Chcete volit přes internet? S aktuální vládou se nedočkáte

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
18. 5. 2014 11:23
Původně měli Češi otestovat online volby už letos na jaře, současná vláda ale chystaný projekt smetla ze stolu. Jediným solitérem, který v EU e-volby podporuje, tak zůstává Estonsko.
Foto: Tomáš Kunc

Analýza – V nadcházejících volbách do Evropského parlamentu budou moct volit bez návštěvy volební místnosti pouze Estonci.

V Česku měly původně internetové volby proběhnout poprvé letos na jaře, později se počítalo se senátními volbami v roce 2016. Teď jsou ale v nedohlednu. Aktuální vláda Bohuslava Sobotky je totiž smetla ze stolu, vyplývá z analýzy Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (VŠE).

Proč e-volby nebudou

"Se zavedením elektronického hlasování do právního řádu a praxe České republiky se v současné době nepočítá," potvrzuje mluvčí ministerstva vnitra Břetislav Oliva. Hlavním důvodem jsou podle něj vysoké náklady a strach, že by tento způsob hlasování nebyl dost bezpečný.

Vláda Petra Nečase chtěla podle koaliční smlouvy z léta 2010 vyzkoušet online hlasování při parlamentních volbách, které se měly konat letos na jaře. Později kabinet projednávání projektu odložil a současná vláda už ho do svého programového prohlášení nezahrnula vůbec.

"Poslední zmínka o tomto úkolu je v usnesení vlády ze 17. října 2012," říká Edvard Kožušník (ODS), který je členem think-tanku eStat.cz.

Ten si myslí, že za odmítnutím e-voleb stojí pád Nečasovy vlády, dále pak odpor některých rezortů, zejména Národního bezpečnostního úřadu, Českého statistického úřadu nebo Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Kolik by to stálo

Náklady na vybudování systému e-volby odhadlo už Nečasovo ministerstvo vnitra na 230 milionů korun. Tato částka však nezahrnuje cenu hardwaru, který by mohl vyjít na dalších 50 až 100 milionů korun. Pilotní provoz měl stát 112 milionů a provozní náklady 22 milionů korun.

Z technologického hlediska by zavedení online voleb bylo rychlé – čas by zabraly spíše zákonné či administrativní úpravy.

Jak totiž upozorňuje Kožušník, nemůžeme si pouze říct, že přejdeme na elektronické volby. Ty by měly být součástí celkové reformy státní správy, která v Česku "neproběhla od Marie Terezie".

"Musí bezvadně fungovat registr obyvatel, aby se zabránilo možnosti hlasovat vícekrát. Musí se změnit legislativa, konkrétně všechny volební zákony," zdůraznil již dříve.

Jak to funguje v Estonsku

Evropskými průkopníky a zároveň stále ještě solitéry v e-volbách jsou Estonci. V roce 2011 využila možnost volit online téměř čtvrtina tamní populace

Technologickou novinku představili Estonci v roce 2005 ve volbách do místních zastupitelstev, o dva roky později si ji vyzkoušeli i při výběru poslanců.

Uživatel se prvně identifikuje pomocí své čipové karty. Tu "projede" speciální čtečkou a následně zadá první PIN, který k dokumentu dostal. Server dále v registru obyvatel ověří, zda je občan způsobilý hlasovat. Pokud Estonec nedisponuje čtečkou, může ověřit svoji příslušnost pomocí mobilního telefonu, který je vybaven speciálním čipem.

Poté se zobrazí seznam kandidátů, následuje volba, jejíž výsledek je anonymní. Volič potvrdí své rozhodnutí zadáním dalšího kódu a zobrazí se mu potvrzení, že byl výsledek zaznamenán.

Elektronické hlasování může v Estonsku fungovat především díky vysoké počítačové gramotnosti tamních obyvatel. Podle Eurostatu mělo v roce 2013 přístup k internetu 79 procent lidí, pro srovnání, v Česku činil podíl 69 procent. V parlamentních volbách v roce 2011 hlasovalo přes 141 tisíc osob, což bylo 24 procent obyvatel.

"Elektronické volby mají doplnit, nikoliv nahradit tradiční způsob. Cílem je dát voličům možnost hlasovat, odkud se jim zlíbí, aniž by museli do svého volebního okrsku," stojí na serveru Estonia.eu. Podobně dobrovolné měly být e-volby i v Česku.

Češi nejsou jediní, kdo otálí

Další evropské země už ale – podobně jako Česko – se zaváděním voleb po internetu příliš nespěchají. Litevský parlament je zamítl kvůli bezpečnostním rizikům v září 2012. "Z výzkumů přitom vyplývá, že tři ze čtyř Litevců by online volby uvítali," napsal list The Baltic Times.

Internetové volby smetli ze stolu v uplynulém desetiletí také Nizozemci, Irové či Němci. Kvůli pochybnostem o bezpečnosti a spolehlivosti používaných přístrojů proběhlo v Německu od roku 2005 několik soudních sporů. Spolkový ústavní soud následně e-volby označil za nedostatečně zabezpečené proti manipulacím.

Ve Velké Británii sice několik experimentů proběhlo, velké projekty se ale zatím neuchytily. Ve Francii se internetové volby konaly v roce 2006, došlo však ke ztrátě hlasů, některé se vůbec nepovedlo dešifrovat.

Hrozí Velký bratr?

Hlavní hrozbou při internetových volbách jsou podle politiků možné hackerské útoky, falšování identity, šíření počítačových virů, manipulace s výsledky či možné kupování hlasů. Kritici varují například před tím, že členové rodin budou kontrolovat, jak doma volí jejich příbuzní.

Problémem může být i nedotažená legislativa nebo nedostatečně propojené informační systémy u jednotlivých složek státní správy.

Podle Kožušníka panovala zvláště mezi státními úředníky také obava z "likeizace demokracie". Co to znamená? "Že někteří občané by přistupovali k volbám lehkovážně, jako při udělování ´To se mi líbí´ na sociálních sítích," vysvětluje.

Náklady by klesly, ale nezmizely

Za hlavní plus elektronických voleb označují politici administrativní úspory. Ušetřit by se mohlo například za tisk hlasovacích lístků, stejně tak by klesla náročnost sčítání hlasů a snížil by se počet chyb. Náklady by ale neodpadly úplně – internet by tradiční hlasování nenahradil zcela, pouze by nabídl alternativu.

Další výhodou – alespoň v Estonsku – je příležitost volbu v určitém časovém období změnit. Jako platná se přitom počítá poslední uskutečněná volba. Právě možnost hlasovat vícekrát zmiňují zastánci e-voleb, kteří se snaží vyvrátit hrozbu, že dojde k uplácení a lidé budou při svém hlasování pod nátlakem či kontrolou. Mohou se totiž následně připojit kdekoliv jinde a své rozhodnutí upravit.

Příznivci internetových voleb také zdůrazňují, že povedou k vyššímu počtu odevzdaných hlasů a nárůstu zájmu o veřejné dění. V případě Estonska se volební účast v posledním desetiletí mírně zvyšovala: v roce 2003 činila 57,9 procenta, v roce 2007 vzrostla na 61,9 procenta a v roce 2011 na 63,5 procenta.

Tereza Holanová

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy