Co zjistila sonda o Merkuru? Data zpracuje český vědec

23. 1. 2008 10:40
Využije k tomu superpočítač Amálka umístěný v Praze
Schéma slunečního větru vycházejícího ze Slunce, když reaguje s magnetickým polem, které před ním chrání Zemi.
Schéma slunečního větru vycházejícího ze Slunce, když reaguje s magnetickým polem, které před ním chrání Zemi. | Foto: Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR

Praha - Týmy vědců začínají vyhodnocovat data, která naměřila americká sonda Messenger, jež před několika dny proletěla kolem planety Merkur.

Mezi těmi, kdo budou získané informace analyzovat, je i český astrofyzik Pavel Trávníček, který působí ve dvou ústavech Akademie věd v Praze.

"Naměřená data zůstala nejprve na samotné družici. Ta je po několika hodinách od průletu odvysílala na Zemi, řekl doktor Trávníček pro Aktuálně.cz. "Teď je dostanou vědci zapojení do projektu. Od kosmické agentury NASA je dostanu v nejbližších dnech."

Sluneční vítr ruší družice

Pavel Trávníček a jeho kolega z Kalifornské univerzity v Los Angeles tvoří dvoučlenný tým, který se soustřeďuje na výzkum takzvaného slunečního větru a jeho vlivu na planetu Merkur.

Poetickým názvem "sluneční vítr" astrofyzici označují nepřetržitý tok nabitých částic, které Slunce vyvrhne při svých erupcích a jež putují vesmírem. Mohou být nebezpečné pro zdraví astronautů ve vesmíru.

Pavel Trávníček.
Pavel Trávníček. | Foto: Jakub Pech

Zemi před ním chrání její magnetické pole, které elektricky nabité částice odklání a vede po magnetických siločárách podél planety. Přesto však může sluneční vítr rušit například telekomunikační signály vysílané přes družice a při velkých slunečních erupcích může družice i trvale poškodit.

Obdobně ochraňuje magnetické pole před slunečním větrem také planetu Merkur.

Merkur se líp modeluje

"Merkur je mnohem menší než Země, a proto se dá jeho magnetosféra lépe počítačově modelovat," vysvětluje doktor Trávníček.

Magnetosféra je oblast kolem planety, v níž se její vlastní magnetické pole projevuje. Za hranicí magnetosféry se už projevuje magnetické pole meziplanetární.

"V Ústavu fyziky atmosféry jsme vytvořili počítačový model interakce slunečního větru s magnetickým polem malé planety," popisuje Pavel Trávníček. "Teď si díky údajům ze sondy Messenger ověříme, jak dobře se dá náš model použít v konkrétním případě planety Merkur. Pokud naše první simulace proběhnou úspěšně, využijeme spolu s našimi americkými kolegy náš model k vysvětlení dalších pozorování družice Messenger."

První výpočty uskuteční Pavel Trávníček na největším českém superpočítači Amálka umístěném v Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd v Praze. Další pak ve výpočetním centru v San Diegu v Kalifornii.

Nové poznatky by měly přispět k základnímu poznání vesmíru a také k lepšímu pochopení, jak se projevuje sluneční vítr a jak se dá před ním chránit.

Boční pohled na počítač Amálka.
Boční pohled na počítač Amálka. | Foto: SPRINX Systems
Čtěte o superpočítači:
Amálka počítá vesmír. Jednou sestaví Zemi

Průzkum po třicetileté přestávce

Předchozí záběry nejmenší planety sluneční soustavy zblízka získali astronomové v březnu 1975 ze sondy Mariner 10. Teď se tedy konečně dozvídají víc.

Kromě měření magnetického pole Merkuru má nynější sonda Messenger ještě spoustu dalších úkolů.

Zařízení o velikosti osobního automobilu nese kamery a další přístroje a analyzátory. Jejím úkolem je samozřejmě mapovat povrch Merkuru, a to i jeho strany odvrácené od Země, která do této doby zůstávala lidským přístrojům ukryta.

Snímek dosud nikdy nefotografované strany Merkuru poslaný sondou Messenger. Umožní rozpoznat geologické procesy, které utvářely povrch planety za poslední čtyři miliardy let.
Snímek dosud nikdy nefotografované strany Merkuru poslaný sondou Messenger. Umožní rozpoznat geologické procesy, které utvářely povrch planety za poslední čtyři miliardy let. | Foto: NASA

Dále sonda sbírala údaje, z nichž vědci získají přesnější představu o minerálním a chemickém složení vnějšího pláště planety.

Dále vědci doufají, že pochopí, proč má Merkur vysokou hustotu, což je pro ně zatím záhada. A věří také, že nyní dokážou vypočítat přesnou strukturu jeho jádra.

Dvě stě kilometrů nad planetou

Sonda Messenger se k Merkuru dostala nejblíže v pondělí 14. ledna, a to na vzdálenost pouhých dvou set kilometrů.

"Byli jsme k Merkuru blíž, než je od Země vzdálena Mezinárodní vesmírná stanice ISS," pochvaloval si Michael Paul z řídicího centra NASA pro agenturu Reuters. Stanice ISS krouží i s lidskou posádkou ve výšce 360 kilometrů nad Zemí.

Nyní se sonda od Merkuru vzdaluje. Její dráha ji k obletu planety přivede zase letos 6. října a pak 29. září 2009. Naposledy, a napořád se Messenger vrátí 18. března 2011. Tentokrát už zůstane oblétat na oběžné dráze kolem Merkuru.

Rekonstrukce přeletu Messengeru nad povrchem Merkuru.
Rekonstrukce přeletu Messengeru nad povrchem Merkuru. | Foto: Johns Hopkins University
Čtěte více o misi Messengeru:
Sonda fotografuje Merkur. Poprvé po 33 letech
 

Právě se děje

Další zprávy