Inside Sport - Má pověst jakéhosi Ivana Horníka. Jeho revírem ovšem není česká „kapřík-liga“, formát tohoto chlapíka se pohybuje na úrovni špičky světového sportu. Victor Conte „necinkal“ zápasy, zato stál za laboratoří BALCO, která připravila nezjistitelný steroid THG. A touhle látkou zásobovala například šampionku Marion Jonesovou nebo jejího životního partnera, taktéž sprintera Tima Montgomeryho.
Skandál BALCO prasknul na základě udání, za nímž stála atletická konkurence. Jmenovaní atleti pak byli potrestáni za doping, aniž by kdy měli pozitivní dopingový nález. Conte je totiž „prásknul“...
A právě tento Victor Conte se nyní nechal slyšet, že zhruba 60 procent sportovců, kteří se právě účastní OH 2012, podle něj užívá doping. Ovšem v přípravném období. A proto jsou podle něj kontroly přímo v průběhu soutěží irelevantní.
„Je to absolutní žvást člověka, který má sám spoustu másla na hlavě,“ hájí funkčnost mašinérie, jejíž je součástí, Jan Chlumský, šéf exekutivy Antidopingového výboru ČR.
„Ta slova uráží všechny čestné sportovce, kteří se her účastní. K čemu by byl doping třeba lukostřelcům? Ano, při vzpírání nebo silových atletických disciplínách od komentátorů často slýcháme, že ten či onen už za sebou má dopingový trest. Dopovat se dá jistě ve všech sportech, ale v řadě z nich je technicko-taktická stránka natolik dominantní, že u nich doping vůbec nemá smysl,“ říká Chlumský.
Nebere Conteho prohlášení, že 6000 testů provedených v Londýně je jen propaganda, protože sportovci dopují v přípravném období. Hodně údivu vzbudil například zlatý výkon běloruské koulařky Nadzeyi Ostapčukové, která se údajně celou sezonu připravovala kdesi v ústraní...
„Tohle taky může plácat jen člověk, který vůbec nezná systém. I ta koulařka je dozajista součástí skupiny špičkových sportovců, která je zapojena do programu, v jehož rámci musí mít antidopingová agentura WADA po 365 dní v roce a 24 hodin denně přehled, kde se ti sportovci nacházejí,“ vysvětluje Chlumský.
Takový systém umožňuje namátkové „přepadové“ kontroly. „Pokud daný sportovec na určeném místě není, naskakuje mu trestná čárka. A jak je posbírá tři, dostává automaticky roční distanc,“ říká Chlumský. „Je fakt, že netuším, jak často se antidopingoví komisaři vydávají třeba někam na Sibiř...“
Chlumským popsaný postup je mimochodem čím dál častěji a hlasitěji kritizován samotnými sportovci. Jen si zkuste sami představit, že musíte permanentně, v předstihu a do detailu stále hlásit aktuální místo, kde se zrovna pohybujete. A hlídat naprosto všechno, co konzumujete.
Své by o tom mohl vyprávět i čerstvě bronzový kajakář Jan Štěrba, který se do Londýna na OH málem nedostal kvůli pozitivnímu dopingovému nálezu z letošního května. V potravinovém doplňku požil látku beta-methylfenylethylamin - prý netušil, že jde o nepovolenou substanci. Vystavenou stopku zrušila jen pár dní před olympijským závodem Arbitrážní komise Mezinárodní kanoistické federace...
A naopak: provedený odběr vzorku s negativním nálezem ještě nemusí znamenat, že si sportovec nějakou zakázanou látkou nepomáhá. Viz právě případ BALCO s jeho umělým steroidem, který byl při tehdejších znalostech WADA neodhalitelný. Však mu také přezdívali „clear“. Kdo ho použil, dopoval, ale při kontrole byl prostě čistý.
A výzkum farmaceutického průmyslu má před „lovci hříšníků“ logicky stále náskok.
Potvrzuje to i pozoruhodný případ běloruského kladiváře Ivana Tichona. Toho totiž nyní v Londýně nepustili do kvalifikace z toho důvodu, že díky novým metodám testování byly objeveny závadné látky v kladivářových vzorcích odebraných na OH 2004 a MS 2005.
Na co dalšího se asi při zpětném pohledu ještě přijde? Za pár let se možná dozvíme, zdali je dnes k pravdě blíž stanovisko českého experta Chlumského, nebo temná slova dopingového démona Conteho.
