Glosa: Kde jsou čísla, pane Draghi?

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
2. 10. 2014 17:28
Z výsledků měnového jednání ECB zůstal rozpačitý dojem.
Foto: Tomáš Kunc

Glosa – Mario Draghi, šéf Evropské centrální banky (ECB), zabrnkal včera novinářům, investorům i blogerům sledujícím v Neapoli výsledky měnového jednání ECB na nervy. Ani tisková zpráva ani navazující tisková konference nenabídly nová čísla, zejména ne to hlavní, kolik je ochotna centrální banka do evropské ekonomiky napumpovat.

Navíc zveřejnění technických podrobností k samotnému způsobu nákupu dluhopisů a aktiv si ponechala ECB až po tiskové konferenci, takže dotazy k nim nemohly padnout. Nutno říci, že ani tam hledaná čísla nebyla. Zkrátka velmi neobvyklý průběh.

Abychom byli spravedliví, jsou zde dva až tři významné závěry. ECB v každém případě začne s programy nákupu zajištěných dluhopisů a aktiv již tento měsíc. Bilance Evropské centrální banky tedy může opět růst (viz graf) a to budou peníze, které mohou vplout do ekonomiky eurozóny. Pro Řecko a Kypr je pak dobrou zprávou, že se s nimi v tomto procesu počítá.

Nicméně tím, že nebyly uvedeny konkrétní sumy a jejich časový sled, zůstal dojem z ECB rozpačitý. Dokonce se může zdát, že ECB je na konci svých možností. Nelze totiž vyvrátit pochybnosti, že nástroje, které ECB používá, na takový cíl nestačí. Např. trh cenných papírů zajištěných aktivy (ABS) je velmi nelikvidní a docela malý. Jak se tedy např. tímto kanálem mohou peníze dostat do ekonomiky?

A zůstávají ještě další „traumata“, která komplikují účinnost kroků ECB, např.:

  • trvá rozpor mezi tlakem ECB na komerční banky, aby více půjčovaly, a současným utahováním regulatorních šroubů, když je vyžadováno udržení kvality bankovních rozvah
  • nákupy státních dluhopisů nepřicházejí v úvahu, narážejí na odpor Německa (legislativně nepřípustné)
  • zůstává zatím jen volání po nutných strukturálních změnách v evropských ekonomikách, vůle vlád je slabá
  • jsou zde obecné pochybnosti o tom, zda nástroje, které zafungovaly v USA a snad zafungují v Japonsku, mohou být účinné v ekonomicky nehomogenní osmnáctce evropských zemí platících eurem.Nabízí se tak závěr, že postup ECB není bez určitých rysů „zoufalství“. Je totiž ještě jeden málo příznivý faktor. V Evropě si podniky většinou půjčují u bank (až z 80%). Pokusy o zlepšení jejich přístupu k financím tím, že se sníží výnosy na dluhopisovém trhu, což bývá podstatný cíl všech kvantitativních uvolňování, se v Evropě mohou minout účinkem.

    V každém případě v příštích létech budeme moci ověřit v praxi, zda tyto úvahy a obavy byly zbytečné.

    Petr Hlinomaz

 
 

Právě se děje

Další zprávy