Průvan mezi bankami

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
24. 10. 2013 12:52
Proces, který nyní začne, by měl velké banky napříč eurozónou připravit pro společný bankovní dohled
Foto: Tomáš Kunc

V příštích dvanácti měsících lze čekat pěkný průvan mezi evropskými bankami. Jak velký asi bude, naznačila včera Evropská centrální banka (ECB), když zveřejnila principy, kterými se chce řídit, a seznam 124 bank, kterých by se to mělo týkat. Šéf ECB Mario Draghi označil celý proces, který by měl skončit až v závěru příštího roku, jako cestu k bankovní unii a způsob, jak evropským bankám vrátit důvěru.

Jedna věc je záměr, druhá však výsledek.

Co lze čekat pozitivního?

- Šance na důkladnější prověrku. ECB slibuje proti dřívějšku: preciznější a hlubší rozbor kvality bankovní rozvahy (především úvěrů) za mnohem transparentnějších pravidel, v kombinaci se zátěžovými testy a se silnější zpětnou vazbou. Zjištění by se měla hned dostat prověřovaným bankám, aby učinily nápravu. Mělo by se tudíž podařit najít a vyndat všechny kostlivce ze skříní.

- Šance na systematičtější porovnání bank díky propracovanější a jednotně nasazené metodice, což je i přirozenou podmínkou pro spuštění jednotného evropského bankovního dohledu.

Co se ale nezmění, či změnit nemůže?

Např. rozdrobenost evropského bankovního trhu na národní úroveň. Úvěrování probíhá totiž jaksi uzavřeno národními hranicemi – mezi tamními bankami a klienty. Stejně tak zde existuje velká vzájemná závislost národních bank a „národních“ států, když banky kupují státní dluhopisy především dané země. To s sebou minimálně nese odlišné náklady úvěrů v různých zemích. Jednotný bankovní dohled prostě není totéž co jednotný bankovní trh.

Jsou nějaké pochybnosti?

Aby ne:

- Vždyť zátěžové testy a kontroly bank probíhaly již v minulých letech a vyznění bylo spíše diplomatické, bez dalších důrazných kroků, spíše v rovině finanční pomoci. Zavření nějaké špatné a neefektivní banky bylo výjimečné.

- Je otázkou, zda a kdo bude mít na případnou další finanční pomoc nárok.

- Neví se, jestli bude tolik potřebná větší ochota vypořádat se s nejhoršími bankami cestou bankrotu a bankovní sektor skutečně ozdravit.

- Lze se pozastavit i nad navrhovanou výší minimálního požadovaného kapitálu, zda není příliš mírný. ECB bude po bankách požadovat kapitálovou přiměřenost zhruba 7 %, u těch největších 8 % vzhledem k rizikově váženým aktivům (na mysli je parametr „Tier 1 capital ratio“). Např. švédský národní regulátor je ale striktnější a tamním bankám již nyní předepisuje 12 %.

Jak to vše zapadá do projektu bankovní unie?

Jednotné posuzování kvality bank, jednotné minimální kapitálové požadavky jsou podmínkou pro společný bankovní dohled. Proces, který nyní začne, by měl velké banky napříč eurozónou připravit a sladit k tomu, aby mohl začít účinně fungovat.

A co dělá Česká národní banka (ČNB)?

ČNB to má relativně jednodušší:

- Výše uvedené plány a rozhodnutí ECB se týkají povinně všech zemí platících eurem a těch, které se samy připojí. Mezi ně ale Česká republika podobně jako Velká Británie nepatří.

- Počet bank je menší. S určením systémově významných bank to měla tedy ČNB snadné (jsou čtyři: ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka a tak trochu díky tradici také UniCredit Bank – bývalá Živnostenská banka).

- České bankovní prostředí je stabilnější a centrální banka si mohla dovolit relativně větší benevolenci v nastavení kapitálových požadavků. Pro velké banky vychází kolem 9,5 % rizikově vážených aktiv, tedy asi někde uprostřed toho, co známe z Evropy.

V Česku se nějaké zemětřesení nečeká.

PETR HLINOMAZ

 

Právě se děje

Další zprávy