Za kulisy událostí – Sestry jako manažerky, to je jeden z kroků, které zavedl bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek v boskovické nemocnici. Julínka oslovil před rokem nový management, který převzal vedení ztrátové nemocnice a udělal první úsporná opatření. „Mám pod sebou všechno: techniku, pojišťovny, mzdy…,“ vypočítává Julínek. Nemocnice v době jeho nástupu hovořila o krizovém managementu. „Nebylo to daleko od pravdy. Nemocnici hrozil propad více než dvacet milionů korun,“ říká Julínek.
Rok od Julínkova nástupu se však nemocnice každý měsíc pohybuje v plusu, za prvních sedm měsíců tohoto roku to bylo asi patnáct milionů.
Strážkyně dílčích rozpočtů
Ve spolupráci s jednatelem Danem Navrátilem zavedl Julínek úsporná opatření. Jedním z nich bylo, že dali jednotlivým oddělením do rukou vlastní rozpočty. A také vsadili na sestry – coby manažerky.
„Sestry se více ztotožňují s nemocnicí. Mají větší vztah k tomu, kde pracují a co dělají, často za menší peníze,“ říká Julínek. Z vrchních sester se proto staly strážkyně rozpočtů oddělení. „Posílili jsme je, nejsou pod primáři. Ony samozřejmě mají tendenci být vůči nim trochu devótní. My jim vysvětlujeme: V medicíně je to jasné. Ale v ošetřování jste samostatné a v nákladech jste velitelky,“ dodává exministr. Přiznává však, že někteří primáři mají zatím problém novou situaci respektovat. „Reakce jsou různé, záleží na osobnosti. Ale ochota se podrobit je samozřejmě pořád malá.“
Jak samotné rozpočty fungují? Jsou v nich uvedeny položky, které mají oddělení reálně možnost ovlivnit. Nejsou v nich tedy například náklady na energie a také je dáno, kolik se může utratit například za materiál, za laboratorní vyšetření nebo třeba rentgeny. „Dali jsme jim limity a třeba vyšetření srazili zhruba o polovinu. A lékaři se musejí medicínsky rozhodnout: Je ten rentgen důležitý? Je nutná sada vyšetření na kontrolu po několika dnech?“ popisuje Julínek. Lékaři podle něj mají vždy rezervu. „A nějakou motivací a tlakem ji z nich musíte dostat,“ dodává Julínek s tím, že jeho výhodou je i to, že je sám lékař. „Medicínsky mě neoblafnou,“ usmívá se.
Mezi některými položkami rozpočtu se navíc dají peníze částečně přesouvat. Pokud se tedy limit někde překročí, je možné ušetřit jinde. „A jednou z položek jsou osobní náklady,“ podotýká Julínek. Do budoucna chtějí v nemocnici zavést také jasně definovaný motivační systém. „Možná to zkusíme už od příštího roku, ale zatím jsem hodně opatrný. Předběžně to máme nastaveno u lékárny a transfuzního oddělení, ty jsou čistě obchodní,“ říká bývalý ministr. Změny, které zavedl v Boskovicích, jsou podle něj aplikovatelné i v jiných a větších nemocnicích, snad s výjimkou těch fakultních. „Je to věc velkého boje s lékaři. A do nemocnic se navíc vždy promítá politický vliv,“ říká exministr.
Centrálním politickým zadáním je dnes podle něj příliš podřízeno celé zdravotnictví. Nepozdává se mu ani plán na zavedení veřejných neziskových nemocnic. „Vždy jsem byl proti veřejným institucím, pokud tam není odpovědnost za hospodaření a majetek. To vede k lumpačení a neodpovědnosti za chod nemocnic,“ dodává bývalý ministr zdravotnictví, který ještě před osmi lety plánoval zcela změnit způsob fungování českého zdravotnictví, ale neuspěl. Své recepty tak nyní – úspěšně – aplikuje coby ekonomický náměstek malé nemocnice na jižní Moravě.
Aleš Měřička