Za kulisy událostí – Teprve půl roku žije Česko s novým občanským zákoníkem. Ale ve hře je už teď přibližně 100 návrhů, jak jeden z nejdůležitějších zákonů změnit. Ministerstvo spravedlnosti na jaře oslovilo úřady, advokáty, profesní sdružení i veřejnost, aby se ozvali, co se jim na normě o víc než třech tisících paragrafech nelíbí.
A nyní se na ministerstvu sešly návrhy, jak zpřesnit pravidla v byznysu, vyjasnit práva pacientů nebo i požadavky, ať se do zákoníku vrátí staré osvědčené výrazy namísto těch nových, nezvyklých. Podrobný seznam navržených změn Insider a HN získaly.
Neznamená to ale, že zákoník, který vznikal dlouhých deset let, se bude hned rozsáhle měnit. „Nejdřív ze všech podnětů vybereme ty, které mohou být relevantní. A o nich se bude dál jednat,“ řekla náměstkyně ministerstva Hana Marvanová. Například lékaři chtějí ze zákoníku úplně vyškrtnout část o povinnostech vůči pacientům – například že člověk musí podepsat, že se zákrokem souhlasí. Lékař mu musí také předem srozumitelně vše vysvětlit.
Podobné, i když v něčem značně odlišné paragrafy totiž obsahuje i zákon o lékařské péči. A doktoři tak podle Milana Kubka, prezidenta České lékařské komory, nevědí, co vlastně platí. „Každý právník nám teď říká něco jiného. A my nechceme jít cestou průzkumu bojem. Tedy čekat, až nějaký takový spor dojde k soudu,“ vysvětlil Kubek.
Do Česka kvůli jednomu podpisu
Advokátní kanceláře, zastupující klienty z byznysu, si zase přejí zjednodušit poskytování plných mocí. Například když chce podnikatel-cizinec udělat změny ve firmě, nebo třeba založit novou společnost, může na to svému českému zástupci podepsat plnou moc. Ale ta musí být sepsaná také u českého notáře. „Zahraniční společníci musí přicestovat do České republiky a navštívit zde některého z našich notářů a plnou moc ve formě notářského zápisu sepsat před ním. Případně tuzemský notář musí na jejich náklady odcestovat za nimi, je-li poblíž náš zastupitelský úřad,“ popsal v týdeníku Ekonom Petr Čech z advokátní kanceláře Glatzová & Co.
Ne „svéprávnost“, chceme „způsobilost“
Bytová družstva si stěžují, že ke změně stanov družstva je potřeba souhlas všech členů. Nebo že zákon už neumožňuje dát neplatícímu členovi výpověď. Proces vyloučení je podle svazů družstev příliš zdlouhavý.
A starostové zase upozorňují na povinnou desetiprocentní odměnu člověku, který najde ztracenou věc a odevzdá ji na radnici. „Musíme to nálezné vyplácet z obecních peněz, což se nám nelíbí. A navíc je problém s oceněním – jakou vlastně ta nalezená věc má hodnotu,“ řekl Josef Bezdíček, místopředseda Svazu měst a obcí a starosta Čermné nad Orlicí. Další úřady a organizace tvrdí, že paragrafy potřebují zpřesnění. Třeba ministerstvo průmyslu vypichuje ten, podle nějž jsou součástí pozemku i prostory pod jeho povrchem. Což by mohlo znamenat problémy s vlastníky například při pokládání kanalizace.
A někomu jen nevyhovují nové termíny: Vězeňská služba požaduje návrat „způsobilosti k právním úkonům“ namísto současné „svéprávnosti“.
Některé, podle náměstkyně Marvanové nejakutnější změny, se připravují bez ohledu na výsledky této ankety. Děti umístěné do krizových center by po půl roce nemusely přecházet do dětských domovů. Jedná se také o změnách v nových svěřenských fondech, do kterých mohou například rodiče uložit peníze svým dětem. Fondy ale nemají žádnou centrální evidenci. A hned se tak objevily obavy, že po zrušení anonymních akcií budou skvělým místem pro ukrývání peněz z korupce nebo daňových podvodů.
Vojtěch Blažek, Jan Januš
