Čtení na víkend - Když skočil Michael Phelps do bazénu, aby plaval své první londýnské finále, vzniklo během jediné vteřiny neuvěřitelných 85 záběrů, které z různých úhlů zachycovaly start amerického fenoména. Nepočítáme televizní kamery, ale jen fotoreportéry.
Na olympiádě v Londýně tvořili rekordy nejen sportovci, ale i technika. Tohle byl jeden z nich.
Reuters, AP, AFP, Getty Images i fotoreportéři z médií obsadili všechna čtyři okna pod hladinou bazénu. Pod střechu Aquatics Centra se jich na plošinu vměstnaly další desítky, několik fotografů mělo exkluzivní akreditaci přímo k vodě, zbytek - mezi nimi já - fotil na tribuně.
O Londýnu se předem říkalo, že to bude první olympiáda pro Facebook a jiné sociální sítě, ale spíš to byla první skutečně televizní olympiáda. Pokud jste v Londýně nebyli a viděli vše na obrazovkách, pak jste zhlédli to nejlepší a v nejlepší podobě, v jaké jste mohli, protože televize měla ve všem absolutní přednost.
Třeba atletika.
Hlavní tribunu, z níž byl pochopitelně skvělý výhled na cílovou rovinku a Usaina Bolta, obsadili výhradně komentátoři, novináři a další pracovníci z médií. Obyčejný divák viděl Bolta jako malou, rychle se pohybující černo-žlutou skvrnu kdesi v dálce na oranžové ploše. Navíc ve výhledu jste měli nejspíš jednu z mnoha kamer permanentně pojíždějících po lanech, aby lidem u televizí neunikl mezi reklamními spoty ani jeden výraz ve tváři sprinterů.
Proč jsem usnul
Fotit na olympiádě, to znamená, že chodíte spát kolem jedné v noci a v půl šesté už vstáváte. Den co den, dva týdny a něco. Jinak nemáte šanci vyfotit všechno, co jste si naplánovali (tu tedy nemáte, i když vstáváte včas). Největší problém v Londýně totiž byly přecpané shuttle i vlaky. A nacpěte se se stovkami pasažérů do vagónu, když táhnete v batohu na zádech i na prsou fotografické vybavení...
Takže není divu, že když máte tohle po několik dní za sebou, klidně při focení i usnete. Mně se to stalo v Aquatics Centru. Bylo to jak mikrospánek za volantem. Najednou se probudíte a místo jedné Češky už plave druhá. Chtěl jsem fotit znakařku Baumrtovou, ale bazénem se proháněla už prsařka Chocová.
Taková olympijská honička pak vede k tomu, že jste docela rád, když oštěpař Veselý nehodí na medaili. Přesouváte se ze zlatého moderního pětiboje a jste rádi, že kolegové volají, ať nespěcháte, že to mladému Železnému stejně nehází.
Rychlejší než Bolt
A také závidíte kolegům z Reuters.
V Londýně jich byla armáda, všude předem vyhrazená, zablokovaná místa, takže se s nikým nemusí moc fackovat o nejlepší stanoviště. Foťáky připojené rovnou k síti tak, že jakmile cvaknou, už snímek sám doletí na druhou stranu zeměkoule. Konkrétně do Asie, kde sídlí agenturní fotoeditoři, kteří obrázek vyšlou zpátky do sítě. Ještě než Phelps doplave nebo Bolt doběhne, už ho ve svých internetových novinách máte. Obludná rychlost. Rychlejší než Bolt.
Můžete to mít také, ale zaplatíte 250 liber a stejně má Reuters přednost.
P. U. za čtyři libry
V Českém domě jsem byl dvakrát a stačilo to. Pivo za čtyři libry, o dvě víc, než stál venku Heineken.
S Českým domem udělal ČOV mediální marketingovou díru do světa – i když se proslýchalo, že si někteří V.I.P. hosté postěžovali, že „jídla není dost“. Nejste tu kvůli jídlu, ale abyste viděli medaile, dozvěděli se od vedení domu. A medailí dost bylo.
Londýn byl skvělý, ale drahý. Za dva roky v Soči to prý bude jiné. Ruští kolegové říkali, že si Putin nenechá ujít příležitost. Všechno bude zadarmo a všechno bude klapat. Jako v Pekingu.
-
Své zážitky z olympiády svěřil čtenářům Insideru fotograf Eduard Erben, který v Londýně pracoval pro online deník Aktuálně.cz. Za více než dva týdny poslal z her do redakce zhruba 1600 snímků. „Pomalu čas začít se připravovat do Soči,“ poznamenal ke své poslední zásilce fotografií závěrečného ceremoniálu.
