Za kulisy událostí - Českým detektivům významně pomáhají při odhalování korupce a organizovaného zločinu odposlechy telefonních hovorů podezřelých. Mnohahodinové nahrávky však policistům zároveň přidělávají starosti - zdržuje je jejich poslech a přepisování.
"Se sluchátky na uších procházíme objemné záznamy, jejichž podstatná část ani s případem nesouvisí. Kvůli dvouminutovému dialogu důležitému pro naši kauzu tak musím poslouchat hodinové hovory třeba o kadeřníkovi nebo rybolovu," říká jeden z detektivů celorepublikového útvaru.
Policejní špičky však zatím marně řeší, jak svým nejlepším důstojníkům ulevit. Přitom na sousedním Slovensku si poradili už v 90. letech: tamní detektivové dostávají přepisy na stůl hotové od kolegů ze speciálního odposlechového týmu. Nemusí tedy záznamy poslouchat, stačí si jen klíčové pasáže najít v textu na papíře.
“Tento specializovaný útvar plní úlohy policie v souvislosti s informačně-technickými prostředky od vzniku samostatného Slovenska,” potvrdil mluvčí slovenské policie Michal Slivka.
Nahrávky tak přepisuje přímo policista, který je opatřil v terénu. A ručí za to, že se k materiálu nedostane nepovolaná osoba.
V Česku zatím k podobnému kroku nedošlo. Hlavním argumentem je nedostatek policistů v Útvaru zvláštních činností, který odposlechy technicky zajišťuje a kompletní pořízené audiozáznamy pak předává vyšetřovatelům příslušné jednotky.
Šlachta: Víme o tom
Že by “slovenský model” policistům v mnohém ulehčil práci, souhlasí ředitel protimafiánského útvaru Robert Šlachta. “O tom, jak to dělají na Slovensku, víme. Má to samozřejmě své výhody,” řekl Šlachta pro deník Insider.
Zda by chtěl, aby se stejný způsob práce s odposlechy zavedl i u nás, však neřekl. “To nejsou věci, které bych chtěl veřejně komentovat,” dodal Šlachta.
Mezi policisty, s nimiž deník Insider o problematice hovořil, jsou však i odpůrci slovenského modelu. Například bývalý příslušník odposlechového týmu tvrdí, že přepisy nahrávek jsou zbytečné. Čte si je jen policista a státní zástupce a soud pak už nezajímají.
"Důkazem je audiozáznam, a nikoliv text. Navíc často je důležitá třeba i intonace, nebo pauzy ve větách a další věci, které přepsat nejdou," popisuje expolicista. A do bývalých kolegů si ještě rýpne - někteří jsou prý líní, proto nechtějí záznamy poslouchat.
Hledá se technologie
Podle náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho se práce s odposlechy v policii řeší více, než se zdá. “V období 2010-2012 probíhal pod záštitou ministerstva vnitra bezpečnostní výzkum, který se této oblasti dotýkal,” tvrdí Laube.
Jenže od té doby projekt stojí. A že toto téma není na prezidiu prioritou, potvrdil i policejní prezident Tomáš Tuhý. “Aktuálně jsme tuto změnu neprojednávali,” napsal Tuhý pro Insider.
Podle náměstka Laubeho se do změny stávajícího systému nevyplatí investovat do doby, než přijde "odpovídající technologické řešení". Jinými slovy: policie nejde cestou najímání písařů do odposlechového týmu, ale hledá technologii, která by audiozáznamy automaticky převedla do psaného textu. "Takový postup a technologie ale musí uznávat soudy," upozornil Laube.
Neexistuje speciální program
Specializovaný software podle Laubeho zatím neexistuje. “Policie nemůže toto téma řešit po částech, ale jako komplexní řešení z důvodu efektivity vynaložených prostředků. Máme za to, že takové technologické řešení dosud neexistuje. Proto zatím postupujeme tak, jak postupujeme. Naše přepisy jsou využitelné a uznávané u soudu," podotkl policejní náměstek.
Odposlechová nahrávka má tu nevýhodu, že je na automatický přepis nekvalitní. "Technicky to možné je, ale kvalita doslovného přepisu zvukového záznamu závisí na mnoha faktorech, zejména na kvalitě a obsahu nahrávky. Obecně jsou však softwarové systémy na převod mluveného slova do písemné podoby zaměřené na přímé diktování,” řekla Insideru Tereza Prosková ze společnosti Newton Technologies, která dodává řešení na přepis mluveného slova tuzemským soudům.
Karel Hrubeš
