Za kulisy událostí – Dopravní podniky zajišťující ve velkých městech veřejnou dopravu už neutají smlouvy, které uzavíraly s právními kancelářemi na vymáhání pokut od černých pasažérů. Tyto podniky jsou totiž placené z peněz daňových poplatníků, zajišťují veřejnou službu, a nesmí tak smlouvy utajovat s odkazem na obchodní tajemství.
Takový je výsledek prvního soudního sporu svého druhu v Česku, který vedla společnost Člověk v tísni a Plzeňský dopravní podnik zajišťující veřejnou dopravu v Plzni.
O zpřístupnění smluv, které dopravní podnik před aktivisty utajoval s odkazem na to, že jsou kryty obchodním tajemstvím a dopravní podnik je v podstatě soukromá firma jako každá jiná, rozhodly jak Krajský soud v Plzni, tak Nejvyšší správní soud.
Po ústavních soudcích, kteří u vymáhání pokut výrazně omezili možnost jednoduchých, opakovaných formulářových žalob přinášejících advokátům rychlý zisk, jde tak o další pojistku bránící neprůhlednému systému vymáhání peněz od černých pasažérů.
Plzeňský dopravní podnik přitom postupoval podobně jako většina dopravních firem ve velkých městech. Na vymáhání dlužných peněz za pokuty si najal advokátní kancelář známého plzeňského právníka Daniela Volopicha. Když ale plzeňská pobočka společnosti Člověk v tísni požádala dopravní podnik o zveřejnění smluv a několika dodatků, které dopravní podnik s právníky uzavřel, narazila na mlčení.
„Smlouvy jsou předmětem obchodního tajemství. Dopravní podnik není veřejnou institucí, provozuje podnikatelskou činnost čistě soukromoprávního charakteru,“ zdůvodnil dopravní podnik to, že smlouvy a dodatky nezveřejní.
Podle zástupců dopravního podniku navíc advokáti nezískali za vymáhání pohledávek od dopravního podniku odměnu, a tedy nedostávají žádné peníze z veřejných rozpočtů.
Společnost Člověk v tísni, které se nelíbilo to, že se kvůli původně malým částkám za jízdu načerno lidé dostávají při vymáhání pokut do vysokých dluhů, ale dopravní podnik zažalovala. A argumentovala tím, že dopravní firma dostává ročně od Plzně stamiliony korun (v roce 2013 přes 760 milionů korun).
Soudci Krajského soudu v Plzni a nyní i Nejvyššího správního soudu potvrdili, že dopravní podnik není obyčejnou soukromou firmou, která má právo utajovat svoje smluvní vztahy, ale veřejnou institucí, která informace a smlouvy zveřejňovat musí.
„Dopravní podnik je placen z veřejných peněz. S ohledem na charakter veřejné dopravy, její potřebu a význam je na zajišťování dopravy nahlíženo jako na veřejný statek. V případě Plzeňského dopravního podniku nepochybně převažují znaky typické pro veřejnou instituci,“ rozhodli soudci.
Ti potvrdili, že ve smlouvách a dodatcích mohou být začerněny některé údaje týkající se výpočtu výše pohledávek, které jsou považovány za nevymahatelné – tento výpočet může být podle soudců chráněn jako úkon, který si může každá právní kancelář chránit.
Naopak zveřejněna mohou být všechna čísla účtů, která se ve smlouvách objevila. A veřejné mají být také údaje o jednání představenstva dopravního podniku, které rozhodovalo o podepsání dodatků ke smlouvě. „To přispívá k transparentnosti hospodaření s veřejnými prostředky a k jejich účinné kontrole,“ rozhodli soudci.
Loni jelo načerno v plzeňských autobusech, trolejbusech a tramvajích rekordních 56 tisíc lidí. Tyto peníze ještě budou vymáhat najatí právníci, smlouva byla uzavřena až do roku 2013.
Letos se situace v Plzni změnila. Pokuty od černých pasažérů z plzeňské městské dopravy už nebudou vymáhat externí právnické kanceláře. Představenstvo Dopravních podniků rozhodlo, že si společnost bude pokuty řešit sama.
Tomáš Fránek
