Byznys - Bankovní dobrodružství Jiřího Šmejce v Řecku, započaté ještě v partnerství s Petrem Kellnerem, skončilo. Čtyři roky od akcionářského vstupu do Piraeus Bank – druhé největší řecké banky – prodal bývalý akcionář skupiny PPF Jiří Šmejc všechny své akcie. Podle údajů z dostupných výkazů byla řecká investice prodělečná jak pro PPF, tak pro Šmejce, který celou akci inicioval.
Informaci o prodeji partnerskému deníku Hospodářské noviny potvrdil sám Šmejc. Svůj odchod z řeckého finančního sektoru odůvodnil nezájmem investovat do banky další peníze. „Podíl jsme prodali proto, že jsme se domnívali, že Piraeus bude potřebovat další navýšení kapitálu. To jsme nechtěli,“ uvedl mluvčí Šmejcovy investiční společnosti Emma Capital Pavel Zuna. Podle Zunových slov prodával Šmejc svůj podíl postupně na aténské burze. Prodej byl zřejmě ukončen letos v dubnu, kdy Šmejc také rezignoval na pozici v představenstvu banky.
Příběh této ve výsledku ztrátové investice přitom začal slibně. V roce 2010 skupina PPF nakoupila akcie jen za milion eur, ale v řeckém bankovním sektoru viděla příležitost navzdory potížím tamní vlády se splácením dluhů. Když v následujícím roce navyšovala svůj podíl v Piraeusu na 5,74 procenta, stala se největším soukromým akcionářem této banky. Větší podíl měl jen řecký státní fond.
Kvůli řecké dluhové krizi však cena akcií banky prudce klesala a skupina Petra Kellnera, která do té doby do Piraeusu investovala celkem 92 milionů eur, musela na konci roku 2011 odepsat 74 milionů eur hodnoty svého podílu.
„V Piraeus Bank vsázíme na to, že se Řecko udrží, že nebude zásadní restrukturalizace řeckých státních dluhopisů, že euro v Řecku přežije a Řecko přežije s eurem,“ hájil tuto investici v rozhovoru pro HN v polovině roku 2011 Šmejc – v době, kdy již akcie měly za sebou hluboký propad.
Řecko sice v eurozóně zůstalo, ale v odhadu, že držitelé řeckých státních dluhopisů nepřijdou příliš zkrátka, se Šmejc mýlil. Vrchol řecké dluhové krize, kdy museli věřitelé aténské vlády souhlasit s odpisem více než poloviny dluhu, dostal do potíží i Piraeus Bank. Ztráty se počítaly v miliardách eur a banka nutně potřebovala nový kapitál.
Když si dva největší akcionáři PPF v roce 2012 dělili majetek, získal podíl v řecké bance Šmejc a převedl jej do portfolia své investiční společnosti Emma Capital. Za jakých podmínek tyto akcie Šmejc získal, však tehdy ani jeden z bývalých partnerů neuvedl.
Finanční potíže Piraeusu se dál prohlubovaly. Banka sice expandovala a přebírala své řecké konkurenty, potřebovala však další a další peníze. Loni vydala téměř pět miliard nových akcií, přičemž podíl dosavadních akcionářů, kteří se nebyli ochotni navýšení kapitálu účastnit, klesl na desetinu.
Další, tentokrát objemem menší navyšování kapitálu banka oznámila letos. To už byl Šmejc na odchodu. Pokus prosadit se v řeckém bankovnictví skončil pro PPF, respektive Šmejce, podstatnou ztrátou. Přesná čísla však český miliardář nezveřejní. „Výsledky tohoto byznysu nemůžeme komentovat, protože nám to neumožňují dohody o mlčenlivosti,“ vysvětluje Zuna.
Jiní investoři považují ředění podílů dosavadních akcionářů Piraeus Bank za příležitost. Do banky, která dnes zaměstnává na 14 tisíc lidí a kromě Řecka, kde má 900 poboček, působí v dalších devíti zemích, masivně investoval americký miliardář John Paulson.
Jeho podíl začala agentura Thomson Reuters evidovat krátce poté, co se Šmejc s Piraeusem definitivně rozloučil. Nyní americký žralok, který vydělal miliardy dolarů díky tomu, že dobře odhadl průběh a dopady finanční krize, drží v Piraeusu podíl 6,62 procenta. Tím převzal Šmejcovu pozici největšího soukromého akcionáře. Jeho akcie dnes mají hodnotu téměř 600 milionů eur. O něco nižší částku Paulsonův hedgeový fond investoval do další řecké banky Alpha Bank.
„Myslíme si, že Piraeus a Alpha, dvě banky, ve kterých držíme podíly, mají velmi dobrou kapitalizaci a v budoucnu se zotaví,“ prohlásil loni v říjnu Paulson. Investor navíc od Piraeusu odkoupil zhruba desetiprocentní podíl v největších řeckých vodárnách za 86 milionů eur.
Podobnou cestou se vydal i Šmejc, který dnes tvrdí, že mu angažmá v Piraeus Bank otevřelo dveře na tamní trh. Šanci loni využil při privatizaci třetinového podílu v OPAP – největší a velmi ziskové loterijní společnosti v Řecku. Do ní miliardář vstoupil v konsorciu s řeckými, ruskými a českými partnery a do loterie již stihl přivést české manažery. Při dnešním kurzu akcií OPAP by Šmejcovo konsorcium inkasovalo dvojnásobek sumy, kterou zaplatilo řeckému státu při privatizaci.
Nikita Poljakov, Luděk Vainert
