Objev dne - Majitel Třineckých železáren Tomáš Chrenek plánuje stavbu nové kyslíkárny pro svůj třinecký závod. Provoz na výrobu technického plynu, jaký obvykle představuje investici 15 až 20 milionů dolarů, chce postavit pár kilometrů od Třince. Ovšem až za hranicemi, v Polsku.
Důvod? Snaha ušetřit za elektřinu.
Insideru to sdělil zdroj obeznámený s Chrenkovým projektem. „Třinecké železárny už mají vytipovaný pozemek jen pár kilometrů od Třince, ale za hranicemi. Není se co divit. U výroby technického plynu představuje elektřina osmdesát procent nákladů a v Polsku je přijde levněji,“ vysvětluje zdroj.
Chrenkův záměr potvrzuje, že českým byznysmenům dochází trpělivost. Už loni ohlásil stop tuzemským investicím kvůli vysokým nákladům na energie majitel strojírenského holdingu Vítkovice Machinery Holding Jan Světlík. Průmyslníci tvrdí, že drahá elektřina ochromuje jejich konkurenceschopnost. Vláda už na jejich stížnosti začala reagovat. Vytvořila pracovní skupinu, jež nyní hledá cestu, jak podnikům ulevit. Výsledek má být znám do konce února.
„Víme, že situace je vážná. Třinecké železárny nejsou jediný investor, který chce přesunout výrobu do zahraničí kvůli vysokým nákladům na energii. Objektivně víme, že tato zátěž je pro průmyslové firmy nepřiměřená,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc.
Elektřina u nás každoročně zdražuje kvůli obrovským a stále rostoucím poplatkům na podporu obnovitelných zdrojů – solárních, větrných a dalších „zelených“ elektráren.
Zelená dotace v Česku činí nyní kolem 40 miliard korun ročně. Dělí se o ni státní rozpočet, domácnosti a firmy. Elektřina spotřebitelům kvůli této dotaci zdražuje, i když samotná energie, obchodovaná na evropských komoditních burzách, je kvůli útlumu způsobenému krizí a díky nízké ceně emisních povolenek naopak levná.
České byznysmeny situace obzvlášť znechucuje. „Celkově mají evropské firmy kvůli podpoře obnovitelných zdrojů elektřinu v průměru o 200 procent dražší než jejich konkurenti v USA. Ale v Česku platí podniky za elektřinu o 30 procent víc než průmysl v sousedním Německu. Dlouhodobá konkurence je za takových podmínek nemyslitelná," stěžuje si Dmitrij Ščuka, šéf evropské divize ruské ocelářské skupiny Evraz, předseda představenstva tuzemské hutní trojky Evraz Vítkovice Steel z Ostravy.
V sousedním Německu nesou většinu zátěže z dotací obnovitelných zdrojů domácnosti. Velcí průmysloví odběratelé jsou od ní víceméně osvobozeni. „My určitě nepřebereme německý model, který by zatížil domácnosti. Hledáme cestu, jak zabránit dalšímu růstu dotace na obnovitelné zdroje. A řešíme, kde najít peníze na pokrytí stávající dotace,“ říká náměstek Šolc.
V pracovní skupině, jež tento problém řeší, jsou zástupci ministerstev průmyslu a financí, Energetického regulačního úřadu, Operátora trhu s elektřinou a reprezentanti čtyř průmyslových zaměstnavatelských svazů. „Hledáme komplexní opatření, která stabilizují situaci. Jednou z cest je úplné zastavení podpory obnovitelných zdrojů od příštího roku. O dalších zatím nemohu mluvit,“ řekl Šolc. Prozradil jen, že většinou půjde o legislativní změny, jež bude třeba schválit v Parlamentu. Pokud u poslanců novely zákonů hladce projdou – což není zdaleka jisté –, měl by se jejich efekt projevit od začátku příštího roku.
Otázka je, zda se stát o zatažení záchranné brzdy nepokouší příliš pozdě. Na Ostravsku se nyní šíří obavy, že Chrenka bude se stěhováním do Polska následovat i největší místní hutní firma, ArcelorMittal Ostrava. Ta by totiž mohla přesunout do svých hutí v jižním Slezsku výrobu surového železa a zavřít ostravské vysoké pece.
Sám ArcelorMittal zatím takovou variantu vždy vylučoval. Jenomže vedení je pod tlakem. Hutnictví v celé Evropě je ve vážné krizi. Navíc hrozí vysokopecnímu závodu ostravského ArcelorMittalu ztráta významného odběratele.
Vysoké pece ArcelorMittalu dodávají surové železo kromě sesterských provozů také firmě Evraz Vítkovice Steel. Za normální situace odebírá Evraz zhruba třetinu vysokopecní produkce ArcelorMittalu, jenomže dodávky už dlouho váznou. Loni Evraz neodebíral surové železo od ArcelorMittalu v součtu plných pět měsíců. Hlavním důvodem je krize, kvůli níž Rusům klesá jejich vlastní odbyt.
Evraz ve snaze držet náklady co nejvíc při zemi zpracovává čas od času místo suroviny z ArcelorMittalu levnější dovážené polotovary, takzvané bramy. Vozí je z Ruska, Ukrajiny či Slovenska. Když Evraz vyrábí z bram, nepotřebuje provozovat vlastní ocelárnu s 300 zaměstnanci. Zatím ji stále drží, odstávky jsou ale čím dál častější. Naposled provoz stál od loňského října do konce prosince, zaměstnanci museli na nucenou dovolenou. Riziko, že Evraz ocelárnu zavře, definitivně, roste. Zatím má uzavřenou odběratelskou smlouvu s ArcelorMittalem jen na dva měsíce.
Obě firmy nyní vyjednávají o cenách surového železa na zbytek roku. ArcelorMittal má ale omezený manévrovací prostor: jeho výroba je energeticky náročná, a tudíž drahá. Pokud se obě strany nedohodnou a Evraz ostravskou ocelárnu definitivně zruší, vyvolá to propouštění stovek lidí. Navíc bude zas o kus pravděpodobnější i definitivní zavření vysokopecního závodu ArcelorMittalu. A to už by znamenalo řetězovou reakci a otřesy desítek firem, závislých na dodávkách ostravským ocelářům. Mezi postiženými by se octla mimo jiné i těžařská skupina NWR Zdeňka Bakaly, jejíž doly dodávají ostravským vysokým pecím koks.
Zuzana Kubátová
