Zahraničí – Kolik ruských zákonodárců je potřeba k vyhlášení války? V sobotu 1. března na mimořádném zasedání horní komory ruského parlamentu Rady federace senátoři rozhodli na žádost Vladimira Putina o nasazení ruských ozbrojených sil na Ukrajině.

Hlasování předcházela třičtvrtěhodinová rozprava, která se nesla zcela v intencích ruského parlamentarismu: Západ může za nepokoje na Ukrajině, je třeba ochránit Rusy před terorem a zlovůlí ukrajinských nacionalistů, ruské tanky pojedou stabilizovat situaci na Ukrajině.

Vrcholem argumentace ve prospěch bratrské pomoci bylo vystoupení předsedy senátního výboru pro sociální politiku Valerije Rjazanského:

"Večer se bojím v přítomnosti otce zapínat televizor. Má 85 let, pochází z Ukrajiny a bojím se o jeho zdraví, o jeho život. Je pro mě obtížné mu vysvětlit, co se tam děje, v jeho vlasti," argumentoval ve prospěch invaze na Ukrajinu ruský senátor.

Mimořádné zasedání Rady federace ale mělo mimořádný průběh. Kamery po celou dobu nezabíraly jednací sál, ale pouze řečnické místo. Samotné hlasování ukázalo proč. Bílý pruh časomíry odměřil dobu vydělenou na hlasování a na tablu se objevil výsledek vůle ruský zákonodárců. Pro intervenci na Ukrajině hlasovalo pouze 90 senátorů ze 166.

Ostatních 76 členů Rady federace se buď nepřihlásilo do hlasování, nebo se vůbec odmítlo podílet na invazi na Ukrajinu a na zasedání nepřišlo.

Je to malý ruský paradox. Sedm desítek poslušných senátorů řeklo ďáblovi ne.

Jiří Just