké Británii, by to podle našich odhadů bylo 2,7 procenta HDP v letech 2016 až 2017 a 3 procenta do roku 2019,“ stojí v analýze Institutu pro fiskální studia.
List Financial Times ovšem upozorňuje ještě na další riziko – na rozdíl od Británie by byl nový skotský trh pro investory velkou neznámou „Malá ekonomika závislá na volatilních cenách energetických surovin, která ještě nemá vytvořený žádný vlastní dluhopisový trh,“ shrnují. Podobná nejistota by logicky náklady na dluh zvýšila.
„Ratingové agentury budou zřejmě Skotsku udělovat horší hodnocení už jen z toho důvodu, že za sebou nebude mít žádnou historii správy veřejných financí. To prodraží půjčky, což se následně může promítnout ve zvýšení rozpočtového schodku k HDP,“ doplňuje Kovanda.
Situaci navíc příliš neprospěje fakt, že případné odtržení bude sledovat celý svět, protože Spojené království je díky své historii, imperialismu či Commonwealthu bedlivě sledovaný stát po celém světě. „Vyčlenění Skotska, to nelze srovnávat třeba s rozpadem Československa, o němž tři čtvrtiny světa, pokud jej vůbec znají, stále míní, že ještě drží pospolu. V případě vyhlášení skotské nezávislosti by během několika hodin snad každý na světě věděl, že se tak stalo,“ říká ekonom.
Tlak a pozornost světa tedy mohou ztížit hladký a plynulý „rozchod“. „Situaci přechodně ovládnou emoce a jakákoli elementární logika a ekonomické zákonitosti, s nimiž se v prognózování běžně pracuje, půjdou stranou,“ očekává Kovanda.
Tereza Holanová
