Kdo vydělal na solární blamáži

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
25. 2. 2013 11:25
Když česká média hledají viníky za solární boom z roku 2010, obvykle míří na majitele solárních elektráren, kteří obří „zelené“ podpory (kolem 25 miliard ročně) inkasují a celkem 20 let inkasovat budou. Hlavním vítězem je přitom skupinka velkých developerů. Přesněji řečeno spekulantů, kteří v době vrcholící solární horečky, za nepochopitelné liknavosti státu, vybudovali velké solární parky a ty dokázali dobře prodat.
Foto: Tomáš Kunc

Analýza - Když česká média hledají viníky za solární boom z roku 2010, obvykle míří na majitele solárních elektráren, kteří obří „zelené“ podpory (kolem 25 miliard ročně) inkasují a celkem 20 let inkasovat budou. Jenomže hlavními beneficienty českého solárního průšvihu nejsou firmy, jež dnes solární parky provozují. Na problematickém zákoně, který v letech 2009 a 2010 vlády, úřady a poslanci nedokázali - či spíš nechtěli - napravit, mnohem větší měrou profitoval jiný typ podnikatelů.

Hlavním vítězem je skupinka velkých developerů. Přesněji řečeno spekulantů, kteří v době vrcholící solární horečky, za nepochopitelné liknavosti státu, vybudovali velké solární parky a ty dokázali dobře prodat.

Tedy - prodávali těsně před tím, než vláda šlápla na brzdu a zatížila fotovoltaické zisky mimořádnou daní. Připomeňme nejvýraznější případy.

Kauza Natland

Poměrně slušně zmapovaný je případ solárních parků u severočeského Ralska, jež zhruba za pět miliard korun prodala v roce 2010 státní skupině ČEZ společnost Amun Re, oficiálně vlastněná Martinem Shenarem.

Ještě se k ní vrátíme, přehled však začněme méně známým příběhem investiční společnosti Natland a její firmy Energy 21.

Natland byl jedním z prvních velkých investorů do solární energetiky u nás. Už v roce 2007 založil společnost Energy 21, která se v následujících dvou letech vrhla na budování solárních parků. V době vrcholící horečky, tedy do konce roku 2010, stihla Energy 21 uvést do provozu 31 slunečních elektráren s celkovou kapacitou 61 megawattů. Kromě elektráren Energy 21 vlastnila společnost CE Solar, jež stavěla solární parky i pro další klienty, například pro ČEZ.

Natland skupinu Energy21 v nejlepší možnou dobu (klíčová část transakce proběhla na jaře 2010) prodal britskému investičnímu fondu Mid Europa Partners. Cena nebyla nikdy zveřejněna. Vzhledem k tomu, že byla kupní smlouva dojednána ještě před tím, než stát rozhodl o solární dani a dalších opatřeních brzdících zisk z prodeje solární elektřiny, ale v době, kdy solární portfolio Energy 21 bylo připravené, šlo o miliardy – a nejspíš dost přes pět miliard korun.

Pro srovnání: ve stejném roce například ČEZ nakupoval solární parky zhruba za 90 milionů korun na megawatt instalovaného výkonu.

Přesné údaje o tehdejším obchodu ani dodatečně dohledat nelze. Investiční skupina, jejímiž akcionáři jsou Tomáš Raška a Jan Koťátko, sídlí oficiálně na Kypru a v Česku nezveřejňuje výroční zprávy. Raška však vcelku právem označuje obchodní případ Energy 21 za jeden z nejúspěšnějších ve své kariéře.

Klíčová otázka však zní: kdo na něm vlastně vydělal?

O zisk z geniálně načasované investice se podělili investoři Natlandu. Kdo to je, není známo. Natland léta čelí podezření, že mezi klienty, již mu svěřují své peníze, jsou lidé z okruhu pražských kmotrů a byznysmenů jako Roman Janoušek a Tomáš Hrdlička. Raška mnohokrát spolupráci s nimi vyloučil, spekulace však neutichají. Každopádně je téměř jisté, že miliardy za Energy 21 šly do kapes českých investorů. A že kdyby byla jejich jména odtajněna, nepůjde o nové, veřejnosti neznámé figury.

Kauza ČEZ

Další vítěz české solární blamáže, Martin Shenar – developer největší tuzemské solární elektrárny u Ralska -, vydělal na základě totožného modelu jako Natland. Příznačné je, že geniální nápad investovat do solární energetiky právě na přelomu let 2009 a 2010 dostal muž, který do té doby neměl s oborem nic společného: byl do té doby znám jako zakladatel a bývalý spolumajitel české pobočky nadnárodního vydavatelství Hachett Pillipacchi.

V roce 2010 Shenarova firma Amun Re dotáhla do konce stavbu solárního obra o celkové kapacitě přes 55 megawattů. Elektrárny dostaly licenci v předposlední den roku 2010, tedy předposlední den, kdy se na ně vztahovaly vysoké výkupní ceny. Ještě před dokončením je od Shenara koupil za zhruba pět miliard korun státní ČEZ. I v tomto případě se nad obchodem vznáší podezření, že Shenar nebyl jediným beneficientem transakce. Ve statutárních orgánech jeho firmy figurovali právníci kanceláře Šachta & Partners (přejmenované později na MSB Legal), později zapletené do podezřelých obchodů kolem pražského dopravního podniku a dalších institucí hospodařících s veřejnými penězi. Šachta a spol. byli dvorními právníky známého lobbisty Ivo Rittiga, což dodnes vyvolává spekulace o tiché účasti Rittiga či dalších lidí napojených tehdy na pražskou ODS. Stejně jako Tomáš Raška, i Martin Shenar jakékoliv sepětí s politikou opakovaně vyloučil. Ovšem pověsti se rojí dodnes.

Shenarovy elektrárny u Ralska nebyly jediné velké solární parky, jež ČEZ v roce 2010 kupoval. Další obchody mají podobné rysy. Tak třeba 30megawattový solární park u Ševětína ČEZ kupoval od firmy Gentley, za níž stáli advokáti Norbert Ostrčil a Zuzana Steinigerová. Šestnáctimegawattovou elektrárnu Vranovská Nová Ves prodávala firma IBE Czech, za níž oficiálně stála advokátka Lenka Vislocká. Že by tolik advokátů mělo v roce 2010 mimořádně dobrý nápad odskočit si od právnické praxe k několikamiliardové investici do fotovoltaiky? Daleko pravděpodobnější je, že advokáti v developerských firmách ve skutečnosti zakrývají faktické vlastníky.

A připomeňme další zajímavé developery: Třeba firmu FVE Buštěhrad, jež v roce 2010 stavěla a ČEZu prodala jeden z menších solárních parků: Mezi jejími původními vlastníky figuruje společnost Zenit zbrojaře Richarda Hávy. Nebo jihočeskou skupinu Lumen, jejíž dcera Lumen Energetický Development solární elektrárny (mj. i ty později odkoupené  ČEZem) stavěla a v roce 2010 díky tomu vykázala rekordní tržby přes 4 miliardy korun. Šéfem dozorčí rady úspěšného developera je někdejší poslanec ODS Jan Špika, který ve sněmovně šéfoval podvýboru pro energetiku v době, kdy poslanci svou nečinností pomohli solární horečku vyhrotit.

Provozovatelé nejásají

Zatímco developeři, kteří stihli své – obvykle teprve vznikající - projekty dobře prodat do léta 2010, pohádkově zbohatli, dnešní provozovatelé solárů nijak nejásají. Berou sice obrovské dotace, ale také platí (zatím na tři roky 2011–2013 vypsanou) mimořádnou solární daň.

Tak třeba Energy 21, jíž tento příběh začíná, svému současnému majiteli Mid Europa Partners podle dostupných informací zatím nevydělává. V roce 2011 vytvořily její parky 47milionovou ztrátu. Loňský výsledek znám není, do odhadů se Energy 21 nechce: „Média vůbec neinformujeme,“ odráží jakékoliv dotazy „mluvčí“ společnosti Lenka Hodačová-Balvínová. Díky solární dani však těžko půjde o nemravně vysoké zisky, jak by se mohlo zdát z dramatických komentářů šéfky Energetického regulačního úřadu, premiéra či dalších politiků na adresu solárních byznysmenů.

Ani ČEZ, dnes největší vlastník solárních elektráren v zemi, a tím pádem také největší příjemce solární podpory (podle Energetického regulačního úřadu získal jen v roce 2011 dotaci na „zelenou“ elektřinu ve výši 1,6 mld. Kč), se zatím solárními výnosy nechlubí. Na dotaz Insideru, jak hospodaří celkem 16 solárních parků ČEZu o celkové kapacitě 130 megawattů, jež drží na celkové tuzemské solární produkci lehce přes šest procent, nesdělil mluvčí firmy Martin Schreier žádné konkrétní číslo. Uvedl pouze, že jejich ekonomika „plní očekávání“, že ji však za dva předchozí roky negativně ovlivnila solární daň. „Její zavedení prodlouží návratnost těchto projektů, ale nemělo by ji to fatálně ohrozit,“ řekl jen.

Zatím není jasné, zda bude solární daň či jiná forma regulace solárních zisků prodloužena i na další roky. Solární byznysmeni před sebou nemají žádné velké jistoty. Příznačné je, že ČEZ se solárním byznysem do budoucna raději nepočítá. Své fotovoltaické portfolio vyčlenil do uzavřeného investičního fondu a ohlásil, že pro ně hledá investory. Podle dostupných informací zatím marně.

Zuzana Kubátová

 

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Nejméně 20 mrtvých si vyžádala série výbuchů na vojenské základně

Nejméně 20 mrtvých si vyžádala série výbuchů na vojenské základně u města Bata v Rovníkové Guineji. Další stovky lidí byly podle médií zraněny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy