Nový šéf dozorčí rady ČD: Nemá smysl dotovat prázdné vlaky

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
8. 8. 2013 14:57
Nová dozorčí rada Českých drah, bleskově jmenovaná ministrem dopravy v půli července, minulou středu – necelých deset dní po nástupu nových členů a hned na své první schůzi – prudce obrátila kormidlem v obřím železničním holdingu, který je s více než 25 tisíci zaměstnanci třetí největší státní firmou v zemi. Insider získal exkluzivní rozhovor s novým šéfem DR Zdeňkem Žemličkou.
Foto: Tomáš Kunc

Rozhovor - Nová dozorčí rada Českých drah, bleskově jmenovaná ministrem dopravy v půli července, minulou středu – necelých deset dní po nástupu nových členů a hned na své první schůzi – prudce obrátila kormidlem v obřím železničním holdingu, který je s více než 25 tisíci zaměstnanci třetí největší státní firmou v zemi.

„Bylo třeba do Českých drah posadit krizové manažery a rychle změnit způsob řízení. Hlavně zastavit zadlužování drah,“ vysvětluje v rozhovoru pro Insider mimořádně rychlé a rozsáhlé personální zemětřesení nový šéf dozorčí rady ČD Zdeněk Žemlička.

Insider: Ve funkci jste stejně jako další čtyři noví členové osmičlenné dozorčí rady ČD teprve od 19. července. To jste stačili tak rychle posoudit stav firmy a rozhodnout o bleskových personálních změnách? Nebo jste jen splnili zadání pana ministra Žáka?

Podívejte, já nejsem v dopravní problematice žádný nováček, to dokládá můj životopis (stručně pod článkem, pozn. red.). Nejsem z těch, kdo se dá někým manipulovat. Hned jak jsem byl potvrzen řídícím výborem jako člen dozorčí rady ČD, jsem si sehnal výroční zprávu ČD za rok 2012 a situaci jsem si nastudoval. Udělal jsem si na ČD vlastní názor. Kdybych si nebyl nutností personálních změn ve vedení jistý, nikdy bych pro ně nehlasoval.

Jak jste za tak krátkou dobu vůbec stihli vybrat adepta na generálního ředitele Českých drah? Sám pan Zelený řekl, že nabídku dostal od ministra Žáka ještě před první schůzí vaší dozorčí rady. To opravdu dokládá, že jste jen akceptovali už hotové ministrovo rozhodnutí...

Já znám Dalibora Zeleného řadu let, poznal jsem ho jako svého žáka na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině. Už tehdy se projevil jako velmi chytrý a ctižádostivý student. V době, kdy jsem za jeho první ředitelské éry pracoval jako poradce managementu Českých drah, jsme udělali řadu dobrých věcí. Například jsme přišli na tunelování, které probíhalo za předchozího vedení ČD. Prostě – nebylo to tak, že bych akceptoval ministrův pokyn. Když někoho doporučuji, buď toho člověka musím dobře znát, nebo s ním musím sám mluvit. Pana Zeleného jsem navrhoval do čela drah já, ale jinak jsme na dozorčí radě diskutovali i o jiných jménech. Padlo tam asi šest různých návrhů. Rozhodnout jsme museli rychle, bylo třeba konat a poslat do ČD krizového manažera, který ihned zasáhne.

Co vytýkáte dosavadnímu vedení drah?

Managementu pana Žaludy vytýkám především to, že řídil dopravní firmu jako finanční společnost. Dráhy mají vzhledem ke svému charakteru příliš vysoký podíl cizích zdrojů v poměru k vlastnímu kapitálu. Cizí zdroje činí 44,3 miliardy korun, vlastní jmění jen 40 miliard. To signalizuje příliš vysoké zadlužení. Dráhy mají také přebujelou řídící strukturu. Vezměte si jen generální ředitelství: šest náměstků, šest vrchních ředitelů, další manažerský tým na dceřiné firmě ČD Cargo. Manažeři měli šílené platy. Například odměna člena dozorčí rady je 30 tisíc korun měsíčně, zato tajemnice dozorčí rady bere 150 tisíc! Generální ředitel Žaluda se veřejně přiznal ke svému půlmilionovému měsíčnímu platu, už ale neřekl, že k němu bral skoro jednou tak velké příplatky, prémie a odměny, takže si vydělával kolem milionu.

Milionový plat u manažera tak velké firmy, jako jsou ČD, ale přece není mimořádný. Například Vratislav Kulhánek, který zpracovával pro Nečasovu vládu analýzu odměňování managementu a statutárních orgánů ve státních firmách – a pro České dráhy pak navíc loni chystal platovou studii –, doporučoval pro šéfa této firmy až 15 milionů ročně. Šéf rakouských státních drah ÖBB také bere v přepočtu přes 12 milionů ročně.

Je třeba vzít v úvahu, že ČD musí snižovat náklady, aby obrátily své hospodaření. Nové vedení musí každopádně udělat v platech pořádek. Dá se tu dosáhnout okamžitě významných úspor.

Pojďme dál k vašim výtkám k dosavadnímu řízení Českých drah.

Hlavní problém je neuvážené zadlužování kvůli investicím s problematickou návratností. Dráhy například nakupovaly railjety (rychlíkové soupravy určené pro mezinárodní linky, celková investice do 15 plánovaných souprav měla překročit 5 mld. Kč. Dráhy odebraly zatím jen prvních sedm souprav, nákup zbývajících osmi odmítá nový šéf ČD Dalibor Zelený – pozn. red.), ale nikde jsem nečetl ani zmínku o tom, jaká je poptávka a zda se vysoké pořizovací náklady vrátí ve zvýšených tržbách. Zrovna tak jsem nikde nezachytil ani zmínku o rozboru trhu nákladních přepravců, na kterém operuje dceřiná firma ČD Cargo. Tomu utekla v posledních letech celá řada zakázek na lukrativní ucelené vlaky k soukromým dopravcům, ČD Cargu zůstává na krku jen ztrátová doprava jednotlivých zásilek. A nikde jsem neslyšel nic o tom, jak se chce vedení z této situace dostat, jaká je poptávka po službách v nákladní dopravě, jaká je návratnost investic.

Chcete tedy, aby dráhy okamžitě utlumily investice do obnovy vozového parku? Pak jim ale bude hrozit ústup z trhu. Zvlášť když na koleje nastupuje soukromá konkurence. Jak tento rozpor řešit?

Doprava na železnici je velmi drahá a musíme zvážit, kolik do ní z veřejných peněz investovat. Víte, že vytíženost vlaků v osobní dopravě v České republice dosahuje v průměru pouhých 25 procent? U nás v Jihočeském kraji je například vytíženost vlaků jen desetiprocentní a dotace na kilometr vlakové dopravy přesahuje sto korun. Pro srovnání – v případě autobusové dopravy činí dotace pouhých 20 korun na kilometr. Bude třeba rozhodnout o tom, co si můžeme dovolit na železnici dotovat. Jsem přesvědčen, že dálková doprava, na které už dnes působí soukromá konkurence, by se neměla dotovat vůbec. A u regionálních tratí se musí opravdu zvážit, co nutně potřebujeme. Další úvěry prostě nedovolíme, dokud nebude jasně zmapovaná poptávka a společenská potřeba.

Rozsah dotací určují politická rozhodnutí – ať už na ministerstvu dopravy, nebo na krajské úrovni, ne? To neovlivní ani dozorčí rada, ani management.

Já vím, je to velmi složité rozhodování, politicky citlivé. Vzpomínám si, že když jsme před časem v Jihočeském kraji rozhodli o zrušení jedné opravdu nevytížené trati, po níž jezdily skoro prázdné vlaky, vyvolalo to obrovský odpor starostů. Ale musíme více využívat levnější autobusovou dopravu, někde dokonce i jen příležitostnou dopravu na zavolání – prostě pro babičku z odlehlé vesnice, která potřebuje k lékaři, je levnější poslat auto, než aby tam jezdila pravidelná autobusová nebo dokonce vlaková linka. V tomto směru je třeba zmapovat poptávku a podle toho provést inventarizaci vozového parku Českých drah. A teprve s ohledem na skutečný stav se bavit o investicích.

Co se ztrátovou dceřinou společností ČD Cargo? Má smysl, aby stát podporoval železniční dopravu kusových zásilek, které se daleko levněji vozí po silnici?

Cargo je problém sám pro sebe. Má velmi nepřehlednou řídící strukturu, budeme také po novém vedení chtít, aby určilo hlavní činnosti podnikání této firmy. Nevylučuji, že některé činnosti ČD je možné vyčlenit k privatizaci. Je třeba to dobře vyhodnotit. Jestli ale dřívější management Českých drah uvažoval o privatizaci některých aktivit a zařazoval mezi adepty na privatizaci takové věci, jako je třeba dceřiná společnost ČD Telematica – tak to bych považoval za skutečný zločin.

Ekonomičtí ministři v předchozí Nečasově vládě souhlasili s tím, aby České dráhy převedly na Správu železniční dopravní cesty za šest miliard korun všechna nádraží. Podporuje současné vedení ministerstva a nová dozorčí rada tento záměr?

K převodu za šest miliard korun nemusí dojít, protože by to konkurence mohla zpochybnit jako nedovolenou státní pomoc Českým drahám. Převod nádraží na SŽDC je ale jinak logický. Navrhovali jsme ho už před lety, ale tehdy to neprošlo u železničářských odborů. Hlavní je ale otázka ceny. Je třeba se nad řešením tohoto problému znovu zamyslet.

Bude pokračovat liberalizace české železniční dopravy? Jste pro to, aby stát usnadnil vstup soukromých dopravců na koleje?

Liberalizaci nejde zastavit, je to priorita Evropské unie a počítají s tím dnes i kraje, které v tom vidí cestu, jak snížit cenu dotací za regionální dopravu. Jsem pro to, aby mezi dopravci panovaly korektní vztahy a férová soutěž.

Zuzana Kubátová

.....

(Dvaasedmdesátiletý doc. Ing. Žemlička, CSc., je absolventem Vysoké školy dopravy a spojů v Žilině, specialista na ekonomiku dopravy a logistiky. Začínal jako výpravčí v Žilině, většinu profesní kariéry strávil v akademické sféře. V letech 1999 až 2008 působil ve státní správě, mj. jako přednosta jindřichohradeckého okresního úřadu. V roce 1998, za Zemanovy vlády, byl rok poradcem náměstka generálního ředitele Českých drah – ty tehdy vedl právě Dalibor Zelený, jehož Žemličkova dozorčí rada minulý týden znovu jmenovala na ředitelský post v ČD. Žemlička nyní přednáší na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích – pozn. red.)

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Brno už prodalo na imaginární zápas lístky za milion korun

Fotbalová Zbrojovka Brno už prodala na imaginární zápas se Slavií na pomoc v boji s novým koronavirem vstupenky v hodnotě milion korun. Momentálně druholigový klub si dal za cíl virtuálně vyprodat někdejší slavný stadion za Lužánkami, kam v říjnu 1996 přišlo na zápas s Pražany 44.120 diváků, což je dosud nejvyšší návštěva v české lize.

Výtěžek z prodeje virtuálních lístků získá brněnská Fakultní nemocnice v Bohunicích na boj s nemocí COVID-19. Do akce se zapojila i Slavia. Podle brněnského klubu fanoušci koupili zatím pět tisíc lístků, které se prodávají za 200 korun.

V Česku si fanoušci mohou kupovat virtuální lístky i na další dva zápasy. Olomouc si připomíná slavné utkání s Realem Madrid a Jablonec pak v neděli imaginárně "odehraje" podještědské derby s Libercem. Výtěžek poputuje rovněž do tamních nemocnic.

Další zprávy