Archiv odkryl, proč neměl zavražděný Houska dobrou pověst

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
2. 12. 2013 14:01
Redakci Insideru se podařilo získat již skoro archivní dokument, který popisuje, čeho se měl Houska dopustit, optikou vyšetřovatelů a státních zástupců v 90. letech.
Foto: Tomáš Kunc

Za kulisy událostí – Po vraždě vlivného politika severočeské ČSSD Romana Housky se prakticky žádná zmínka v médiích neobešla bez narážek na jeho střety se zákonem. Náznaků, jak měl Houska kšeftovat a dokonce vydírat podnikatele na Chomutovsku.

Insider se pokusil najít „tvrdé“ informace. Nezpochybnitelné důkazy, které ilustrují, jakým druhem podnikatele Houska byl.

Redakci se podařilo získat již skoro archivní dokument, který popisuje, čeho se měl Houska dopustit, optikou vyšetřovatelů a státních zástupců. A ukazuje také, jak severočeské soudy dospěly k závěru, který Housku od obvinění z vydírání osvobodil.

Jde o usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem z 15. srpna 2005, který v neveřejném řízení zastavil spor „Stát versus Roman Houska, Stanislav Týr, Antonín Drbohlav a Tomáš Zutis“.

Z dokumentu lze vyčíst, že krajský soud v případu rozhodoval již potřetí, dvakrát předtím jej vrátil Okresnímu soudu v Mostě, který se kauzu snažil zastavit s odůvodněním, že se proces se čtveřicí obžalovaných nepřiměřeně vleče.

Krajští soudci dvakrát rozhodli, že pře byla zastavena bezdůvodně, potřetí však sami uznali, že čtrnáct let procesu – a tím i nejistota obžalovaných, jak vše dopadne – je v případě Housky a dalších dvou společníků dostatečným potrestáním. Hrozil jim trest šest měsíců až tři roky.

V případě spoluobžalovaného Stanislava Týra pak krajský soud prohlásil, že – protože mu v době, kdy vzniklo citované rozhodnutí, hrozil v jiném případu za fyzické násilí daleko přísnější trest – je tento případ vedle něj zcela bez významu.

Z usnesení lze rovněž vyčíst, že žalobce, který měl případ na starost, podezíral Okresní soud v Mostě, že nekoná záměrně a že se snaží případu zbavit.

„Ze spisu je patrno pouze to, že soud prvého stupně tuto věc nechce soudit a pokouší se jí zbavit jakýmkoli jiným způsobem, když se snaží již potřetí ji zastavit,“ cituje dokument obsah stížnosti žalobce proti jednání mosteckého okresního soudu.

Z chronologického přehledu zastavení procesu okresním soudem, stížností žalobců a následného znovu nařízení se věcí zabývat krajským soudem vyplývá, že soudci v Mostě případ opakovaně neprojednávali tak, jak jim nařizovala vyšší instance.

Součástí dokumentu je i popis činů, kterých se měli Houska a jeho údajní společníci dopustit. Jedná se o skutky z roku 1991, Romanu Houskovi bylo tehdy 29 let.

„Všichni obžalovaní společně dne 4. 12. 1991 v Kadani požadovali pod pohrůžkou zabití nebo zničení majetku po V. P. (redakce jméno zná, pozn. red.) vydání částky 100 tisíc korun za to, že při dražbě provozovny sběrných surovin v Jirkově do této dražby vstoupil a o tuto částku zvýšil přihazováním vyvolávací cenu objektu,“ zní popis prvního z celkově osmi skutků, kterých se měla skupina kolem Housky a Týra dopustit.

Sám Houska přímo figuruje ve čtyřech z nich.

Případ jirkovských sběrných surovin ovšem začal podle spisu ještě před dražbou. Podle dokumentu totiž sám Týr vyhrožoval konkurentovi dopředu. „Obžalovaný Týr vyhrožoval poškozenému, aby do dražby nevstupoval, jinak že ho vyhodí oknem,“ popisuje listina.

Další případ se odehrál v létě v roce 1991 v Chomutově. I zde šlo o částku 100 tisíc korun, tentokrát ale proto, že poškozený J. W. nevrátil Romanu Houskovi tisíc německých marek. „Přitom mu vyhrožovali fyzickou likvidací a zničením jeho majetku,“ stojí ve spise.

Nakonec se podle žalobců měl Houska spokojit alespoň s empírovými hodinami v hodnotě 30 tisíc, které mu poškozený podle dokumentu nedobrovolně prodal.

I další případ se měl odehrát v Chomutově. V září roku 1991 měla uvedená čtveřice vyhrožovat P. B., že mu zničí zařízení autodílny, pokud Houskovi nevrátí 34 tisíc korun.

A nakonec – Houska (tentokrát jen s Týrem a Drbohlavem) měl opět v září roku 1991 a opět v Chomutově požadovat po výkupčím z jejich sběrných surovin M. H. vydání 80 tisíc korun za údajné manko.

„Když peníze nechtěl vydat, napadl jej obžalovaný Týr fyzicky a vyhrožoval mu fyzickou likvidací a poté od něj vzali finanční částku 1070 německých marek jako zálohu na celkovou dlužnou částku,“ popisuje událost dokument.

Příběh z počátku devadesátých let je prvním z řady případů, kdy se Roman Houska dostal do podezření z porušování zákona, je také první, který byl zahrán do autu. Obdobný scénář se opakoval i v následujících letech.

Roman Houska zemřel jako bezúhonný občan.

MARTINA MACHOVÁ

 

 

Právě se děje

Další zprávy