Valletta – "S pohledem přímo upřeným do kamery řekl, že každý, kdo může uprchlíkům pomoci, by to měl udělat," vypráví Regina Catramboneová o televizním vystoupení papeže Františka.
Právě ona slova byla jednou z pohnutek, které ji s manželem přivedly k myšlence pustit se do nevšedního plánu. Manželé, oba katolíci, totiž chtějí ve Středozemním moři na vlastní náklady pomoci s pátráním po lodích, které převážejí uprchlíky z Afriky.
"Ti lidé jsou zoufalí," říká žena, původem Italka, která dnes s manželem Američanem podniká v pojišťovnictví na Maltě. "Chceme se jen ujistit, že nezemřou v zoufalství."
Objednali drony a najali bývalého vojáka
Manželé si objednali bezpilotní letouny a do pátracích a záchranných akcí chtějí zapojit ještě loď, která dříve k podobnému účelu sloužila v USA. Zároveň zaměstnali jednoho z bývalých čelných představitelů maltských ozbrojených sil, který má celou operaci vést.
Nyní už finišují s přípravami, jelikož samotný projekt má odstartovat už v srpnu.
Catramboneová tvrdí, že jejich Pobřežní pomocná služba pro uprchlíky (Migrant Offshore Aid Station, MOAS - pozn. red.) nechce v žádném případě soupeřit se záchranáři z Itálie a Malty. "Chceme jim pomoci. Chceme je podpořit," vysvětluje.
Chápe ale pochyby, které u zkušených záchranářů může soukromý projekt vzbuzovat. "Dokud neuvidí hodnotu naší práce, mohou mít pochybnosti."
Záchranářům nabízíme "oči"
Oba státy se podle ní o migrantech, kteří se na moři dostali do potíží, často dozvídají od obchodních plavidel. Dopravit k nim záchranné lodě pak trvá i několik hodin.
Dva drony, na jejichž dodání teď manželé čekají, by měly být schopné vypátrat lodě s imigranty a zhodnotit situaci mnohem rychleji.
Rakouské bezpilotní vrtulníky Schiebel Camcopter S-100 létají rychlostí až 240 kilometrů za hodinu. Používají se pro civilní i vojenské účely a zvládají mimo jiné průzkum, hlídkování nebo vyhledávání min. "(Záchranné službě) nabízíme oči," vysvětlila Catramboneová.
Vedoucí připravovaného projektu – bývalý voják Martin Xuereb – má ještě odvážnější plány. "Mohli bychom je (drony) poslat a určit, že lidé na konkrétní lodi potřebují záchranné vesty, přikrývky nebo vody. Mohli bychom jim to poskytnout," doplnil.
1700 zachráněných lidí během tří dnů
Počet těch, kteří ve vodě při útěku před konflikty v Africe zemřeli, nelze ani přesně určit. Řím v úterý uvedl, že během tří dnů se Itálii podařilo z vln Středozemního moře zachránit přes 1700 lidí.
Jen letos k břehům Malty a Itálie dorazilo přes 65 000 uprchlíků, připomíná britský list The Guardian. S odvoláním na humanitární organizace uvedl, že v minulosti podle odhadů na moři cestou z Libye či Tuniska nejméně 1 z každých 40 lidí zemřel.
Vědro, které má ve dně díru
Manželé do budoucna zvažují, že finance budou získávat i odjinud než z vlastních úspor. Využít by chtěli například tzv. "crowdfunding", kdy lidé malými částkami přispívají na společný projekt.
"Teď ale máme pocit, že když lidi požádáme o peníze, zabere to příliš času a už teď cítíme, že máme zpoždění," říká žena.
Od řady lidí prý slýchá, že hází peníze do vědra, které má ve dně díru. Ona sama s nimi ale nesouhlasí. "Chceme inspirovat další lidi, zejména teď v době krize, kdy se lidé starají víc o peníze než o lidský život."
Kateřina Vítková
