Za kulisy událostí – Před deseti lety se Ivan Langer (ODS) ukázal jako vizionář. Tehdy vládla ČSSD společně s lidovci a Unií svobody, psal se 8. duben 2004 a poslanci zrovna odhlasovali, že finální schvalování zákonů ve třetím čtení se smí konat jen ve středu a v pátek. „Boží mlýny melou, melou pomalu a obrátí se proti vám, poslancům a poslankyním vládní koalice,“ prorokoval tehdejší místopředseda sněmovny Langer.
Boží mlýny domlely minulý týden, když ODS s TOP 09 oznámily, že příslušného paragrafu v jednacím řádu sněmovny využijí, aby zamezily schválení služebního zákona, pokud vláda nepřistoupí na jimi navrhované změny.
Krátce řečeno: zmíněný paragraf říká, že třetí čtení může probíhat jen ve středu a pátek, od 9 do 14 hodin. Tento čas vyplní ODS s TOP 09 přestávkami a proslovy. Pokud by se pokusila koalice schvalovat zákony ve třetím čtení jindy, zmíněný paragraf uvádí, že když se dva poslanecké kluby postaví proti, jiný termín schválit nelze. ODS a TOP 09 tedy mohou služební zákon blokovat klidně až do voleb.
„Celé minulé volební období jsem se bál, že k tomu opozice přistoupí. Nikdy to neudělali,“ říká autor nynějších obstrukcí a šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Zvláště měl na mysli chvíle, kdy ČSSD s KSČM odmítaly druhý pilíř důchodového systému nebo církevní restituce.
Buď po mém, nebo nijak
Přitom před 10 lety ČSSD paragraf zaváděla s úplně jiným záměrem – měl vládní koalici pomoci. Třetí čtení zákonů mohlo být zařazeno na program sněmovny kdykoli. Opozice proto číhala na moment, až bude chybět dost koaličních poslanců, aby vládní návrh zamítla. Zvláště ministři a zároveň poslanci nezvládali pobývat ve sněmovně neustále, aby tehdy udrželi sněmovní většinu se 101 hlasy přítomnou.
ODS se proti pevnému středečnímu a pátečnímu termínu v roce 2004 marně postavila. Paragraf byl schválen, čímž vláda vůči opozici tehdy posílila. „Vůbec mě tehdy nenapadlo, že z toho může být tak účinný nástroj obstrukcí,“ vzpomíná Jan Vidím, exposlanec ODS.
Každopádně už za úřednické vlády Jana Fischera v roce 2010 na to občanští demokraté přišli. Čtvrt roku úspěšně blokovali třetí čtení návrhů levice až do řádných voleb.
Současné vládní strany vědí, že jsou proti „zaříznutí“ třetích čtení bezmocné, a tak se zítra scházejí šéfové poslanců, aby začali jednat. „Na některé změny můžeme přistoupit, ale návrh pánů Stanjury a Kalouska, aby ze zákona vypadlo Generální ředitelství státní služby, je nepřípustný. Není možné, aby Kalousek vyhlásil, že bude buď po jeho, nebo nebude nijak. To bychom mohli zrušit volby,“ říká Roman Sklenák, šéf poslaneckého klubu ČSSD.
A stejně zdůvodňuje, proč jeho strana po blokaci nesáhla ani předloni při schvalování církevních restitucí. „Obstrukce mají upozornit, že opozice s nějakým zákonem zásadně nesouhlasí, ale ne paralyzovat sněmovnu,“ dodává.
V ČSSD už si proto pohrávají s myšlenkou, že by jednací řád změnili a odstranili paragraf, který přes odpor ODS před deseti lety prohlasovali.
Ať už se strany dohodnou, či ne, zdá se jisté, že Generální ředitelství státní služby začne od ledna fungovat. Počítá s ním totiž i platný zákon o státní správě z roku 2002, kterému se opakovaně odkládala účinnost – naposledy na rok 2015.
Premiér Bohuslav Sobotka tím i argumentoval proti obstrukcím, ale ODS i TOP 09 se přes všechny výtky více zamlouvá verze zákona z roku 2002 než ta vládní.
„Není to dobrý zákon, ale aspoň dává úředníkům spíše benefity než definitivy,“ říká o starší verzi Petr Gazdík, místopředseda sněmovny za TOP 09 a STAN.
Opozici se nelíbí, že generálního ředitele vybere vláda na sedm let, ale jeho další nástupci budou moci být jen státní tajemníci, jejichž výběr bude řídit právě generální ředitel.
Kateřina Surmanová
