Ústav profesora Holého otevírá v Praze futuristický výzkumný pavilon

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
17. 6. 2014 20:33
Stavba o pěti nadzemních a třech podzemních patrech na půdorysu zaobleného trojúhelníku vznikala poslední dva roky. Ústav ji celou financoval z vlastních zdrojů – díky licenčním poplatkům od americké farmaceutické společnosti.
Foto: Tomáš Kunc

Reportáž - V pražských Dejvicích se zítra otevře jedno z nejmodernějších výzkumných pracovišť v Evropě – nový pavilon Ústavu organické chemie a biochemie. Futuristická stavba za miliardu korun je připomínkou toho, jak velký komerční potenciál má špičková věda. A jak mimořádnou postavou byl profesor Antonín Holý, který před dvěma lety zemřel a jehož jméno dům ponese.

Stavba o pěti nadzemních a třech podzemních patrech na půdorysu zaobleného trojúhelníku vznikala poslední dva roky. Ústav ji celou financoval z vlastních zdrojů – díky licenčním poplatkům od americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences jde o nejbohatší tuzemské vědecké centrum, ale vlastně i o světový ekonomický unikát.

"Nová budova bude sloužit hlavně výzkumu v organické chemii. V nadzemních podlažích jsou chemické laboratoře, v podzemních patrech je jednak technické zázemí celého areálu, jednak sklady, garáže, strojovny," vysvětluje bývalý ředitel ústavu Zdeněk Havlas, který je duchovním otcem projektu.

Patnáct metrů pod zemí je v železobetonovém masivu uloženo elektrotechnické srdce, serverovna s několika tisíci procesory. "Slouží primárně pro teoretické výpočty, jako je kvantová chemie, molekulové modelování, dynamické procesy, předpovědi reakcí. Dalo by se říct, že tam se provádí chemický výzkum bez chemikálií," říká Havlas, který dnes vede právě tým zabývající se teoretickou chemií.

Tvůrci si dali záležet, aby květák, jak novostavbě s nadsázkou přezdívají zaměstnanci ústavu, snesl srovnání s nejlepšími pracovišti. Architekt Ivan Šrom z VPÚ Deco Praha byl spolu s Havlasem a kolegy na sondážích ve vědeckých centrech v Mnichově, Curychu, Štrasburku. "Při těch cestách po Evropě jsem si uvědomil, že připravujeme něco, co se vyrovná elitním laboratořím ve světě," říká Šrom.

VPÚ zakázku na modernizaci areálu vyhrál už v roce 2004, postupně se ale měnily požadavky. Nová budova měla původně být jen technické a provozní zázemí s přednáškovým sálem, v roce 2009 se ale rozhodlo, že bude sloužit primárně badatelům. "Určitým limitem byl stísněný prostor, museli jsme se vejít do dvora mezi starší domy ústavu. Šlo o to, aby si stavby vzájemně moc nestínily," vzpomíná spoluautorka Kateřina Mašková.

Vědci nový pavilon zabydlují od dubna. Stavební ruch v celém areálu ale jen tak neutichne, dělníci z firem Chládek & Tintěra a Syner plynule přešli na rekonstrukci hlavní, nejstarší budovy ústavu z roku 1929. Konec prací se plánuje na rok 2016 a celková cena (včetně novostavby) přesahuje dvě miliardy.

Ústav organické chemie a biochemie na to má dostatek peněz – dlouholetý šéf této instituce, slavný český biochemik Antonín Holý, se svým týmem totiž objevil několik látek, které se využívají při léčbě oparů, žloutenky či HIV. Licence k jejich komerčnímu vývoji prodal americké společnosti Gilead Sciences a jen loni z nich do Prahy přitekly bezmála dvě miliardy korun. Letos by to mělo být ještě víc.

Právní ochrana patentů skončí v roce 2017. Ani pak ale ústavu, který je díky svým příjmům druhým největším plátcem daní v Praze 6 (po ruzyňském letišti), nehrozí provozní problémy. Na účtech mu na konci roku 2013 leželo 3,3 miliardy, dalších 930 milionů měl ve státních dluhopisech, žádné riskantnější formy investic mu ale zákon nedovoluje. A součástí plánu, jak se připravit na dobu, kdy nepoplynou ze zámoří tantiémy, je právě i rozsáhlá přestavba areálu.

Navíc ve hře jsou i další patenty, byť už nebudou mít takový komerční dosah. V různých fázích klinických testů jsou třeba preparáty proti papilomavirům, jež způsobují například bradavice, a také další přípravek proti HIV.

Jak si ústav za pár let představuje jeho ředitel Zdeněk Hostomský, který jej vede od roku 2012 po svém návratu z USA? "Jako moderní evropskou instituci světového jména, které dominují výrazné a mezinárodně uznávané vědecké osobnosti."

I to už se začíná plnit. Ústav akademie věd si může dovolit nalákat k sobě experty ze zahraničí, od března tam přišel mimo jiné biolog z Harvardovy univerzity Edward Curtis. Inzeráty na nová místa pak centrum tiskne i v časopisech, jako je prestižní Science.

Luboš Kreč

 

Právě se děje

Další zprávy