Objev dne - Zápas o pozemky, na kterých stojí stadion Sparty v Praze na Letné, dospěl do docela napínavého prodloužení.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podal podle zjištění Insideru určovací žalobu. Pokouší se tak ještě něco udělat s transakcí, při níž se podezřele lacino zbavil lukrativního území.

Sparta získala pozemky už v roce 2002 na základě obchodu s ministerstvem financí. Tehdejší úřednice ministerstva Jiřina Böhmová pozemky Spartě prodala pod cenou - za 20 milionů korun.

Soud následně pravomocně určil, že Böhmová způsobila státu škodu 178 milionů korun. Odhadní cena pozemků, s níž se soud ztotožnil, činila 198 milionů korun. (Zprávu od soudu naleznete ve vydání z 18. 3., pozn. red.)

Vlastníkem pozemků je podle zápisu v katastru „dceřinka“ fotbalové Sparty jménem ACS Properties. A o skutečné ceně pozemku mnohé napoví i fakt, že na něj Sparta navázala úvěrový rámec od J&T Banky na úhrnnou výši 450 milionů korun.

Finanční skupina J&T je majoritním vlastníkem fotbalového klubu, který si na svůj provoz již celou řadu let není schopen vydělat, a proto je jeho rozpočet průběžně úvěrován „mateřskou“ bankou. Jako záruka proti úvěrům slouží právě pozemky, k nimž se Sparta v éře svého někdejšího prezidenta Vlastimila Košťála tak lacino dostala.

Velkou čáru přes rozpočet jí ale může udělat český stát.

Ministerstvo financí pověřilo dořešením případu Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. A ten, jak bylo řečeno, se v této věci obrátil na soud.

„Náš úřad podal 22. června k Obvodnímu soudu pro Prahu 7 žalobu na určení vlastnického práva k pozemkům v katastrálním území Bubeneč,“ oznámil Insideru Robert Hurt z oddělení komunikace zmíněného úřadu. Žalovaným je ACS Properties.

Sparta se dosud k žalobě nevyjádřila. Mluvčí klubu Ondřej Kasík předem avizoval, že je příliš zaneprázdněn agendou spojenou se čtvrtečním utkáním play-off Evropské ligy proti Feyenoordu Rotterdam. Do uzávěrky tohoto vydání žádné stanovisko neposkytl.

A jaký je osud úřednice Jiřiny Böhmové, díky níž se Sparta k pozemkům levně dostala? V první instanci byla odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody a náhradě škody 178 milionů.

Tohoto břemene ji však městský soud v odvolacím řízení zbavil a ministerstvo financí z ní pak „nevymáčklo“ ani korunu v řízení, které vůči ní v souladu se zákoníkem práce uplatnilo jako vůči své bývalé zaměstnankyni. Úřad v něm požadoval náhradu škody alespoň ve výši 188 000 korun, tedy čtyřapůlnásobku tehdejší mzdy úřednice Böhmové.