Byznys – Během finanční a hospodářské krize se francouzská banka BNP Paribas mohla chlubit, že na rozdíl od konkurentek jí prošla takřka bez úhony. Teď kvůli porušení amerického zákazu obchodovat se zeměmi jako Írán nebo Súdán může dostat pokutu ve výši až 10 miliard dolarů. Toto téma proto bylo na pořadu včerejší pařížské večeře prezidentů Francie a USA Françoise Hollanda a Baracka Obamy.
„Nevím, jestli má v plánu o tom se mnou začít mluvit on, ale já určitě ano,“ řekl ve středu francouzský prezident novinářům. Barack Obama do Francie přijel oficiálně u příležitosti 70. výročí vylodění spojenců v Normandii, ale večeře v Paříži byla ryze pracovní. O BNP Paribas se mezi oběma břehy Atlantiku diskutuje řadu týdnů. Hollande v této věci odeslal osobní dopis Obamovi již 7. dubna a od té doby spolu oba prezidenti opakovaně telefonicky konzultovali.
Vedle BNP Paribas byla včera námětů k rozhovoru celá řada a pro francouzského hostitele nijak příjemná. François Hollande je navíc oslabený, protože z voleb do Evropského parlamentu vyšla levice až jako třetí po vítězné pravicově-populistické Národní frontě.
Washingtonu se nijak nezamlouvá, že Paříž neustoupila od plánu prodat Moskvě dvě výsadkové lodě a tento měsíc se již několik stovek ruských námořníků začne ve Francii zacvičovat. Transakci opakovaně a veřejně kritizovala náměstkyně ministra zahraničí Victoria Nulandová.
François Hollande je odhodlán BNP Paribas, která představuje výkvět domácího bankovnictví, hájit. Má v tomto ohledu širokou domácí podporu. Ministr zahraničí Laurent Fabius v rozhovoru pro televizní stanici France 2 označil americké sankce za „nerozumné“. Dramatickou náladu v Paříži vystihl ekonomický internetový deník Dealbreaker, když napsal, že „pokuta BPN Paribas je největší ponížení Francie od roku 1940“.
Z Paříže zazněly i náznaky hrozeb. „Pokud americké úřady nebudou vůči BNP Paribas postupovat stejně jako vůči jiným, Francie zareaguje pevně a rozhodně,“ vzkázal ministr financí Michel Sapin s odkazem na fakt, že například některé americké či anglické banky, které se dostaly do rozporu se zákonem, citelné sankce nepostihly.
Ani debaty na nejvyšší politické úrovni však nemusejí pomoci najít v případě BNP Paribas vzájemně uspokojivé řešení. „Francouzský protiútok odráží kulturní propast, protože ve Spojených státech jsou politické intervence do uplatňování zákona všeobecně tabu,“ napsal deník New York Times.
Na straně americké justice stojí proti francouzské bance odhodlaní protihráči, navíc silně motivovaní uspět. Případ BNP má na starost newyorský státní zástupce Cyrus Vance. Ambiciózní prokurátor vedl obžalobu proti bývalému šéfovi Mezinárodního měnového fondu Dominiquovi Strauss-Kahnovi (ačkoli s obviněním ze sexuálně motivovaného násilí vůči pokojské z hotelu Sofitel vzhledem k pochybnostem o její důvěryhodnosti neuspěl). Za bankovní dozor má ve státě New York případ na starost obávaný Benjamin Lawski, který již dal najevo, že doufá, že si vynutí odchod nejméně tuctu vedoucích kádrů z BNP Paribas.
Za daných okolností má Francie jediný silný nástroj, jak zapůsobit na své americké partnery, poukázat na možné důsledky rozhodnutí, které by mohlo spustit řetězovou reakci. „Například ohrozit země, jejichž velké mezinárodně působící banky by se rovněž mohly stát terčem amerických úřadů,“ varoval ministr financí Sapin.
V této souvislosti se mluví o francouzském Crédit Agricole, Société Générale, německé Deutsche Bank nebo italské UniCredit. Pokud by i ony měly platit vysoké pokuty, nebo být dokonce vyřazeny z obchodování na americkém trhu, jako to nyní hrozí BNP Paribas, důsledky by zasáhly celou eurozónu. Ta se teprve teď vzpamatovává z finanční a hospodářské krize a čeká na výsledky letošních testů, které mají prověřit schopnost bank ustát nenadálé otřesy.
Adam Černý
