reklama
 
 

Dvě střídání vlád smetla stovky nejvyšších úředníků

18. 3. 2014 20:49
Výměny úředníků by měl v budoucnu ztížit služební zákon, který by vládní koalice měla během několika týdnů dopsat, aby mohl platit od začátku příštího roku

Za kulisy událostí - Ve výměnách nejvyšších úředníků už nová vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) překonala kabinet Jiřího Rusnoka. Od svého nástupu na konci ledna stihli ministři změnit obsazení více než sto padesáti funkcí náměstků a ředitelů svých resortů. Předchozí vláda přeobsadila zhruba o dvacet míst méně. Na rozdíl od té současné však nezískala důvěru sněmovny.

Během pouhého tři čtvrtě roku tak v nejvyšších patrech ministerstev došlo k téměř třem stovkám výměn. „Personální situace v některých resortech prostě byla neutěšená,“ hájí personální kroky členů současné vlády ministr Jiří Dienstbier (ČSSD).

Nejmenší šance udržet si své místo při příchodu nového ministra mají tradičně jejich náměstci. Logicky – jde většinou o politiky nominované ministrovou partají nebo některým z koaličních partnerů. Po nástupu Sobotkovy vlády se tak muselo poroučet více než devadesát procent náměstků.

Jsou však i výjimky, zůstal například občanský demokrat Michal Zaorálek. Na ministerstvu školství má coby náměstek na starosti řízení operačních programů. „V minulosti se tam střídalo hodně náměstků a ředitelů. Aby se zachovala kontinuita, ponechal jsem pana Zaorálka ve funkci,“ říká ministr Marcel Chládek (ČSSD).

Možná už naposledy

Současný kabinet Bohuslava Sobotky je přitom dost možná historicky posledním, který v duchu zaběhnuté zvyklosti při svém nástupu ve velké míře vymění státní úředníky.

Právě koalice sociálních demokratů, KDU-ČSL a hnutí ANO se zavázala co nejrychleji schválit a uvést v činnost služební zákon. Ten, pokud se jeho současná verze na poslední chvíli nějak zásadně nezmění, do budoucna českou státní správu do značné míry ochrání před přílišným vlivem politiků.

Přeobsazování míst náměstků, šéfů sekcí či odborů a mnoha dalších úřednických pozic je zavedenou praxí české politiky. A zdaleka se to netýká jen předávání moci mezi levicí a pravicí. Stovky úředníků přišly o práci i v letech 2010 a 2011, kdy po intermezzu Fischerovy úřednické vlády opět do funkce premiéra nastoupil předseda občanských demokratů.

Zákon je téměř hotový

„Stabilita státní správy je jedním z důvodů zavedení služebního zákona,“ říká ministr a šéf Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier. Zákon by podle něj měl být sepsán v řádu několika týdnů. „Chtěli bychom, aby částečně fungoval od 1. července, ale tam máme vůli několik měsíců,“ vysvětluje Dienstbier. Klíčovým datem bude 1. leden 2015, kdy by již měl být zákon o státní službě účinný celý.

Účinnost zákona je důležitý termín – Česko totiž služební zákon schválilo kvůli vstupu do Evropské unie již v roce 2002. Ale přestože platil, státní správa se podle něj nikdy neřídila. Politické reprezentace totiž opakovaně posouvaly jeho účinnost. A s tím už došla trpělivost také Evropské komisi, která si od kvalitních úředníků slibuje mimo jiné správné čerpání evropských peněz.

Ani začátek příštího roku však ještě nebude momentem, kdy by se státní správa odpolitizovala. „Jakmile zákon vstoupí v účinnost, začne proces instalování nových nejvyšších úřednických funkcí,“ vysvětluje Radim Bureš z organizace Transparency International, který se služebním zákonem dlouhodobě zabývá.

Nad všemi úředníky bude nově stát generální ředitel státní služby – obtížně odvolatelný superúředník –, který následně s ministry vybere státní tajemníky. „Do dvou nebo tří let by pak mělo dojít k opakování výběrových řízení dalších vedoucích pracovníků,“ popisuje Bureš. Tato fáze by měla být pro politiky poslední velkou šancí do složení úřadů promluvit – záleží například na tom, jak obsadí výběrové komise.

Další vláda, za předpokladu, že současná dokončí celé čtyřleté funkční období, by ale pak už měla od svých předchůdců převzít státní správu zcela novým způsobem. „Přijde ke stabilizované personální struktuře a bude mít velmi malou šanci ji nějak výrazně měnit,“ věří Bureš.

Všechny zákon neochrání

Některé vrcholné pozice na ministerstvech však neochrání ani nový služební zákon. Kromě politicky nominovaných náměstků se výměny téměř jistě dočkají i nejbližší spolupracovníci ministrů. „Je potřeba rozlišovat, co je státní služba a co je politická část ministerstev. Tam by ta výměna mohla proběhnout podle úplně stejných pravidel jako dosud,“ říká ministr Dienstbier.

Jde například o šéfy ministerského kabinetu či tiskové mluvčí. „To jsou lidé, se kterými jste v každodenním kontaktu,“ říká ministr školství Marcel Chládek. „Pro mě by bylo vůbec nejlepší, kdybych si jako ministr, který přichází na úřad, mohl vybrat jen tyto nejbližší spolupracovníky. A přebíral bych resort ve stavu, kdy vše funguje, připravují se podklady a já bych nemusel nic měnit. Životnost ministra není dlouhá a mně by to výrazně ulehčilo práci,“ tvrdí sociálnědemokratický ministr. Po svém nástupu na konci ledna prý vyměnil lidi jen tam, kde „pochyboval o kvalitě odvedené práce“.

Podobně to podle Dienstbiera bylo i v jiných resortech. Jenže při sečtení změn na postech náměstků a ředitelů sekcí či odborů nový kabinet již překonal číslo sto padesát. Což je v kombinaci se sto třiceti výměnami, které stihla za půl roku udělat předchozí prezidentská vláda, pro státní správu značný zásah.

„Největší hodnota služebního zákona je v tom, že za nějaký čas vytvoří skupinu lidí, co jsou na ministerstvech dlouho, znají problematiku a procesy, nemusejí se znova a znova učit,“ říká Bureš.

Podle expremiéra a šéfa Sobotkových poradců Vladimíra Špidly navíc Česko není tak velké, aby mohlo mít několik úřednických elit. „Má vybudovat jednu velmi kvalifikovanou. Nemůžete dělat čistku vždy, když se změní vláda,“ říká Špidla.

Aleš Měřička

autor: Aktuálně.cz | 18. 3. 2014 20:49

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama