Babiš: V České exportní se děly neuvěřitelné věci, chci ji hlídat sám

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
17. 2. 2014 15:31
Považuji hospodaření ČEB za závažný problém, budu se tomu osobně věnovat, říká ministr financí.
Foto: Tomáš Kunc

Byznys – Česká exportní banka bude muset odpískat prodej balíku kolabujících pohledávek za ruskými sklářskými firmami. Šance, že investoři nabídnou za nevymahatelné úvěry v hodnotě pěti miliard korun přijatelnou cenu, se nenaplnila. A ministr financí Andrej Babiš je proti prodeji.

„Mám o soutěži zatím neoficiální informace, ale podle nich je cenová nabídka na odkoupení velmi nízká. Prodej není dobré řešení,“ řekl Insideru Babiš. „Banka by měla s těmi úvěry dál pracovat a udělat vše pro to, aby z nich dostala maximální možný výnos,“ dodal.

Jen pár procent

Uzávěrka soutěže na pětimiliardový balík šesti úvěrů byla v pátek. Jak už informovaly HN a server Aktuálně.cz, přihlásil se do tendru jediný uchazeč, ruské Kolegium advokátů Regionservis, za nímž stojí novosibirský podnikatel Eduard Taran. Podle zdrojů deníku Insider Taranov nabízí jen několik málo procent z původní pětimiliardové hodnoty dluhu. Nejčastěji se mluví o pouhých třech až čtyřech procentech.

Taran je majitelem sklárny Ekran, která byla rovněž věřitelem ČEB a klientem EGAP. Jeho dluh loni koupila přes ruskou pobočku Unicredit Expobank ruského finančníka Igora Kima za 60 procent nominální hodnoty. Taran se s Expobank dohodl na nových úvěrových podmínkách, což jeho sklárnu zachránilo před krachem. Podnik mu ale zatím stále prodělává a Taran ho musí dotovat ze svých dalších aktivit. Novosibirský průmyslník ale sklu věří, má chuť spojit Ekran s dalšími sklárnami svých konkurentů a pohledávky ČEB mu v tom mohou pomoci. Jenomže za ně nehodlá dát víc, než je nezbytně nutné. Ví, že v soutěži ČEB nemá soupeře, proto je skoupý. Pokud jsou spekulace o tří- až čtyřprocentní ceně pravdivé, nabízí za pětimiliardovou pohledávku jen 150 až 200 milionů korun.

Babiš odmítl v rozhovoru pro Insider spekulace o takové nabídce potvrdit: „Nemohu to komentovat, je to na bance.“ Mluvčí ČEB Věra Dušková nechce o výsledku mluvit do té doby, než jej projedná představenstvo a dozorčí rada banky.

Babiš chce ČEB pod kontrolu

Celková ztráta z nevymahatelných úvěrů ČEB bude mnohem vyšší než pět miliard, o něž se nyní hraje: „Banka má celkem 16 miliard ztrátových a už vyoprávkovaných úvěrů,“ řekl Babiš. „V bance se děly neuvěřitelné věci. Považuji její hospodaření za závažný problém, budu se tomu osobně věnovat,“ dodává.

Babiš je přesvědčen, že se banka o exportní úvěry dost pečlivě nestará. „Nevím, co jde za bývalým managementem a jakou roli sehrálo současné vedení. Každopádně ale budeme chtít, aby veškeré kompetence k řízení banky přešly pod ministerstvo financí. V dozorčí radě ČEB a EGAP (státní exportní pojišťovna, jež kryje rizika z exportních úvěrů – pozn. red.) jsou i zástupci jiných resortů, výsledkem je, že je nikdo důsledně neřídí, že není jasné, kdo má jakou zodpovědnost. I proto tam stát přišel o velké peníze.“

Babiš nechtěl upřesnit plány ohledně budoucího složení dozorčích rad obou institucí, v nichž dnes kromě zástupců jeho resortu zasedají také vyslanci dalších akcionářských ministerstev – průmyslu a obchodu, zahraničí a zemědělství. Každopádně se tu dá čekat personální zemětřesení.

Převod kompetencí obou institucí na ministerstvo financí by mohl vadit hlavně ministerstvu průmyslu, v jehož čele nově zasedá sociální demokrat Jan Mládek. Právě tento resort do řízení banky kromě strážců státní kasy tradičně mluvil nejvíc, právě přes MPO se schvaluje státní podpora exportu a získat přízeň tohoto úřadu bylo pro exportéry, ucházející se o státní úvěry, garance či pojistky, mimořádně důležité.

Mládek Babišův nápad na ovládnutí ČEB a EGAP zatím nechce komentovat. "Nic o něm ještě nevím, pokud takový nápad vůbec přijde na stůl, musel by být projednán ve vládě,“ říká.

Velká finanční moc

S ČEB a EGAP by na Babišovo ministerstvo přešly další velké pravomoci, o něž se politici z dosavadních vládních koalic vždycky dělili.

Obě instituce poskytují financování a pojistky na velké exportní projekty českých firem. A pro exportéry je jejich přízeň mimořádně důležitá.

Jak upozornila dva roky stará mimořádně kritická zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, mezi lety 2005 až 2010 získala přístup k finančním zdrojům ČEB poměrně úzká skupina firem, jež vyvážejí na východní trhy. Prioritní pozici si tu v uvedeném období vydobyly například stavební společnost PSJ a její bývalá matka, dnes již zkrachovalá developerská skupina ECM Milana Janků, dále brněnská strojírenská Alta a především výrobce sklářských technologií Sklostroj Turnov. Právě ruští klienti Sklostroje jsou dnes největšími dlužníky ČEB, jen ze sklářských projektů v Rusku a na Ukrajině hrozí bance mnohamiliardové ztráty.

Poskytování exportních úvěrů v předchozích letech vyšetřuje v ČEB i EGAP policie. Ta vyšla ze zmíněné zprávy NKÚ, podle níž se banka při schvalování a správě problematických úvěrů dopouštěla řady chyb. Projekty neprocházely schvalovací procedurou na dozorčí radě banky, členové dozorčí rady o nich nebyli informováni. Banka si nebyla schopna ošetřit hrozící rizika – dílem z liknavosti, dílem z nedostatečných zákonných kompetencí. Nelze však vyloučit, že za chybami je i záměr podepřený lobbingem, korupcí a úplatky.

Cílem bylo tahat z banky peníze

Insider hovořil s řadou lidí obeznámených s vývozní praxí do Ruska. Podle těchto svědectví bylo cílem řady projektů záměrně vytáhnout z ČEB peníze, aniž byla zajištěna jejich návratnost.

Některé dodávky české technologie byly podle svědectví, jež Insider nashromáždil, záměrně předražené: Banka na ně půjčovala víc, než kolik činila reálná cena technologie. Rozdíl putoval na konta ruských firem v offshorových destinacích a o výnosy se pak zřejmě dělili podnikatelé podílející se na projektu. Nelze však vyloučit ani použití peněz ke korupci.

K tomu se přidávaly další chyby: Řada sklářských projektů byla postavena na nereálných byznysplánech, protože banka nevyužívala nezávislé experty schopné reálnost sklářských projektů posoudit. Jindy ztráty obrovských sum způsobili nezkušení ruští manažeři skláren, kteří se nevyznali ve výrobě a finančním řízení.

Do rozhodování banky navíc zasahovali lobbisté, politici a diplomati. „Banka například zastavila pokračující financování jedné z ruských skláren, protože první část půjčky se vyčerpala a nebylo jasné, kde peníze skončily – nový závod prostě nestál. Ve prospěch ruského dlužníka ale intervenovala Obchodní a průmyslová komora Ruské federace přes ruskou ambasádu v Praze,“ vzpomíná zdroj detailně obeznámený s praxí minulých let.

Když se před dvěma lety ukázalo, že ruští sklářští věřitelé nebudou schopni stamilionové až miliardové půjčky splácet, doporučovali bance experti, aby pohledávky „kapitalizovala“, tedy přeměnila na vlastnické podíly v dlužnických firmách, jejichž řízení měla převzít. Podniky by pod svou kontrolou stabilizovala a pak prodala, takže by nemusela odepsat půjčky zcela.

Ukázalo se však, že banka pro takový postup nemá možnosti – nemohla zřídit vlastní investiční společnost, jež by získané kapitálové účasti spravovala. Musela by žádat o změnu bankovní licence, což bylo neprůchodné u politiků i špiček České národní banky.

Fischer zasahuje

Loni se banka rozhodla ztrátové pohledávky začít prodávat. Uspěla však v jediném případě – v prodeji zmíněné sklárny Ekran v Novosibirsku. Pokoušela se stejně naložit také s dluhy sklářských společností Glasstrade, Actis a Rokitno, do tohoto procesu se ale razantně vložil majitel Glasstradu Alexandr Moščický, který se prodeji bránil v obavě, že jeho sklárnu pomocí koupené pohledávky ovládne konkurent Taran. Ten byl za jeho dluh ochoten zaplatit 38, později až 45 procent původní hodnoty.

Moščický zalarmoval české lobbisty a podařilo se mu najít zastánce na ministerstvech, v ODS i ČSSD. Politický tlak proti prodeji a obavy z toho, že banka bude muset přiznat ztrátu, nakonec loni na jaře soutěž na prodej tří zmíněných pohledávek zhatily.

Na podzim banka tendr obnovila, jenomže v závěru roku se do případu nešťastně vložil tehdejší ministr financí Jan Fischer. Ten se během své návštěvy v Moskvě dověděl o Taranově zájmu skupovat sklářské pohledávky ČEB. Tlačil na banku, aby zrušila už rozjetou soutěž na tři pohledávky a bleskově vypsala novou, na širší balík. Požadoval, aby banka šest pohledávek v pětimiliardové hodnotě prodala v bleskové lhůtě necelých tří týdnů. Tak, aby prodej nezhatila výměna vlády.

Banka bleskovou soutěž odmítla, vyhověla Fischerovi jen částečně: do tendru sice zařadila další pohledávky, prodloužila ale lhůtu k podávání nabídek do konce letošního ledna. Mezitím hodnota pohledávek dál klesala. Na mateřskou společnost Moščického sklárny Glasstrade totiž vyhlásil mezitím ruský soud konkurz. Výsledkem je minimální nabízená cena z minulého týdne.

Zuzana Kubátová

 

 

Právě se děje

Další zprávy