Den D pro ECB?

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
3. 9. 2014 19:51
Mario Draghi, šéf Evropské centrální banky, v posledních týdnech vystupňoval svou rétoriku, a to do té míry, že je srovnatelná s převratným výrokem z června 2012.
Foto: Tomáš Kunc

Komentář - Mohl by to být velký a dramatický den nejen pro Evropskou centrální banku (ECB). Bude podstatné, do jaké míry bude výsledek jejího dnešního jednání odpovídat vyhrocené rétorice předchozích dnů, nebo zda s ní naopak bude v kontrastu a vše zůstane při starém.

Očekávání, jak dopadne toto jednání, je totiž poznamenáno dvěma výjimečnými okolnostmi:

1) Mario Draghi, šéf Evropské centrální banky, v posledních týdnech vystupňoval svou rétoriku, a to do té míry, že je srovnatelná s převratným výrokem z června 2012. Tehdy obhajoval existenci eura před vlnou skepse a hrozeb rozpadu eurozóny uprostřed dluhové krize slovy, že v rámci svěřeného mandátu “je ECB připravena učinit cokoli k záchraně eura.”

Nyní podobnými slovy brání ekonomiku eurozóny. Deklaruje nejen připravenost svého úřadu, ale volá po nutnosti koordinace měnové politiky centrální i politiky fiskální evropských vlád a chce pustit do evropské ekonomiky větší množství peněz.

Důvody jsou markantní. Jestliže Dragiho slova rezonovala před deseti dny na výročním setkání finančníků v americkém Jackson Hole, které bylo věnováno pracovnímu trhu, pak právě nezaměstnanost může být ilustrací horšího vývoje eurozóny v porovnání s USA, viz první graf.

Zatímco USA po začátku finanční krize (přelom roku 2007 a 2008) nastoupily masivní cestu tištění peněz a podpory ekonomiky a podařilo se jim zastavit v roce růst nezaměstnanosti, opatrný přístup Evropy vedl k opakovanému růstu počtu nezaměstnaných prakticky až do dnešních dnů.

Chybu však nelze připisovat výhradně ECB. Svůj podíl zde má velmi konzervativní přístup evropských politiků k uvolnění rozpočtů, a to hlavně v Německu. A nepřispívají ani razantní a nepřirozené zásahy v energetické politice, které prodražují elektřinu podnikům i domácnostem.

2) Představy odborné obce o tom, co ECB ve čtvrtek učiní, jsou více nesourodé, než by se na první pohled zdálo. Průzkumy mezi analytiky naznačují, že roste počet těch, kteří připouštějí snížení sazeb centrální banky o další desetinu, tedy hlavní úrokovou sazbu na 0,05 % a sazbu na depozitech na -0,20 % (dosavadní vývoj nastavení sazeb viz druhý graf).

Prostor v posouvání sazeb je však minimální. To hlavní by mělo přijít v dalších krocích. Banka by měla konkretizovat postup, jak bude chtít do ekonomiky nalít další peníze.

Je třeba říci, že zůstává nezanedbatelné množství těch, kteří jsou skeptičtí. Tvrdí, že banka ještě počká. To by pro finanční trhy bylo zklamáním.

Petr Hlinomaz

 

 

Právě se děje

Další zprávy