Objev dne - Aleš Hušák sice píše knihu o pádu Sazky, ale už nebude první, kdo dramatický krach loterijního gigantu vylíčí do nejmenších detailů.
ČSTV, někdejší největší akcionář firmy, podává na Hušáka žalobu, v níž požaduje necelou miliardu korun a omluvu k tomu. Čtyřiačtyřicet stran žaloby (k nim připočtěte 144 příloh různých dokumentů) je dosud nejobsáhlejším popisem největšího krachu posledních let v tuzemské ekonomice.
Pravda, žádná literatura to není. Advokátní kancelář Rozehnal a partneři popisuje výhradně právnickým jazykem, jak Hušák v Sazce vládl. Z pohledu někdejšího generálního ředitele přináší informace určitě subjektivní. Nakolik jsou pravdivé a zda to bude stačit k odsouzení Aleše Hušáka, bude muset rozhodnout až soud.
Insider má text žaloby k dispozici. Nový šéf ČSTV Miroslav Jansta ji zveřejní v pondělí.
„Nemám ten text, o kterém mluvíte, k dispozici, takže se k němu nemohu vyjadřovat,“ komentoval Aleš Hušák fakt, že po něm ČSTV žádá skoro miliardu. „Ale osvědčuji, že při řízení Sazky jsem se vždy držel zákona, stanov společnosti a rozhodnutí valné hromady,“ dodal Hušák.
Rozehnalovi právníci v žalobě Hušákovi spočítali do koruny všechno.
Například plat – Hušákova hrubá mzda bez odměn a dalších výhod postupně stoupala až k 50 milionům ročně. Dále dvě sekretářky a stejný počet osobních kuchařů. Nebo prebendy pro jeho spolupracovníky – třeba Roman Ječmínek, nejprve Hušákův nejbližší spojenec a později v klíčovém okamžiku pádu Sazky jeho Jidáš, si vydělal 93,8 milionu za sedm let ve firmě). Právníci se podivují i nad nákupy nemovitostí – třeba zámku Rabštejn za 18 milionů nebo kláštera a přilehlých pozemků za 45 milionů (proto je mezi přílohami žaloby i kupní smlouva mezi Hušákovou Sazkou a římskokatolickou farností Manětín).
Za pronájmy soukromého letadla Hušák podle zjištění Rozehnalových právníků utratil na účet Sazky v roce 2009 přes devět milionů korun, o rok později už přes 10 milionů (z toho necelé dva miliony na přepravu na jeho sídlo na Menorce. To však Hušák vždy popíral, trval na tom, že lety do své vily na Menorce, kde dnes sází Chardonnay a sbírá síly na další výzvy, si platil sám. Když s ním Insider o stejné věci hovořil nyní, jen se hlasitě rozesmál.
Žaloba vypočítává také mnohamilionové výdělky, kterými Hušák zásoboval poradenské firmy. 111 milionů utratil pro poradce v případu nakonec neuskutečněného převzetí ukrajinské národní loterie, 18,3 milionu mu účtovala maďarská firma GODREY& CO. KFT za prozkoumání, jak prodává vstupenky na fotbal UEFA (v době, kdy Sazka rozjížděla svůj systém prodeje lístků Sazkaticket).
Především mu ale žaloba dává za vinu stavbu obří Sazka areny, která Hušákův životní úděl stáhla ke dnu. Aby ne, když se výstavba nakonec prodražila na devět miliard korun.
Přesně řečeno ČSTV nyní žaluje Aleše Hušáka o dvě částky (zvlášť o 951.480.000 korun a o 2.000.000 korun) a o omluvu kvůli ochraně dobré pověsti právnické osoby.
„Žalovaný 15 let řídil společnost Sazka tak, že žádný z akcionářů, tj. ani žalobce, ani nikdo z ostatních členů managementu, neměl reálnou možnost ovlivnit rozhodování o stavu a řízení společnosti,“ stojí v textu.
Pikantní je, že se právníci opírají třeba o Hušákův citát, kterým původně dokládal, jak dokázal postavit nejmodernější halu ve střední Evropě v rekordně krátké době. Jeho slova, že „horizontální způsob řízení je výmyslem akademických poslucháren, nejúčinnějším nástrojem řízení je diktatura, občas zjemnělá metodou cukru a biče“, posloužila jako jeden z argumentů pro tvrzení, že Hušák je hlavním viníkem příběhu o ztracených miliardách na sport.
Mimochodem: legendární cedule s Hušákovým výrokem dodnes visí v O2 areně a její text je přílohou č. 10 zmiňované žaloby.
ČSTV jde s žalobou do rizika, že neuspěje. Najít něco na Hušáka, aby ho bylo možné „dostat do tepláků“, se pokoušel už tým insolvenčního správce Sazky Josefa Cupky. Nenašel nic. „Bohužel,“ řekl Cupka bez alibistického skrývání toho, na čí stojí straně.
Také v tomto případě Rozehnalovi právníci při pátrání po Hušákových stopách využili Cupkovy výpomoci, ale z toho, co je v žalobě vypočítáno, se zdá, že neobjevili žádný zásadní a hlavně nový důkaz. „Našli jsme spoustu nestandardních záležitostí, nadhodnocených smluv, podivných událostí, ale všechno bylo v souladu s rozhodnutím představenstva a nic nenasvědčovalo tomu, že by Aleš Hušák jednal za zády a bez posvěcení akcionářů,“ konstatoval Cupka po téměř ročním pátrání v sejfech Sazky a na dalších místech, kudy vedly Hušákovy manažerské stopy.
Proč svůj krok nové ČSTV podniká, je ale zřejmé. Ještě když Sazka fungovala, přitékaly do jeho pokladny mezi roky 2003 a 2007 částky od 478 milionů do 690 milionů korun ročně. Hodnota podílu ČSTV v Sazce byla odhadnuta nejméně na dvě miliardy korun. Po krachu firmy prodalo sdružení své akcie za 1 Kč (slovy: jednu korunu).
Zdeněk John
