Byznys - Pracovní produktivita poklesla loni nejvíce v Česku, Lucembursku a Maďarsku. Údaje Evropské komise vysvětlují loňský pokles tuzemské ekonomiky a varují před tím, že bude pokračovat.

Obrat ve Španělsku a Řecku

Jedině zvýšením produktivity může Evropa překonat důsledky finanční krize, resp. svůj dosavadní život nad poměry. Tento úkol se daří podle studie "Evropská ekonomická předpověď – zima 2013" plnit všem zemím, které se v letech 2008 a 2009 propadly nejhlouběji. Nejrychleji loni vyrostla výkonnost pracovníků ve Španělsku, Bulharsku, Lotyšsku a Řecku.

Tyto země spolu s Irskem nastavily na pracovním trhu nejtvrdší režim. Propouštěly zaměstnance v nejméně výkonných provozech, a připustily tak zvýšení nezaměstnanosti o víc než deset procent.

Španělskému vzoru se blíží i další země, včetně Dánska, Portugalska a Kypru.

Recept bohatých

Opačný přístup vyznávají bohaté země se silným sociálním státem. Německo během krize zvýšilo zaměstnanost o tři procenta a připustilo tak, že produktivita v uplynulých pěti letech stagnovala. Ekonomice však pomohla vyšší zaměstnanost stejně jako produktivita.

Stejně postupovali a jen o něco horší výsledek zaznamenali Rakušané, Belgičané, Britové a Finové. Ještě úspěšnější bylo Švédsko, vedle Polska jediná země, která dokázala v uplynulých pěti letech zvýšit zároveň produktivitu i zaměstnanost.

Některé země riskují zvýšenou ochranou pracovních míst stejné problémy, do jakých se dostalo Španělsko a další středomořské země. Typickým příkladem jsou Maďaři, které nechuť propouštět loni přivedla k nejhlubšímu propadu produktivity v Evropě. Obdobné potíže budou muset řešit Lucemburčané, Italové a Slovinci.

Sázka nevyšla

Česko se loni nejvíc přiblížilo k maďarskému vzoru. Pokles produktivity o 1,3 procenta patřil k největším, protože se během roku ve větší míře nepropouštělo.

Tuzemská bilance je přesto něčím speciální. Evropská unie se dělí na dvě poloviny. Dvanáct zemí vsadilo od počátku krize na růst produktivity i za cenu propouštění a tuto drsnou strategii potvrdily i v minulém roce. Po letech váhání se k nim přidalo Řecko, kde se začalo ve větší míře propouštět teprve loni.

Čtrnáct států chce udržet zaměstnanost i s tím rizikem, že se produktivita sníží. Loni se ukázalo, že si to stále ještě mohou dovolit.

Česko zůstalo někde mezi těmito dvěma kategoriemi. Jako exportní země vsadilo na vyšší produktivitu, a právě z toho důvodu připustilo v prvních krizových letech relativně velké propouštění. Loni se tato strategie zadrhla, jak svědčí významný pokles produktivity.

Chvíle rozhodnutí

Nižší produktivitu přitom nezpůsobilo zvýšení mezd. „Konkurenceschopnost měřená náklady na pracovní sílu se v roce 2012 snižovala, protože při současném ekonomickém zpomalení měli zaměstnavatelé sklony omezovat výkony,“ vysvětlují experti Evropské komise. Firmy tedy neztratily naději na blízké oživení v Německu a snaží se zachovat stávající pracovní místa.

Až optimismus ztratí, může nastat druhé kolo propouštění. „Pokud se oživení zpozdí a nálada se změní, nezaměstnanost poroste rychleji, než se čekalo,“ potvrzuje studie Evropské komise.

Prozatím experti předvídají, že podíl lidí bez práce letos vzroste o 0,6 procenta.

Petr Holub