Kdo ponese další náklady na podporu energie z obnovitelných zdrojů? Stát? Domácnosti?

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
4. 6. 2014 14:38
Vláda předloží návrh, který by měl naznačit, do jaké míry bylo letošní zlevnění elektřiny drobným konečným zákazníkům dočasné
Foto: Tomáš Kunc

Za kulisy událostí – Náklady spojené s podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE) jsou pro konečného zákazníka „zastropovány“ neboli omezeny zákonem. Celková suma vynaložená na obnovitelné zdroje ale bude růst dále a hledají se cesty, jak její financování zajistit.

Současný zákonný strop omezil rozhodování Energetického regulačního úřadu (ERÚ) hodnotou 495 korun za jednu megawatthodinu. Tuto hranici by úřad neměl přesáhnout při stanovení regulované složky ceny elektřiny spojené s podporou OZE, a zákazník by neměl tudíž platit více. ERÚ se tímto stropem již řídil, když vyhlašoval regulované složky elektřiny pro rok 2014 (viz první graf).

Doplnění do celkové sumy, která je podle zákona vyplácena výrobcům OZE, je hrazeno převážně ze státního rozpočtu. Nebýt této dotace, museli by odběratelé elektřiny platit mnohem více (opět viz první graf).

I když podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů výrazně klesla, celková suma na ni vynaložená bude růst ještě dále. Souvisí to nejen s nárůstem instalovaného výkonu a celkové výroby elektřiny v OZE (viz druhý graf), ale např. i se závazkem navyšovat v některých případech podporu o 2 % ročně, když se při tvorbě legislativy nepočítalo s nízkou inflací.

Není divu, že se hledají cesty, jak financování podpory zajistit a navíc přerozdělit. Platba za OZE platí totiž pro malé i velké zákazníky stejně. Ale hlavně ti velcí, s vyšší energetickou náročností (jako ocelářské, strojírenské, chemické podniky), pociťují citelně každou korunu vynaloženou na elektrickou energii navíc.

Déle než rok se uvažuje, jak velkým spotřebitelům elektřiny ulehčit. Vzorem je Německo, kde možnost nestejné zátěže drobných a velkých odběratelů existuje.

Co by to znamenalo? V principu lze uvažovat dvěma způsoby:

a) Zátěž plynoucí z úlevy velkým odběratelům ponese výhradně státní rozpočet. To naráží na úsilí o dosažení minimálního schodku.

b) Zátěž přesunout na domácnosti. V takovém případě by se buď musel prolomit výše zmíněný cenový strop, nebo by se mohlo jít cestou růstu jiných regulovaných složek ceny elektřiny pro domácnosti. Výsledek by byl stejný.

V řeči čísel se hovoří například o zvýšení efektivní zátěže domácností (za účelem podpory OZE) na 619 Kč/MWh (ze současných 495) a o poklesu na 419 Kč/MWh u velkých odběratelů.

Teoreticky mohou vznikat i mezistupně mezi těmito variantami.

Konkrétní návrhy existují v pracovních verzích a veřejnost je spatří v okamžiku, kdy je vláda postoupí Poslanecké sněmovně. Mohlo by to být snad již v polovině června.

Pak uvidíme, do jaké míry bylo letošní zlevnění elektřiny drobným konečným zákazníkům dočasné.

Petr Hlinomaz

 

Právě se děje

Další zprávy