Analýza - Ve druhém kole prezidentské volby získal Miloš Zeman nejlepší výsledky na území bývalé říšské župy Sudety a v obcích připojených za války k Bavorsku a Rakousku.
Potvrzují se tak nejen první povolební analýzy, ale také sdělení komentářů v zahraničních listech, podle nichž pomohlo Miloši Zemanovi na Hrad téma Benešových dekretů, jež rozehrál předtím v kampani.
Ve výše uvedených regionech bylo po válce na základě Benešových dekretů vyhnáno německé obyvatelstvo a nahrazeno českým a slovenským. Zeman na tomto území inkasoval o deset procent hlasů víc než ve zbytku České republiky.
Ve druhém kole získal vítěz voleb přes 40 procent hlasů celkem v 59 správních obvodech větších obcí. Z toho bylo plných 44 přímo v bývalých Sudetech nebo na jejich hranici.
Okolo celé republiky
Druhé kolo se výrazně lišilo od prvního dějství prezidentské volby. Přes třicet procent Zeman vybojoval v 53 obcích, z toho bylo jen 18 v bývalých Sudetech.
Z výsledků vyplývá, že vítězný kandidát získal převahu ve všech levicových regionech, byla však větší, pokud tyto regiony ležely v bývalém německém pohraničí. Přitom nezáleží, jestli šlo o oblasti ve Slezsku, severní či jižní Moravě, východních, severních, západních, anebo jižních Čechách.
Úplně nejlépe dopadl Zeman na Bruntálsku a Jesenicku, ve druhém kole mimořádně uspěl i v západočeských Poběžovicích a Tachově, vedle nich v severočeském Starém Městě pod Smrkem.
Mezi nejlepší šedesátku se ve druhém kole z „nesudetských“ regionů prosadila čtyři města z hornického okresu Karviná a šest středisek z Hané, kde dlouhodobě upadá zemědělství. Kromě toho Zeman uspěl ještě v Bystřici pod Pernštejnem, obci poznamenané těžbou uranu, v dalších třech obcích postižených úpadkem zemědělství (Nový Bydžov, Plánice, Bzenec) a v Bojkovicích na Zlínsku, kde má od svého založení v roce 1921 silnou pozici komunistická strana.
Případ Liberec
Krátký je také výčet bývalých sudetských oblastí, kde se Zeman ke čtyřicetiprocentnímu zisku ve druhém kole ani nepřiblížil.
Nejdůležitější je v tomto seznamu souměstí Liberec-Jablonec, kde dopadla pravice po Praze vůbec nejlépe a kde se musel Zeman ve druhém kole spokojit s 24 procenty nových hlasů. Ovšem v o deset kilometrů vzdáleném Hrádku nad Nisou už Zeman ve druhém kole dostal 39,6 procenta.
Kromě Liberce se od zbytku pohraničí odlišovala lázeňská města Karlovy Vary a Mariánské Lázně, spolu s nimi horská střediska v Orlických horách, Krkonoších, na Šumavě a do značné míry také v Krušných horách. Jejich výsledky ovšem posunuli i turisté, kteří v nich volili na voličský průkaz.
Dlouhodobý úpadek
Seznam výjimek z pravidla, že „Zemana volí Sudety“, ukazuje, že kromě skrytého nacionalismu ovlivňuje dlouhodobý postoj voličů z pohraničí také ekonomická otázka.
Většina regionů, odkud byli po válce vysídleni Němci, zažila hluboký ekonomický propad, ze kterého se už nevzpamatovala. Paradoxně právě tito voliči dodnes slyší na nacionální rétoriku.
Méně už minulost zajímá občany měst, jako je Liberec či Karlovy Vary, která po válce obnovila svou prosperitu.
Naopak Karvinsko a Haná, kde k odsunu nedošlo, prošly v posledních dvaceti letech stejně hlubokým ekonomickým úpadkem jako Sudety po druhé světové válce. Jejich obyvatelé by zřejmě slyšeli na levicový populismus, i kdyby neměl nacionální rozměr.
Petr Holub
