Analýza - Miloš Zeman vyhrál historicky první prezidentské volby zejména díky ekonomické frustraci části obyvatel a odporu k Nečasově vládě. Jakkoli zní tato věta banálně, není samozřejmá. Do prvního kola byla prezidentská volba vnímána spíše jako souboj osobností. Do pozice vyjádření názoru k vládě a ekonomické frustrace se dostala dominantně až v kampani duelu Schwarzenberg–Zeman.
To, že toto vnímání převládlo, lze doložit na regionální analýze výsledků - v pětině okresů s nejvyšší nezaměstnaností by například Zeman vyhrál se 66 %. V okresech, kde ve sněmovních volbách 2010 zvítězila levice (ČSSD + KSČM) nad pravicí (ODS + TOP 09), získal 65 % hlasů.
Konkrétní obrysy pak dodává reprezentativní výzkum MEDIANu uskutečněný ve volebních dnech druhého kola na 1345 oprávněných voličích. Čísla je nutno brát i díky statistické chybě s rezervou, obecně ale relevanci výzkumu dokládá mimo jiné fakt, že pokud by se z něj vytvořil volební model, odhadoval by vítězství Zemana se ziskem 54,1 % - tedy velmi blízko realitě. (1)
Podle výzkumu se za Zemanem drtivě srotili sympatizanti parlamentní levice (ČSSD, KSČM), Schwarzenberg získal většinu pravicových voličů, ale ze strany ODS nebyla podpora tak jasná.
Z hlediska věků by Schwarzenberg volby vyhrál, jen pokud by hlasovali lidé do 44 let.
Z hlediska pracovní aktivity by zvítězil mezi studenty a podnikateli/OSVČ. Mezi staršími lidmi, ekonomicky neaktivními i zaměstnanci s podprůměrným příjmem měl jasně navrch Zeman.
Nejsilněji ze socioekonomických faktorů bylo volební chování svázáno právě s příjmem – ministr zahraničí totiž výrazněji uspěl jen mezi lidmi z domácností s čistým měsíčním příjmem nad 30 tisíc korun.
Detailnější analýzy dat (regresní analýza a stromy) ukazují, že struktura vlivů na volební chování byla zhruba následující:
a) socioekonomické podmínky jako příjem a pracovní status a některé sociodemografické faktory (vzdělání, věk, místo bydliště) podmiňují orientaci respondenta k pravici či k levici a jeho spokojenost s vládou a ekonomickou situací,
b) toto obecné naladění se pak promítlo do chování lidí v prezidentských volbách,
c) zejména u respondentů, kteří nepreferují ani pravici ani levici (tj. preferují ostatní strany, nevědí, koho by volili, či nevolí), pak volba Karla Schwarzenberga či Miloše Zemana silněji závisela přímo na jednotlivých determinantech – například na intenzitě užívání internetu, vzdělání, pracovním statusu či regionu bydliště.
Naprosto zásadní bylo, že ve dny voleb byl Karel Schwarzenberg přijatelný jako prezident jen pro 35 % dospělých Čechů (Zeman pro necelou polovinu).
Ministra jednoznačně odmítali právě starší lidé, lidé z chudších domácností a sympatizanti levice, což naznačuje, že hlavním důvodem byla účast v Nečasově vládě a socioekonomické podmínky domácností.
Díky tomuto limitu tak ve volbách šlo hlavně o to, zda lidé odmítající šéfa TOP 09 přijdou k volbám v dostatečném množství, aby přebili jeho poměrně motivovaný, ale omezený elektorát. To se stalo. Miloš Zeman dokázal přes vlažnou podporu ČSSD voliče přesvědčit, že ve volbách jde o vyjádření stanoviska k současné vládě. S tímto pohledem totiž podle výzkumu MEDIAN souhlasilo ve dny hlasování zhruba 66 % voličů a drtivá většina Zemanových voličů, u nichž toto vyjádření bylo negativní. Což do velké míry rozhodlo volby.
Odmítnutí mediální agendy a přezíravosti k chudobě
Poměrně jasné vítězství Miloše Zemana bude tématem i pro mediální analytiky.
Data MEDIANu za prvé ukazují, že v druhém kole se do jisté míry vyčerpal mobilizační potenciál sociálních sítí, který pomohl ministrovi zahraničí v kole prvním. Jejich každodenní uživatelé měli spíše podprůměrnou účast, a pokud k volbám přišli, tak jen v cca 2/3 případů volili Schwarzenberga. Je otázkou, zda příčinu hledat v dynamice sociálních sítí, která neumožňuje dlouhodobou kampaň, či Schwarzenbergově emotivní kampani zaměřené na formální prvky, která nebyla schopna vzdorovat proměně témat diskuse před druhým kolem, na kterou upozornila analýza Aktuálně.cz. (2)
Pak je tu také motiv odmítnutí mediální kampaně. Schwarzenberg měl před volbami přímou či nepřímou podporu řady tištěných i online médií. Mediální studia rozlišují dvě úrovně tzv. nastolování agendy (agenda setting). V první úrovni média nastolují samotná témata – tedy o čem máme přemýšlet. Ve druhé se pak snaží prosadit jisté atributy a interpretace těchto problémů – tedy jak o nich máme přemýšlet.
V první úrovni je vliv médií částečně prokázaný empirickými výzkumy poměřujícími obsah médií a názor veřejnosti na důležitost medializovaných témat. Druhá rovina je ovšem sporná a často neprokázaná. V prezidentské volbě se mohl jev projevit například tak, že média nastolila téma souboje nad Benešovými dekrety, emigrací a rodinou Karla Schwarzenberga, ale už neměla sílu prosadit mezi čtenáři interpretaci této debaty jako neopodstatněného útoku a kalkulu kampaně Miloše Zemana.
Odmítnutí mediální agendy ale mohlo mít významnější rozměr. V online výzkumu Sanep (3) necelá čtvrtina respondentů uvedla, že na volební kampani jim nejvíce vadila jednostranná agitace a manipulace některých médií.
Poměřujeme-li mediální pokrytí voleb s voličskými motivacemi, jaké naznačuje výzkum MEDIAN, zdá se, že v mediích lehce zaniklo, že české domácnosti čelí reálným problémům, které ovlivňují i volební chování – rostoucí zadlužení neúměrné majetku domácností a likvidační nastavení exekucí; namíření inflace do zdražování tzv. mandatorních výdajů (potraviny, energie, zdraví), které poškozuje nízkopříjmové; růst dlouhodobé nezaměstnanosti i některých projevů chudoby.
V situaci, kdy drtivá většina obyvatel potýkajících se s těmito problémy nemá na mediální agendu jakýkoli vliv, je jednou z šancí připomenout jejich existenci samo hlasování. Byť pro kandidáta, který zosobňoval spíše rétorický boj proti vládě a na rozdíl od Jiřího Dienstbiera (ČSSD) se v kampani těmto tématům nevěnoval, ale naopak si například dobíral řecké důchodce, když v debatě na ČT dvojnásobně nadhodnotil jejich průměrný příjem.
Role dekretů a „vlastenectví“
Analytici se neshodnou, nakolik se nakonec do výsledků projevilo, že kampaň Miloše Zemana ve snaze o větší mobilizaci svých příznivců a ovlivnění nerozhodnutých v posledním týdnu rozehrála téma Benešových dekretů a „cizosti“ Karla Schwarzenberga. Někteří si na základě hlasování v „sudetských“ okresech myslí, že role byla zcela zásadní (4), jiní ji považují za nevýznamnou. (5)
Analýza dat ČSÚ ukazuje, že v příhraničních okresech (hranice se Slovenskem nepočítaje) dostal Miloš Zeman v prvním kole voleb dohromady o zhruba 97 tisíc hlasů více než Karel Schwarzenberg. Pro ministra zahraničí, který celkově první kolo prohrál o zhruba 42 tisíc hlasů, bylo klíčové, aby zde Zemanův náskok stáhl, či aby se alespoň příliš nerozšiřoval, což by umožnilo jej „dohnat“ výraznou převahou ve velkých městech. To se ale nestalo – Zeman v těchto příhraničních okresech ve druhém kole vyhrál o takřka 290 tisíc hlasů. Měřeno absolutním počtem hlasů, které ve volbách rozhodují, zde tedy zhruba ztrojnásobil vedení.
Z toho samozřejmě přímo nevyplývá, že v příhraničních oblastech sehrála hlavní roli v příklonu k Zemanovi právě diskuse okolo Benešových dekretů. Tyto okresy jsou často chudé a trpí vysokou nezaměstnaností, takže lze předpokládat, že právě v nich byly silné ideologické a ekonomické faktory podmiňující volbu Zemana jako vyjádření proti vládě (viz výše).
Pro analýzu konkrétního mixu ingrediencí Zemanova vítězství v pohraničí by byly potřeba regionálně zaměřené výzkumy. Šetření MEDIANu z volebních dnů ale ukazuje, že diskuse o Benešových dekretech jistý vliv měla:
a) Okolo třetiny lidí, kteří mezi dvěma koly nevylučovali volbu Karla Schwarzenberga, a nakonec nešli volit či dali hlas Miloši Zemanovi, uvedlo, že je diskuse o dekretech silně ovlivnila.
b) Silný vliv diskuse o dekretech přiznávalo i přes 40 % lidí, kteří dali hlas Zemanovi, ale pro účast ve volbách se rozhodli až mezi prvním a druhým kolem.
Tato čísla je nutno chápat jako orientační (popisují postoje menší části respondentů, takže jsou zatíženy statistickou chybou), ale ukazují, že debata o dekretech mohla sehrát sekundární roli v mobilizaci voličů a ovlivňování nerozhodnutých.
Daniel Prokop, sociolog a analytik společnosti Median
...
(1) - Podrobnou zprávu o výzkumu ve volebních dnech nalzente zde: http://bit.ly/WhweWV
(2) - http://bit.ly/14rId5W
(3) - http://bit.ly/TfMjf5
(4) - http://bit.ly/VE3d5w
(5) - http://bit.ly/XacznC
