Byznys – Když vypukla ukrajinská krize, jedním z důsledků bylo i rozhodnutí středoevropských vlád posílit svou nezávislost na ruském plynu. V Česku má tuto úlohu plnit severojižní propojení se sousedními zeměmi pomocí plynovodů Moravia a STORK II.
Nejen pro ně se teď na ministerstvu průmyslu a obchodu chystá speciální zákon, který umožní podstatně rychlejší výstavbu strategických energetických projektů. „Půjde o ropovody, plynovody, podzemní zásobníky plynu a vysoké napětí. Chceme, aby získávaly nutná povolení v jednom režimu a podle jednoho mustru,“ říká Jiří Koliba (KDU-ČSL), náměstek ministra pro stavebnictví.
Úleva pro Net4gas
Zrychlení a zjednodušení má fungovat na stejném principu, jaký navrhuje ministr Antonín Prachař (ANO) pro dopravní stavby. Všechna řízení o povolení se mají sdružit do jednoho tak, aby ve výsledku investor pro stavbu potřeboval jen jedno povolení. Dnes jich potřebuje několik od různých úřadů.
Současně by strategická energetická stavba nepotřebovala platné zásady územního rozvoje, které jsou jinak pro žádost o stavební povolení nezbytné. To je problém konkrétně jižní Moravy, jejíž zásady rozvoje soud zrušil a schválení nových zabere minimálně dva až tři roky.
Podle nového zákona se má začít stavět v roce 2017. Mezi prvními jej tak využije společnost Net4gas, která je investorem zmiňované Moravie a STORK II. Plynovou přípojku na Polsko a Chorvatsko mezi schválenými strategickými projekty mezinárodního významu uvádí i Evropská unie.
Zaplatí to firma, nebo zákazník?
Net4gas ovšem musí vyřešit ještě větší problém, než jsou příliš dlouhé termíny povolování staveb, a to je financování. Náklady na STORK II a Moravii, které společně propojí Česko s Polskem a Rakouskem, odhadl nedávno mluvčí společnosti Milan Řepka na 10 miliard korun.
V Polsku už mají peníze vyřešeny: necelých šedesát procent se zaplatí ze spotřebitelských poplatků, třicet z eurofondů a zbytek dofinancuje Net4gas. Pro trubky na českém území však firma zatím s eurodotací nepočítá a rozhádala se s národním regulátorem.
Energetický regulační úřad vedený Alenou Vitáskovou se momentálně s firmou pře o to, jak velký objem nákladů se promítne do koncové ceny. „My chceme, aby to bylo maximálně 42 procent nákladů na nový plynovod, Net4Gas požaduje, aby to bylo sto procent. Což odmítáme, protože plynovod bude pro Net4Gas nadále ziskovým projektem a protože Net4Gas stále neproinvestoval bezmála dvě miliardy, které odběratelům účtoval v minulém období za investice,“ řekl Insideru a HN mluvčí úřadu Jiří Chvojka.
Na stranu Net4gas se v tomto sporu postavil i premiér Bohuslav Sobotka se svým týmem. Premiérův šéfporadce Vladimír Špidla minulý měsíc poslal Vitáskové dopis, ve kterém ji žádal, aby požadavkům firmy ustoupila. Podobné výzvy s doslovně stejnou argumentací posílali na úřad i hejtmani Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Špidla apeloval na Vitáskovou, aby o rok prodloužila podmínky platné pro stávající regulační období. „Jinak hrozí, že pro Net4gas nebudou ekonomicky efektivní investice do nových plynovodů, které mají posílit severojižní propojení přes Česko,“ napsal premiérův šéfporadce.
V tom energetický úřad ustoupil, s vyhláškou počká až na nový energetický zákon z dílny ministerstva průmyslu. Obává se však, že nemá jak Net4gas přimět, aby plynovod zaplatil z nastřádaných a nevyužitých peněz na investice, a stavbu zaplatí spotřebitelé.
Kateřina Surmanová, Jakub Kalenský
