Byznys – Kdyby čeští byznysmeni soutěžili, kdo otočí na trhu největší balík peněz, králi roku by se stali Petr Kellner a Daniel Křetínský. Zvláště Kellnerova skupina PPF byla hodně čilá: v žebříčcích největších obchodů roku sice boduje pravidelně, ten letošní ale zcela opanovala. Kellner nebo lidé z jeho okolí asistují hned u sedmi ze třinácti rekordních transakcí českého trhu (viz žebříček v tomto vydání).
PPF má za sebou vůbec přelomový rok. V lednu oznámila odchod z pojišťovacího byznysu, na kterém vyrostla. Už to samo znamená rekordní transakci: za vykoupení téměř 49procentního podílu ve společném holdingu Generali PPF přislíbila kupující italská skupina Generali Kellnerovi vyplatit do roku 2014 celkově 2,5 miliardy eur (v přepočtu přes 65 miliard korun). Hned na jaře PPF inkasovala první část ceny, tedy 1,268 miliardy eur za prvních 25 procent akcií převedených na Italy.
Prodej pouhé čtvrtiny pojišťovací skupiny Generali PPF Holding představuje letos 114. největší obchodní transakci roku na zeměkouli.
Telekomunikace táhnou
Kellnerovi se tím otevřely nové možnosti, kapitál se rozhodl přesunout do telekomunikací. Nepodařil se mu sice původní plán – získat v aukci ČTÚ frekvence a založit na zelené louce čtvrtého českého mobilního operátora –, protože ČTÚ v létě aukci zrušil. Na druhou soutěž už ale PPF nečekala a rovnou koupila jednoho ze tří stávajících operátorů – českou pobočku španělského obra Telefónica. Za necelé dvě třetiny akcií Telefóniky O2 Czech Republic Kellner platí přes 63 miliard korun. Což je mimochodem 50. největší transakce letošního roku na světě.
Majitel PPF jde s dobou: právě v telekomunikační branži se dnes odehrává největší počet obchodů, sem směřuje nejvíc kapitálu. Plná polovina z deseti největších světových dealů letošního roku (viz žebříček v tomto vydání) se odehrála právě v tomto sektoru.
Do telekomunikací spadá i vůbec největší globální obchod roku. Odehrál se v září a jeho hlavním aktérem byla americká společnost Verizon Communications, jež převzala od Vodafonu 45procentní podíl ve společné firmě Verizon Wireless, největším mobilním operátorovi v USA. Cena: 130 miliard dolarů, v přepočtu 2,5 bilionu korun.
Pro srovnání: celý zahraniční dluh Česka je o dobrý půlbilion nižší. Šlo o třetí největší obchod v dějinách (globální rekord z roku 1999 drží shodou okolností rovněž Vodafone, který tehdy zaplatil za telekomunikační firmu AirTouch německému Mannesmannu 202,8 miliardy dolarů).
„Není náhoda, že žebříček největších transakcí vedou lokálně i celosvětově obchody v telekomunikačním sektoru,“ říká analytik Redbaenk Radek Schmied. „Telekomunikační firmy jsou dobrou investiční příležitostí i přes to, že analytici a investoři je vnímají často negativně kvůli vysokému tlaku na marže. Jenomže nové technologie jsou stále levnější, do budoucna porostou požadavky na datové přenosy, na uchování dat, na bezpečnost, a tak dále. A kromě toho cílová skupina telekomunikačních firem platí pravidelně a hotově každý měsíc,“ vypočítává Schmied.
Dokonalý řetězec
Kellner navíc převzetím Telefóniky zůstává v oboru, v němž má díky letitému rozvoji splátkové společnosti Home Credit velkou zkušenost – v retailu. Pod křídly PPF se navíc formuje lukrativní řetězec: Dá se čekat, že na zákazníky časem začne útočit na českém trhu ojedinělá nabídka: Chcete si koupit volání u Telefóniky? Pak vám k tomu Kellner rovnou přibalí poslední typ smartphonu na splátky u Home Creditu, kam budete posílat ze svého účtu u rovněž Kellnerovy Air Bank. Celý balíček se tak může dostat na cenu, kterou budou konkurenti těžko dohánět.
„Byl to správný krok prodat pojišťovnictví a koupit telefony,“ říká Radek Schmied. „Podle veřejně dostupných informací byla Telefónica relativně levná, mimo to se jedná o silnou pozici na trhu, který PPF dobře zná, na kterém může využít synergie se svým byznysem a který má do budoucna velký potenciál“.
Kellner sice figuruje v obřím telekomunikačním dealu, zároveň ale zůstává jako investor doširoka rozkročený. Přes skupinu Energetický a průmyslový holding (EPH), kde si zatím pořád drží podíl, je silně angažovaný v energetice. A hodně posiluje v realitách.
Klička přes SPP
Právě EPH (kromě PPF jej vlastní J&T a manažer Daniel Křetínský) je dalším z aktérů letošních velkých obchodů. Na kontě má vůbec největší transakci – koupi 49 procent ve Slovenském plynárenském priemyslu, státem ovládané plynárenské jedničce. Obchod za 66,4 miliardy korun (větší než koupě Telefóniky!), dojednaný už na sklonku roku 2012, byl definitivně uzavřen letos v lednu, ale v září měl zajímavou dohru: EPH z SPP zase vycouval a svůj podíl předal státu. Z transakce ale českému holdingu zůstaly 49procentní podíly plus manažerská kontrola v dceřiných distribučních firmách SPP-Distribúcia a Eustream.
Na pohled překvapivý odprodej mateřské firmy byl ve hře od počátku. Když EPH necelou polovinu v SPP kupoval, vyhradila si slovenská vláda poslední slovo v určování cen plynu pro spotřebitele. A také na sebe vzala jednání s dodavatelem, ruským Gazpromem. Není to záviděníhodná role.
Prodávat plyn na dlouhodobý kontrakt Gazpromu je dnes nevýhodné. Během krize ceny plynu na komoditních burzách spadly, dlouhodobé kontrakty s ruským gigantem pokles nezohledňují, takže začínají být příliš drahé. Odběratelé Gazpromu mají jen dvě možnosti: buď prodávat draze nakoupený plyn vlastním zákazníkům dráž, nebo prodělávat. Případně nasadit diplomatické páky a jednat s Kremlem o změně podmínek. Slovenská vláda je odhodlaná držet ceny plynu nízko, SPP prodává pod cenou a je logicky ztrátový. Nic pro soukromého energetického žraloka, jakým je EPH s Kellnerem za zády.
Zato regulovaný distribuční byznys obou zmiňovaných dcer SPP je bezpečný, předvídatelný a lukrativní. Odchod z SPP, ale setrvání v dcerách je krok pro slovenskou vládu přijatelný, pro EPH výhodný.
Křetínský se hojí
Ztráta SPP Křetínského zřejmě ani zdaleka nemrzí tak, jako ho mrzelo, že se EPH na jaře nepovedlo koupit doma v Česku plynovody Net4Gas od RWE Transgas – v soutěži o ně ho potřelo německo-kanadské sdružení Allianz+Borealis.
Domácí ztrátu si EPH vynahradil v cizině: od EdF převzal 49procentní podíl ve Stredoslovenské energetice a v Německu koupil uhelnou elektrárnu Buschhaus i s přilehlým dolem (v žebříčku nefiguruje, protože cena nebyla zveřejněna, pohybuje se ale rozhodně v miliardách). Kromě toho v Německu Křetínský pošilhává po další elektrárně Lippendorf. Už dnes je v této zemi EPH třetím největším těžařem uhlí a významným výrobcem energie (od loňska vlastní podíl v další německé elektrárně Schkopau).
Křetínský se tak vedle Kellnera stal nejčilejším tuzemským investorem. A to nebyla řeč ještě o jedné jeho letošní velké akvizici – koupi odpadářské společnosti AVE, kterou převzal další jím řízený holding EP Industry (ten vlastní Křetínský spolu s J&T, bez Kellnerovy účasti.)
Kellner chce odejít
I Křetínského akvizice v energetice a odpadech hodnotí analytici dobře. „Chová se racionálně, dává mi smysl, co dělá,“ říká Radek Schmied z Redbaenk. Přesto se proslýchá, že Kellner není s jeho postupem zcela spokojen a chystá se z EPH vystoupit. Podle informací z trhu se Křetínský pokouší sehnat financování na odkoupení podílu PPF ve firmě. Server motejlek.com minulý týden už informoval o tom, že rozchod obou mužů je hotovou věcí a Kellner si z EPH odnese skoro 30 miliard korun. Patrik Tkáč to ale v rozhovoru pro HN z půli prosince zatím nepotvrdil. Zdá se, že zatím není nikdo, kdo by byl schopen položit peníze na stůl a nejbohatšího Čecha z EPH vyplatit.
V objemu proinvestovaných peněz za Kellnerem a Křetínský až s velkým odstupem stojí další čeští miliardáři: Kellnerův letitý společník Jiří Šmejc, bývalý vlastník 5procentího podílu v PPF, se počátkem roku osamostatnil a odnesl si ze skupiny solidní výslužné. Investuje hlavně prostřednictvím česko-řecké investiční společnosti Emma Delta do řeckého loterijního byznysu.
Andrej Babiš má na kontě několik „menších“ obchodů v řádu miliard korun (Babišovu seznamu dominují koupě vydavatelství Mafra v Česku a pekárenské skupiny Lieken v Německu).
A konečně, k zajímavému pohybu došlo na severu Čech: Pavlem Tykačem ovládaná těžební skupina Czech Coal se rozdělila, osamostatněná Litvínovská uhelná, ovládaná Tykačovým letitým obchodním partnerem a kamarádem Janem Dienstlem a manažerem Tomášem Fohlerem, koupila od ČEZ elektrárnu Chvaletice.
Další dvě velké kapitálové skupiny – KKCG a Penta, jež v žebříčku největších fúzí a akvizic obvykle figurují – se do něj letos neprobojovaly. Penta sice byla akvizičně čilá hlavně v oblasti zdravotnictví, její největší letošní deal – nákup sítě lékáren v Polsku – však zůstává pod hranicí 1,5 mld. korun. A KKCG se letos žádná velká akvizice nepovedla, nevyšel dokonce ani plán na odkoupení půlky pražské hokejové O2 areny, kterou KKCG vlastnila společně s PPF. Při nedávné licitaci Kellner nabídku majitele KKCG Karla Komárka přeplatil.
Zuzana Kubátová
