Reportér Martin Novák cestuje po Španělsku, zemi zmítané krizí a nezaměstnaností. Nabízíme vám postřehy z jeho zápisníku, které přesně dokládají, jak hluboká je recese, v níž se čtvrtá největší ekonomika eurozóny nachází.
…
Ačkoliv se Španělsko potýká s velkou krizí, nezaměstnaností a ekonomickým propadem, je třeba si všimnout jedné věci. Dosud nebyly zaznamenány velké násilné nepokoje, útoky proti přistěhovalcům nebo nárůst popularity populistických či extrémně levicových či pravicových stran.
Otázka je, jak dlouho to vydrží. Ve čtvrtek vláda zveřejnila nová čísla o rekordní nezaměstnanosti. 27,2 procenta. A před parlamentem to vřelo, policie musela se štíty a obušky rozhánět příznivce radikálního hnutí „Povstaňte.“
Policie nasadila 1400 lidí, létaly kameny a láhve. Možná že éra poklidných protestů přece jen končí.
V Madridu jsem se setkal se zástupcem hnutí Indignados. Sítě lidí, kteří organizují demonstrace proti úsporným opatřením. Aktivista Daniel odmítal prozradit své druhé jméno a ani se nechtěl vyfotografovat.
„Mám rodinu a pracuji pro velkou společnost. Nechci práci směšovat s aktivismem,“ uvedl k tomu.
Poselství hnutí je jednoduché. Lidé by neměli splácet žádné dluhy vůči bankám, protože současný systém slouží bankám, a ne lidem.
Nevěří prý v žádnou revoluci, ale chtějí postupně přimět většinu lidí, aby se podíleli na změně systému. Snaží se působit v tomto směru i na politiky, sami politickou stranu vytvořit nemíní.
Bylo zajímavé dorazit do Barcelony zrovna večer, když hrála v Mnichově s Bayernem semifinále Ligy mistrů a vysoko prohrávala (nakonec prohrála 0:4).
Taxikář měl puštěný rozhlasový záznam, a když padl třetí gól do sítě Barcy, málem boural na prázdné křižovatce. V barech a restauracích všude po ulicích zářily velkoplošné obrazovky s přenosem z Mnichova.
Na hotelu jsem stihl konec zápasu, a když přepojili do studia, redaktor na úvod suše konstatoval, že Barcelonu přejel panzertank.
Jako by těch špatných zpráv už bylo pro Španěly málo, ještě se přidá i fotbal…
A také španělský král. Juan Carlos býval pro všechny autoritou, ale i ta je teď zpochybněna. Jeho zeť i dcera jsou podezřelí ze zneužívání peněz určených na sportovní nadaci a ani sám král možná nemá čisté svědomí v tom smyslu, že o lecčems věděl.
Ne že by se Španělé začali klonit k přeměně monarchie v republiku, ale prestiž královské rodiny dost utrpěla.
Viděl jsem Juana Carlose v televizi poté, co prodělal operaci páteře. A nevypadá vůbec dobře, rozhodně na víc než na 75, kolik mu je. Pamatuji si, že poprvé jsem ho viděl někdy na konci osmdesátých let na fotografii, jak s celou rodinou lyžuje…
A aby těch problémů, co se na Španělsko valí, nebylo málo, vraťme se ještě na chvíli do Katalánska.
Na příští rok tam chystají referendum o nezávislosti. Červeno-žlutě pruhované vlajky s bílou hvězdou v modrém trojúhelníku (trochu to připomíná barevně pozměněnou kubánskou vlajku) vlají v Barce z mnoha oken a balkonů.
Podle posledního průzkumu je pro samostatnost 57 procent Katalánců, ale vláda v Madridu hrozí, že odtržení bude nelegální.
Rozhodně i příští rok bude ve Španělsku zajímavý.
…
Úvodní snímek: Momentka z Barcelony; foto autor.
Pozn. red.: První díl deníku najdete v Insideru 24/4 pod titulkem Maňána je stereotyp a výmysl – http://bit.ly/1817KWq
