Portrét  - Někdejší první muž ústeckého hejtmanství Jiří Šulc byl dnes sestřelen z prvního místa v regionální radě Severozápad, která má na starosti rozdělování evropských dotací.

Ty jsou na někdejším Šulcově území rozdělovány maximálně podezřelým způsobem. Před deseti dny prohledávala kanceláře rady policie a z toho, jak se nakupovaly přístroje pro krajský nemocniční holding Krajská zdravotní, mají úředníci v Bruselu kopřivku už dlouhou řadu měsíců.

Jiří Šulc, poslanec sněmovny chráněný imunitou, se na to sice tváří jako na velké nedorozumění, ale nic to nemění na tom, že na pozadí všech průšvihů jeho politická kariéra nezadržitelně už delší dobu uvadá.

Nejprve se po osmi letech téměř neomezené vlády v Ústeckém kraji stal „pouhým“ radním pro dopravu – byť placeným. Podle informací deníku Insider to dělá – ovšemže k platu poslance sněmovny  příjem přibližně 50 tisíc měsíčně. Služební auto, kancelář a odměnu 25 tisíc korun měsíčně pak pobíral právě jako šéf regionální rady.

Když pak Šulc přišel v květnu roku 2010 do sněmovny, nenominovala jej jeho mateřská ODS do žádného výboru. Oficiálně kvůli „nesladění jeho požadavků s počtem míst ODS v jednotlivých výborech“. Šulc zatoužil po hospodářském nebo rozpočtovém výboru.

O nezařazení do výborů a o tom, že se jako jediný ze dvou set zákonodárců ocitl mimo běžnou sněmovní práci, mluvil jako o trestu za to, že se odvážil své kolegy kritizovat. Jako jediný se totiž zdržel hlasování v poslaneckém klubu ODS, když se probíralo personální složení Nečasova kabinetu.

Do sněmovny proto Jiřímu Šulcovi stačilo jenom dojíždět na schůze a změnilo se to teprve loni v prosinci, kdy mu stranický kolega Jan Bureš přepustil místo ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Bylo to proto, že Bureš usoudil, že členství ve dvou (!) výborech je na něj moc, a dal přednost členství v prestižnějším výboru hospodářském.

A další historka, přes niž si Jiřího Šulce zapamatujeme, je z éry Mirka Topolánka.

Jeho vedení v lednu 2010 zrušilo kvůli podezření z nabírání mrtvých duší (v hantýrce ODS se tomu říkalo velrybaření) Šulcovu domovskou stranickou buňku v Mostě.

Historicky v ní tehdy mezi sebou soupeřili o moc lidé kolem exhejtmana Šulce a tehdy vlivného poslance Oldřicha Vojíře. Během přetahované o moc nabobtnala mostecká organizace na 890 členů a stala se dlouhodobě neusnášeníschopnou.