Na opravy paneláků a činžáků půjde z fondů EU až 15 miliard

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
11. 5. 2014 20:30
Dotace na bytové domy budou jednou z priorit nových eurofondů.
Foto: Tomáš Kunc

Byznys – Sedmapadesátiletý Vasil Simkovič je známý jako nadšený sportovní fanoušek, který obráží reprezentační fotbalové či hokejové zápasy v masce Fantomase. Kromě toho je ale také spolumajitelem skupiny stavebních firem Termo + holding, která se hodně věnuje opravám panelových domů. Loni se dvěma z nich uspěla i v soutěži o panelák roku.

Simkovičovi podřízení, kteří mají se zateplováním obytných domů bohaté zkušenosti, říkají – boom zkrášlování unylých sídlišť je pryč. „Do roku 2012 tady pořád byly nějaké dotační programy, ale to skončilo. Vliv měla i ekonomická krize. Teď se čeká na nějaký impulz,“ řekl Petr Hejda, který má v holdingu na starost nové zakázky.

Impulz by měl přijít za rok. Snižování energetické náročnosti českých bytových domů, tedy paneláků a činžáků, je jednou z priorit nových evropských fondů. „Bude na to do roku 2020 vyčleněno 15 miliard korun. Peníze nepůjdou jen na zateplování, ale třeba i na výměnu topných systémů,“ řekla Insideru a HN ředitelka Státního fondu rozvoje bydlení Eva Helclová.

Podle ní se budou evropské peníze používat na dotace i na úvěry. „Budeme to kombinovat s národními zdroji. Typický příklad může být, že z evropských peněz majitel dům zateplí, z tuzemských opraví výtah,“ vysvětlila Helclová.

Dotace vs. půjčka

Zatímco na rekonstrukci rodinného domu lze získat (byť za cenu poměrně velké administrativní náročnosti) příspěvek z programu Nová zelená úsporám, majitelé činžáků či paneláků mají smůlu.

K dispozici jsou jen úvěry, které nabízí právě fond rozvoje bydlení. „Lidé i firmy to využívají, máme takové klienty, ale je jich mnohem méně než dřív,“ doplnil Petr Hejda ze společnosti Termo + holding.

Šancí, jak si sáhnout na další peníze, bylo sledovat krajské nebo městské granty. Ty byly v minulých letech z velké části také financovány z regionálních programů EU. Například v Mladé Boleslavi se takto podařilo opravit z velké části Severní sídliště.

Do té doby, než se rozjede zkraje roku 2015 zcela nový evropský operační program, který investice do obytných budov umožní, zbývá nynější projekt fondu bydlení Panel 2013+. Ten funguje čistě jako bankovní služba – nabízí úvěry s až třicetiletou fixací. A podobné půjčky lze získat i na výstavbu nájemních bytů či bytů pro seniory.

Až 150 tisíc si mohou s dvouprocentním úrokem na deset let u fondu půjčit mladé rodiny na opravy svých nemovitostí. To je ale jen nepatrně výhodnější než komerční nabídky a podobné to je u úvěrů pro majitele bytových domů.

Spásné fondy

Eurofondy mají být v příštích letech motorem tuzemského stavebnictví a investic do snižování energetické náročnosti domů.

Vláda například chce do roku 2020 s pomocí EU utratit až 70 miliard právě za ekologické úpravy domů, které patří buď ministerstvům, nebo krajům a městům. Projekt, o němž minulý týden informovaly HN, má sloužit i jako určitá náplast pro český průmysl poté, co se zrušil tendr na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín.

Další miliardy, tentokrát z balíku určeného na čistší ovzduší, dovolí desítkám tisíc domácností vyměnit si staré kotle za modernější a efektivnější. Bude to vůbec poprvé, kdy budou o peníze z EU žádat přímo rodiny. „Mělo by to být možné na celém území České republiky,“ řekl Insideru a HN ředitel Státního fondu životního prostředí.

Až dosud na příspěvek na ekologičtější kotle dosáhli jen lidé v nejzamořenějších regionech – na severní Moravě, ve středních Čechách, na Ústecku či v Královéhradeckém kraji. Speciální dotační program na výměnu kotlů má i hlavní město.

Zelená ikona

Stálicí mezi politiky, stavebníky i ekonomy je Zelená úsporám (dnes oficiálně pojmenovaná Nová zelená úsporám). Ta byla původně určená i na zateplování panelových domů, dnes už ale z ní lze získat dotaci jen na opravy rodinných domů.

Podmínkou mimo jiné je, že rekonstrukce – obvykle složená ze zateplení a výměny oken – zajistí pokles ročních nákladů na energie aspoň o 40 procent. Ten, kdo se třeba rozhodne postavit si pasivní úsporný dům, může dostat až půl milionu korun. S projektem, který má na starost Státní fond životního prostředí, se počítá i do dalších let.

Letos jsou v něm dvě miliardy, do roku 2020 přes něj vláda chce na rekonstrukce přerozdělit až 27 miliard. Problém ovšem je, že finance na ně má zajišťovat prodej emisních povolenek – jejich cena ale klesá, a tak s ním musí ministerstvo životního prostředí vymýšlet, kde na Zelenou úsporám sehnat peníze.

Luboš Kreč

 

Právě se děje

Další zprávy