Za kulisy událostí – Více než pět miliard korun určených na ekologické investice v Česku může přijít vniveč. Ministerstvo životního prostředí připravilo seznam 215 projektů, u kterých hrozí, že nestihnou vyčerpat miliardové dotace z evropských fondů.

Jsou mezi nimi především plány budování čističek odpadních vod, opravy kanalizací či zateplování budov. Žadatelé, většinou obce, nyní mají zhruba měsíc a půl na to, aby s žádostmi hnuli dopředu. Ministerstvo totiž jednotlivé projekty pomalu vyškrtává a plánuje peníze použít jinde. Již v pátek přišel Nejvyšší kontrolní úřad s tím, že celkem Česku hrozí nevyčerpání až 65 miliard korun z evropských fondů.

„V dokumentu pro vládu jsme identifikovali projekty v hodnotě asi 5,16 miliardy korun. Z nich je již u projektů za 2,6 miliardy korun jasné, že se neuskuteční, a přišly o registrační list. Se všemi zúčastněnými Státní fond pro životní prostředí průběžně komunikuje,“ říká náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž.

Jde o peníze z Operačního programu pro životní prostředí. Zhruba 80 procent z problematických dotací mělo podle Kříže směřovat do vodárenství či oprav kanalizace. Ty jsou časově náročné, ale peníze musejí být vyčerpány do konce roku 2015.

„Proto je zde časová tíseň největší. Stanovili jsme tak konec srpna jako hranici, kdy musí být vše hotové – bude podepsána smlouva o přidělení dotace a projekt začne čerpat peníze. Rok a čtvrt, který bude zbývat, je pak minimum, které takové projekty potřebují na dokončení,“ říká Kříž. Peníze ze zrušených plánů mají doputovat na projekty, které mají reálnou šanci, že je stihnou vyčerpat.

Proč má tolik projektů skluz? Podle ministerstva někteří žadatelé přestali úplně komunikovat, jiní neplní podmínky nebo časový harmonogram. Přitom ti, kteří srpnový termín nestihnou, mají smůlu. „My ale nemůžeme řešit jednotlivé důvody. Cíl je jasný, vyčerpat co nejvíce peněz,“ říká Kříž.

Mnozí žadatelé nevědí, že na ministerském seznamu jsou, problémy s termínem ale uznávají. „O žádném seznamu nevím,“ říká například starosta Hroznové Lhoty Petr Hanák, jehož sdružení obcí ČOV Velička bojuje o dotaci 234 milionů korun na čističku a kanalizaci již několik let.

„Je jasné, že projekt má zdržení. První část jsme vysoutěžili již před několika lety, podepsali jsme smlouvu s vyhotovitelem a ten zahájil stavbu. Po proinvestování asi 50 milionů korun se ale proplacení dotace zaseklo na ministerstvu financí, které ji také muselo povolit,“ říká. Obec pak musela opakovat výběr stavební firmy. Jeden ze soutěžících se ale odvolal na antimonopolní úřad a hotový projekt proto na fond životního prostředí doputoval až minulý týden. „Je to na hraně, možná budeme potřebovat nějakou výjimku, ale snad se nám podaří vše stihnout,“ věří Hanák.

Právě průtahy spojené se stížnostmi k antimonopolnímu úřadu mohou být pro řadu projektů smrtelné. „V současném systému je to tak, že kvůli odvolání nějaké vyloučené firmy se může zhotovitel soutěžit i dva roky. My máme vykoupené pozemky, podepsané smlouvy a čekáme jen na vyřešení rozkladu u ÚOHS. Věřím, že vše stihneme do konce srpna,“ říká Ivo Richter, starosta Drahanovic, které se na seznamu ocitly s dotací ve výši 118 milionů korun na výstavbu čističky vod a stokové sítě.

Některé žadatele o dotace zase umístění na seznam vůbec nepřekvapilo. „Tušíme, že na něm můžeme být. U našeho projektu jsme nebyli schopni zajistit spolufinancování vlastního podílu, vina nebyla na straně SFŽP,“ říká například šéf Frýdlantské vodárenské společnosti Petr Olyšar, jehož firma žádala o dotace ve výši 266 milionů korun na rekonstrukci dvou úpraven vody.

To Fakultní nemocnice Motol od svého projektu na zateplení Modrého pavilonu odstoupila sama a čerpání neplánovala, i když její žádost úřady stále registrovaly, a proto je nemohly dát na jiný projekt. „Požadovaná spoluúčast ze strany nemocnice by byla tak vysoká, že nám to naše finanční situace nedovoluje,“ říká mluvčí nemocnice Pavlína Daňková.

Ministerstvo se ještě snaží pomoci těm, kteří by mohli sice stihnout uzavřít smlouvu o dotaci do letošního srpna, projekt ale nestihnou dostavět do konce roku 2015. Při mírném zpoždění bude pravděpodobně možné stavět ještě 2–3 měsíce v roce 2016 s tím, že obec náklady zaplatí sama. Druhou možností je tzv. rozfázování – tedy vyčerpání části dotace z tohoto programovacího období, které skončilo v roce 2013, a druhou část vypsat znovu z peněz pro období 2014 až 2020.

Petr Lukáč

(Seznam všech ohrožených projektů čtěte na IHNED.cz)