Chtějí do kosmu. Vydělají si na to výrobou GPS čipů

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
25. 9. 2014 20:00
Abych mohli prodat, musí mít souhlas ministerstva průmyslu, které vývoz reguluje. Klienty budou univerzity, vědci, zneužití nehrozí.
Foto: Tomáš Kunc

Byznys - Už jako dítě si Jaroslav Laifr plánoval, že bude sestavovat vesmírné rakety. A teď se tomu dost přiblížil, byť v o něco menších rozměrech, než by odpovídaly jeho dávným fantaziím. S kolegy z ČVUT sestavil malý satelit, takzvaný CubeSat. Je to první česká funkční družice po více než 10 letech od mnohem většího, ale nakonec neúspěšného projektu Mimosa.

Něco je ale tentokrát jinak – Laifrovi je 27 a cítí, že kostka o rozměrech 10 x 10 x 11 centimetrů má nejen vědecký potenciál, ale také byznysový. Ostatně milion korun na to, aby ji příští rok dostal 600 kilometrů nad zemský povrch, se rozhodl si vydělat.

„Zakládáme firmu SkyFox Labs. První, co budeme nabízet, jsou speciální GPS přijímače. Už máme první objednávku z finské univerzity,“ vysvětluje v laboratoři v dejvickém areálu ČVUT. Jde o to, že GPS jako původně vojenská americká technologie má omezení – čipy, které přijímají signál, fungují jen do výšky 18 kilometrů a do rychlosti 515 metrů za sekundu, aby je nešlo zneužít pro navádění střel.

Laifrův kolega, docent Pavel Kovář, sestrojil vlastní GPS čip a napsal k němu upravený ovládací program, který žádný limit nemá. Prodávat jej chtějí zhruba za sto tisíc korun.

„Není to nic nelegálního. Abychom to mohli prodat, musíme mít souhlas ministerstva průmyslu, které vývoz reguluje. Našimi klienty budou univerzity, vědci, zneužití nehrozí,“ vysvětluje Laifr s tím, že využití je právě pro malé satelity jako ten jeho. Těch se ročně vyšle do kosmu po světě několik desítek, hlavně na experimenty.

Začínají se ale objevovat i první ryze komerční projekty. Sestavy několika miniaturních satelitů mohou nést například výkonné fotoaparáty či měřit počasí.

Nejlevnější jsou Číňané

V plánech začínajících podnikatelů ale nemá zůstat jen u navigačních součástek, cílem je prodávat v podstatě na klíč jakékoli části malých družic.

„Existují e-shopy, kde se některé komponenty dají koupit. Je to ale hrozně drahé a ne moc kvalitní. Věříme si, že to dokážeme dělat levněji a lépe. Třeba první kostru satelitu jsem tehdy sestrojil z hliníkových jeklů z Baumaxu. A obstála,“ směje se Laifrův spolupracovník, třiadvacetiletý student kosmonautiky Lukáš Forman.

Jejich vlastní satelit vybavený kamerou, desítkou solárních minipanelů a vůči radiaci mimořádně odolnou konstrukcí, jímž se ČVUT pochlubilo minulý týden, už letos v létě na Slovensku vystoupal s pomocí balonu do stratosféry. Na to, aby mohl jít do ostrého provozu, tedy kosmu, je ale potřeba zhruba milion korun. Nejlevněji jej „nahoru“ dostanou údajně Číňané. „Zkoušeli jsme i SpaceX Elona Muska, který je náš velký vzor, ale je to o dost dražší,“ dodává Laifr.

Funguje to tak, že na velkou raketu, která do vesmíru, třeba na stanici ISS, veze náklad, se naloží i malé CubeSaty a pak se vystřelí.

„CzechTechSat, jak jsme náš satelit pojmenovali, jsme vyvíjeli tři roky. Vyšlo to asi na 600 tisíc ze Studentské grantové soutěže ČVUT. Komponenty, které chceme prodávat, ale financujeme z vlastního,“ vysvětluje mladý vědec. Jak prý zjistil, sehnat v Česku dotaci na „vystřelení“ do vesmíru je v podstatě nemožné. A tak se rozhodl si na to vydělat: „A jsem rád, že to můžeme udělat podle sebe.“

Reference k nezaplacení

Proč vlastně chce svou kostku tolik dostat do kosmu? „Jakmile se potvrdí, že tam odtud vysílá, že funguje, budeme mít rázem skvělou referenci,“ rozhazuje rukama nad pájecím stolem. Jak Evropská vesmírná agentura, tak americká NASA totiž u kontraktů, které vypisují, požadují, aby dodavatelé měli zkušenosti z vesmíru.

Laifr, který si na ČVUT dodělává doktorát a v Akademii věd vyvíjí napájecí zdroj právě pro projekt Evropské vesmírné agentury, už dokonce domluvil spolupráci s jinou ambiciózní tuzemskou firmou. Pokud se SkyFox Labs rozjedou, jak si přejí zakladatelé, GPS přijímače i další družicové desky by pro ně mohla vyrábět brněnská společnost G. L. Electronic – ta mimo jiné dodávala řadu systémů na kosmodrom ve Francouzské Guyaně a patří k lídrům vzmáhajícího se českého kosmického průmyslu.

„Rádi budeme spolupracovat. Tato oblast má velký potenciál,“ zhodnotil ambice Laifra a spol. majitel G. L. Electronic, podnikatel Luděk Graclík.

Luboš Kreč

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Schodek rozpočtu stoupl ke konci července na rekordních 279,4 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 279,4 miliardy korun z červnových 265,1 miliardy korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě ministerstvo financí (MF). Jde o nejhorší červencový výsledek od vzniku Česka. Loni ke konci července byl schodek 205,1 miliardy korun.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci července meziročně stouply o 19,3 miliardy na 836,3 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 32,4 miliardy na 721,9 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci července pak meziročně stouply o 93,6 miliardy na 1,1 bilionu korun.

Na celý letošní rok je schválen schodek státního rozpočtu 500 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Na příští rok MF navrhuje schodek 390 miliard korun

Zdroj: ČTK
Další zprávy