Část areálu Poldi SONP Kladno projde očistou, bagry ho zbaví jedů

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
9. 3. 2014 13:56
Sanace zóny o velikosti zhruba sedmi hektarů (což je zlomek původní rozlohy Poldi SONP Kladno) vyjde na padesát milionů korun, většinu z nich pokryjí dotace z Evropské unie.
Foto: Tomáš Kunc

Byznys – Třiačtyřicetiletý Tomáš Hrubec koupil budovu nevelkého, zrezivělého plynojemu v jedné z nejšpinavějších částí areálu někdejší kladenské chlouby Poldi před čtrnácti lety. „Tehdy tady kolem nic nebylo, jen sutě, špína,“ vzpomíná podnikatel, který v kruhové stavbě, již postupně zvelebuje, provozoval truhlářství. „Dnes už se věnuji jen správě nemovitostí,“ upřesňuje jednatel firmy Agio, že v industriálním domě teď pronajímá kanceláře.

A brzy se zvedne i krajina kolem. Hrubcův plynojem leží na samé hraně prostoru bývalých koksoven, kde letos začne první pokus kladenské radnice vyčistit a zkulturnit areál, jenž za komunismu dával práci desítkám tisíc lidí, ale teď je spíš noční můrou ekologů.

„V některých místech jdou průsaky až do sedmimetrové hloubky,“ říká náměstek primátora Miroslav Bernášek z ODS. Sanace zóny o velikosti zhruba sedmi hektarů (což je zlomek původní rozlohy Poldi SONP Kladno) vyjde na padesát milionů korun, většinu z nich pokryjí dotace z Evropské unie.

„Něco z toho, co tam dnes stojí, se zbourá, něco tam zůstane. Výsledkem by měla být průmyslová zóna, která je dobře dostupná po silnici, je tam elektřina i teplo z vedlejší elektrárny. Ideální pro nějaké menší provozy,“ doplňuje bývalý poslanec Bernášek.

Mocná torza

Železárny, jejichž historie sahá až do poloviny 19. století, se rozhodly vlastní koksovny postavit v době druhé světové války. Do provozu šly v roce 1944, pak se rozšiřovaly, útlum nastal v průběhu 80. let, výroba koksu definitivně skončila v roce 1988.

Areál se pak postupně demontoval, dodnes tam ale zůstávají jeho monumentální železobetonové připomínky – třeba třicetimetrové torzo zavážecí věže.

Ekologické zátěže jsou pozůstatkem hlavně zpracovávání druhotných produktů výroby koksu, což byl dehet či různé oleje. Nejhorší kontaminace je benzolem, naftalenem, čpavkem. „Cokoli, co se tam upraví a vylepší, bude jen dobře,“ chválí si plány města majitel sousedního plynojemu Hrubec.

Pozemky, které letos a příští rok bude čistit konsorcium firem Alfa systém, VHS, H-rekultivace, Regios a A.S.A. TS Prostějov, momentálně patří obchodníkovi s nemovitostmi Petru Drncovi, měla by je ale získat radnice.

„Mám je někdy od roku 2000. Když se objevily před třemi lety plány na rekultivaci areálu, začali jsme se s městem bavit o spolupráci. Už máme podepsanou smlouvu o smlouvě budoucí,“ říká Drnec, jednatel realitní agentury Prona Reality.

Privátní zkušenosti

Vyčištění bývalých koksoven je prvním takovým pokusem města či státu pozemky po bývalé Poldovce zhodnotit. Před nimi tím už ale prošli někteří soukromí investoři, například mezinárodní logistický koncern Dachser, který si v Kladně postavil administrativní centrum.

„Zajímavostí byl nález šachet a tunelů. Nejkurióznější byl severojižní tunel. Byl asi dva metry pod povrchem a projelo by jím i auto,“ vzpomíná Jan Polter, obchodní ředitel české filiálky Dachser.

Firma v Kladně utratila za sanace několik milionů, převážně za likvidaci a bourání železobetonových základů: „Jejich pevnost a kvalita nás zaskočila. To mělo ale i pozitivní stránku. Na místě se drtily a recyklát jsme následně použili do podkladových vrstev,“ dodává Polter.

Luboš Kreč

 

 

Právě se děje

před 34 minutami

Trump přirovnal snahu o impeachment k lynčování. Kritici mluví o rasistickém podtextu

Americký prezident Donald Trump považuje snahu demokratických zákonodárců o jeho sesazení ústavní žalobou (impeachment) za lynč. Napsal to dnes na twitteru. Agentura AP upozornila, že zmínka o lynčování má rasistický podtext, neboť termín je v USA používán především v souvislosti s případy, kdy se obětí lynčujícího bělošského davu stal Američan černé pleti.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Výdaje na zdravotní péči se zvýší o osm až dvanáct procent, řekl ministr Vojtěch

Platby do jednotlivých oblastí zdravotní péče se příští rok podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) meziročně zvýší o osm až 12 procent. Výraznější nárůst platů čeká sestry poskytující domácí péči, a to zhruba 41 procent. Ministr to v úterý řekl poslancům při informování o situaci ve zdravotnictví, které má dostat v příštím roce rekordních 350 miliard korun. Úhradová vyhláška počítala podle ministra původně s navýšením plateb o 24 miliard korun. Po jednání premiéra Andreje Babiše (ANO) s poskytovateli péče i s KSČM přibylo dalších 4,9 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy