Jan Hartl: Volby rozhodne souhra okolností. A těkavé emoce

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
1. 10. 2012 9:09
Sociolog a ředitel agentury STEM rozebírá, co doposud víme o voličských náladách a co z toho plynu pro nadcházející volby. Obzvláště doporučujeme pasáže o "rozbředlosti naší politiky".
Foto: Tomáš Kunc

Komentář - Jen něco přes dva týdny nás dělí od krajských voleb. Je to poměrně krátký čas, ve kterém bychom již měli dohlédnout na výsledek voleb.

Podívejme se, co víme a co nejspíše bude v nadcházejících krajských volbách ve hře:

1. Krajské volby jsou podle mínění lidí důležité a jejich důležitost se od posledních voleb v roce 2008 nezměnila. Odpovídá tomu i shodná předpokládaná účast ve volbách, která v září 2008 a v září 2012 ve výzkumech STEM činila 48 %.

2. Specifická krajská témata a výkony krajského zastupitelstva o výsledku voleb rozhodují jen částečně, větší váhu má obecnější hodnocení politické situace. Jak před volbami v roce 2008, tak i v současnosti většina obyvatel hodnotila výkony hejtmanů, rady a zastupitelstva kladně.

3. Pozorujeme častou tendenci v nadcházejících volbách „vyvažovat“ výsledek voleb předcházejících. Vítězství ČSSD 2002 vyvážily „modré“ kraje v roce 2004, vítězství ODS 2006 vyvážila záplava krajů „oranžových“ v roce 2008.

4. Tak jako i jinde v západním světě, nejpočetnější skupinu účastníků voleb tvoří váhavý, nestálý, „volatilní“ volič, který se mnohdy rozhoduje až na poslední chvíli, a to na základě mělkých pohnutek. Výjimkou bývají tzv. „protestní hlasy“, které jsou pevné a rozhodné. Klíčem k výsledku se stává to, kdo je naštvanější, komu stojí za to k volbám jít a kdo nakonec zůstane doma.

Jak tyto poznatky vztáhnout k současné situaci?

Především je třeba vzít v úvahu to, že i když lidé na politiku dosud nerezignovali, těžko se v ní orientují a těžko nacházejí témata a osobnosti, se kterými by se hlouběji ztotožňovali. Václav Havel pro tuto situaci kdysi použil termín „rozbředlost naší politiky“. Situace se v tomto ohledu zhoršuje a stává se rozbředlejší a rozbředlejší.

Tak jak se snižuje intenzita politických postojů a pocit politické sounáležitosti, tvoří se konečný volební výsledek stále více souhrou okolností a těkavých emocí.

Před posledními krajskými volbami jsme po řadu měsíců sledovali silný protestní náboj, který si lidé spojovali s poplatky ve zdravotnictví, přesněji s nehorázným podceněním dialogu s veřejností ohledně zamýšlené zdravotnické reformy. Bezprecedentní plošné vítězství ČSSD bylo ve výzkumech STEM patrné dlouho dopředu v deseti krajích a jen ve třech krajích její postavení mohla ohrozit ODS. Celkový náskok ČSSD nad ODS mezi pravděpodobnými voliči byl v září 2008 osm procentních bodů.

Dnes činí podle STEM náskok ČSSD téměř 12 procentních bodů. Znamená to, že sociální demokracie má vítězství zcela jisté?

Může se opřít o celkem pozitivní hodnocení svých hejtmanů, ale ODS obdobná situace v minulých krajských volbách příliš nepomohla.

Může se opřít o negativní mínění veřejnosti o výkonech a schopnostech Nečasovy vlády. Sociálnědemokratické recepty na řešení ekonomických potíží jsou ale mnohými přijímány s rozpaky, čemuž odpovídá to, že ve stranických preferencích ČSSD nedokáže výrazněji těžit z chyb a slabin vládních stran.

Bude v takové situaci dnes vyjadřovaná podpora ČSSD vyztužena dostatečným protestním nábojem, aby dovedla příznivce sociální demokracie k volbám? Nebude z protestních hlasů těžit spíše KSČM?

Budou strany krajské opozice, zvláště nová krajská koaliční hnutí, schopny v posledních dnech kampaně mobilizovat k mocenské změně?

Na rozdíl od roku 2008 neumíme ani dva týdny před volbami na tyto otázky odpovědět jasně. Právě nezakotvenost voličů může přivodit změny na poslední chvíli a vytvořit volební překvapení. Těkavost současné situace mohou ostatně naznačovat i odlišné výsledky dvou probíhajících sérií krajských výzkumů Českého rozhlasu a České televize.

Jednu předpověď však dát lze. Nenastane-li v samotné koncovce kampaně zásadní problém u ČSSD a zázračné prozření u ostatních subjektů, zdá se, že sociální demokracie svou dominantní pozici v krajích obhájí. V mandátech jí pomůže systém přepočtů hlasů. Pokud oslabí ve třech nebo i pěti krajích, nebude to znamenat podstatnou změnu jako v roce 2008. Výsledky nových krajských seskupení budou oproti tomu signálem, jak neuspokojivé je postavení zavedených stran napříč spektrem.

Pro Insider Jan Hartl,

sociolog, ředitel STEM – Středisko empirických výzkumů

 

 

Právě se děje

před 23 minutami

Babiš musel kvůli zdravotním problémům zrušit účast na konferenci v Bratislavě

Premiér Andre Babiš (ANO) musel kvůli zvýšenému krevnímu tlaku v úterý podstoupit zdravotní prohlídku, píše server Novinky.cz. Ruší tak svou účast na mezinárodní bezpečnostní konference Globsec v Bratislavě, zastoupí ho místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

"Musel jsem navštívit lékaře kvůli zdravotní indispozici s nečekaně zvýšeným tlakem," vysvětlil Babiš pro Právo.

Zrušena bude také jeho účast na plánovaném jednání předsedů vlád takzvaného slavkovského formátu, tedy Česka, Slovenska a Rakouska, které bylo plánováno na okraj úterní konference.

před 25 minutami

Česko požádalo Soudní dvůr EU, aby Polsku udělil pokutu za těžbu v dole Turów

Česko požádalo Soudní dvůr EU, aby Polsku udělil pokutu pět milionů eur za každý den těžby uhlí v dole Turów. Soud to uvedl na Twitteru.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Rusku by mělo vzniknout podnikatelské centrum k podpoře českých firem

V Rusku by mělo vzniknout podnikatelské centrum jako pilotní projekt záměru dlouhodobého posílení kapacity podpory pro české firmy. Pracovat by měl v úzké spolupráci se zastupitelským úřadem. Uvedla to mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová, dříve o možném vzniku centra informoval server iHNED.cz. Ministerstvo by podle webu mělo zřízení centra podpořit, provozovaly by jej ale samy podnikatelské svazy. Podle úřadu je hlavní výhodou kromě odstupu od politické roviny také znalost místního podnikatelského prostředí a sdílení kontaktů.

Vztahy s Ruskem ochladly po diplomatické roztržce, kterou vyvolalo zjištění českých vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb.

Podle iHNED.cz chce úřad už v červnu vypsat dotaci 200 000 eur (přes pět milionů korun). Centrum by mohlo začít fungovat na podzim.

Zdroj: ČTK
Další zprávy