Zahraničí – Když město Detroit požádalo o ochranu před věřiteli a o vstup do režimu bankrotu, bylo i nebylo to překvapení. O zhoršujícím se stavu městských financí se vědělo léta, přesto se tento krok očekával později. V každém případě to s sebou přineslo otázky, které je dobré položit a zodpovědět.
Proč právě Detroit?
Odpovědí je finanční krize a následný kolaps automobilek. Detroitská velká automobilová trojka – Ford, Chrysler a General Motors – se dostala do potíží a brzy bylo město plné nezaměstnaných. Na hranici bankrotu pak nepřivedly Detroit megalomanské plány a projekty, ale závazky z podnikových penzijních plánů při výpadku příjmů.
Kdo přijde po Detroitu?
Hovoří se o několika dalších případných „kandidátech“, třeba: Oakland, sanfranciská oblast Bay Area, Filadelfie nebo Chicago. I tato města trpí zhoršením ekonomických podmínek a velkým zadlužením. A i ona, podobně jako Detroit, provedla rozpočtové škrty a zvedla lokální daně (např. na nemovitostech), aby čelila výpadku příjmů. Právě z tohoto úhlu se posuzuje, zda některé z těchto měst zbankrotuje. Kritériem nemusí být totiž konkrétní výše dluhu k celkovému rozpočtu, ale vlastní rozhodnutí raději „obětovat“ věřitele a nezatěžovat stále více obyvatelstvo vysokými daněmi.
Je to začátek krize komunálních dluhopisů v USA?
Patrně ne. Všechny případy, Detroit nevyjímaje, jsou ojedinělé a svým způsobem specifické. Nelze vysledovat, že by šlo o nějaké širší systémové příčiny, které by hrozily kolapsem většího počtu komunálních rozpočtů. Proto i přes bezprostřední negativní odezvu trhu komunálních dluhopisů na Detroit (růst výnosů) v průměru investoři reagují více na to, co učiní americká centrální banka (viz graf č. 1).
Jak jsou na tom obce v Česku?
Ministerstvo financí pravidelně sleduje a zveřejňuje celkový objem komunálních dluhů. Ty více či méně stále rostou a například v roce 2012 se meziročně zvedly o více jak devět procent (viz graf č. 2).
Z minulosti se jistě vybaví některé případy typu Rokytnice nad Jizerou (neadekvátní zadlužení kvůli výstavbě městského centra). Čas od času lze narazit na další potenciální jména, a to hlavně menších obcí, které vykazují podmínky bankrotu (Měňany, Prameny, Rybnice a Bublava). Nezpochybnitelnou skutečností pak je, že největší podíl na celkovém dluhu samospráv mají velká města jako Praha, Brno a Plzeň (ne však v rozsahu nějakého bankrotu). Pojem bankrotu se zatím ve sféře komunálních financí používá spíše spekulativně a zaznívá nezřídka z úst opozice.
Je tu ale jiný varovně vztyčený prst. Jestliže Detroit přivedla do záhuby (velkou měrou) jednostranná orientace na automobilový průmysl, jak by to asi dopadlo s Českou republikou, kdyby tuzemský automobilový sektor také zkrachoval…
Petr Hlinomaz
